V Tokiu je o místo k bydlení nouze, takže pokud tu chcete začít stavět, musíte se smířit s tím, že parcela vás vyjde draze a i tak bude třeba se uskromnit. V případě společně žijícího páru to znamenalo dát peníze dohromady, a nechat si postavit adaptované nestrukturované bydlení na ploše 50 metrů čtverečních.
Nikáju v severozápadní Anatolii považovali za pozemský ráj lidé už před mnoha tisíci lety. Pohostinné, prosluněné ale ne přehřáté místo přitahovalo davy. Zamilovali si to tu Řekové, Římané, Byzantinci a po nich Turci. Region tedy začal na jistotách vlídného klimatu budovat svou reputaci v cestovním ruchu už pradávno, a pokračuje v ní dodnes.
Dřevo a kámen patří v Libanonu k tradičním a ve stavební praxi dosud nepřekonaným materiálům. Způsob, jakým s nimi v případě novostavby Bakish House pracují architekti, je ale až neočekávaně originální.
Výhody malých domů jsou sice nemalé, ale neslouží nutně každému. Nápad vyvolit si je za bydlení na stáří, spojit tak svůj menší důchod s úspornějším životem na malém prostoru, tak nemusí zafungovat. Pokud včas nevezmete v potaz při jejich plánování pár zásadních detailů.
Nádherná práce se dřevem, která dělá radost už na pohled. K nehezkému celku původního skladiště, nyní ateliéru, architekti přistavěli/vestavěli dřevěný profil, který úplně proměnil vyznění celého objektu.
Stavět na zelené louce nebo na parcele, kolem které je dostatek manipulačního prostoru, je proti vsazování novostavby do již existující zástavby učiněná pohádka. Tady parcelu pro výstavbu domu už od počátku tísnily stojící domy, a práce neusnadňovala ani komplikovaná dopravní situace.
Odvážný projekt, který si mohl dovolit nešetřit místem, a přitom si z krajiny nevzal víc, než skutečně potřeboval. Protože větší část své rozlohy skryl pod zemí.
Dvoupodlažní rodinný dům Artemis je domem větší velikostní kategorie s obytným podkrovím určeným pro komfortní bydlení čtyř až pětičlenné rodiny. Svým dispozičním řešením je tento dům vhodně rozdělen na denní a noční část, ostatně jde o dnes oblíbené a požadované řešení.
Při pohledu na trojpodlažní stavbu s celkovou výměrou užitné plochy 420 metrů čtverečních a garáží pro dvě auta nám na první pohled pojmenování „chata“ na mysli nevytane. Přesto jí Lantern - Lucerna v podání kanadských architektů je.
Lukáš Urban je členem rodiny, která se již ve čtvrté generaci profesně věnuje stavařině. Odmala byl vedený k lásce k tomuto oborou a ten se mu stal celoživotním koníčkem. Od roku 2009 působí ve stavební společnosti SYNER, kterou spoluzakládal jeho otec, a připravuje se, aby převzal podíl na řízení a směřování firmy. Zeptali jsme se ho mino jiné na to, jaké byly jeho začátky, plány do budoucna nebo na aktuální pozici tuzemského stavebnictví.
V 70. letech se stavělo jinak než dnes. A platí to pro střední Evropu stejně jako pro Brazílii. Dvoupodlažní dům, který vznikl v roce 1971 v São Paulu nedaleko parku Ibirapuera, kritériím současnosti rozhodně neodpovídal. Kvůli nedostatečnému přístupu přirozeného světla byla uvnitř skoro tma. Současná majitelka ale toužila po světle.
Bydlení ve městě je obvykle poznamenáno nelehkými volbami. Například komfort obslužnosti metropole je vykoupen životem na malém prostoru a absencí zahrady. Postarší pár z vietnamského Hue ale podobnou volbu podstupovat nemusel. Jejich dům je jednou velkou zahradou.
Nákladově šetrné řešení, které lidem stiženým katastrofou pomáhá vrátit střechu nad hlavou. K tomu je třeba přičíst oživení stavebních tradic regionu, zhodnocení přírodních materiálů a snížení produkce odpadů.
Rodinné domy Ledňáček Závraty, výborně promyšlený soubor jednopodlažních novostaveb (bungalovů) mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi nabízí novým domkařům silné slovo v malé obci. A to doslova. Ideální příležitost pro vytvoření aktivní komunity.
Elegance jednoduchých tvarů, nenáročná geometrie stavby, kvalita vyjádřená užitými materiály. Dům u jezera možná vznikal z jednoduchých, ale osvědčených principů. A výsledek je potěšující: nevšední stavba pro nevšední místo.
Madridský trh s byty, které slouží k pronájmu výletníkům na dovolené, je téměř přesycený. A je těžké se v něm prosadit, něčím zaujmout, vyniknout. Majitelé takových bytů (a architekti, kteří je rekonstruují) si proto musí počínat velmi kreativně. V případě apartmánu Minimal Fantasy ale k mimořádnosti stačila vlastně jen jediná barva.
Parcela, která je do extrému úzká, a stísněná sousední zástavbou, obvykle nenese potenciál pro vytvoření hezkého rodinného bydlení. Architekti jej tu ale dokázali vykouzlit.
Moci si dovolit bydlení, které je svou bilancí spotřeby úsporné? To se paradoxně považuje za dost nákladný záměr. Britský domek na Ramsey Heights, plnokrevná dřevostavba, je mile názorný příklad opaku. Toho, jak se dá za málo peněz postavit dům v nejvyšších stupních energetické efektivity.
Co je těžší, než navrhnout bydlení pro jednu rodinu? Například současně s tím navrhovat i bydlení pro nepříbuzný pár dalších obyvatel. Projekt totiž musí respektovat nároky obou. A architekti se tu postarali i o to, aby výsledná podoba realizace ladila s požadavky sousedů.
Rekonstrukce, která zpočátku nevypadala náročně, ale protáhla se na 6 let. Zhruba tak vzpomínají architekti ze studia Mihaly Slocombe na nekonečné „úpravy“ domu v australské Victorii. Jejich práce tu kromě dobře odvedené díla jednoznačně demonstruje maximální přizpůsobivost, s jakou reagovali na nenadálé změny požadavků ze strany klientů.
