Ano, stojí to spoustu peněz, ale pořídit si lze i již vzrostlé stromy a to včetně služby dopravy a vysazení. Ostatně teprve vzrostlé stromy jsou korunou celé zahrady, ne bazény. Ty do zahrad vlastně svým vhledem ani moc nepatří. Zato stromy jednoznačně ano a zdobit mohou zahradu i stínit prakticky okamžitě.
Pojem xeriscaping je vlastně synonymem výsadby suchomilných rostlinných společenstev doplněných o štěrkový mulč. Tato zahradní úprava nevyžaduje závlahu a nebo jen v minimálním množství. Vzhledem k horkým létům a rizikům sucha jsou takto uspořádané zahrady velmi praktickým řešením. Navíc potřebují i minimální péči. Odjet na dovolenou? Žádný problém.
Pryšec běložilný je vzpřímená rostlina se sukulentním čtyřhranným stonkem a podlouhlými listy, na kterých jsou patrné výrazné bílé žilky. Rozšířen je v našich domácnostech značně, ale měli bychom si na něj dávat pozor.
Austrálie, Nový Zéland, Tasmánie. Země původů tří druhů stromových kapradin, které mohou pro svou mrazuvzdornost zdobit i naše zahrady, nikoli však přes zimu, až tolik mrazuvzdorné nejsou. Milujete kapradí? Může být i stromového vzrůstu.
Šeříky, symboly postupujícího jara, ale i konce 2. druhé světové války. Tedy alespoň u nás a od roku 1990 symboly ze zřejmých důvodů vytěsňované. Také vám vaše šeříky letos nevykvetly, jak jste si představovali? Kde se stala chyba? Příčin totiž může být hned několik.
Více plánování a chystání na počátku, a méně práce později, nebo byste to raději měli naopak? Zhruba takový je ten nejpodstatnější rozdíl mezi extenzivní a intenzivní střešní zahradou. Co tu sadit?
Od jara do zimy může hrob zářit živými květy. Prodávají se sice i květiny umělé a různé jiné umělé dekorace, postavme je však nyní do klatby jako nevhodné kýče (byť mnohé působí velmi realisticky) a vyzdobme hroby nebožtíků životem. Květinami živými, pěstovanými v květináčích a nebo přímo vysazenými na hrobová místa.
Podražce, tyto vytrvalé, přímé a nebo popínavé byliny, keře, dřevnaté liány a výjimečně i stromy jsou zpravidla aromatické a překvapí roztodivností svých květů (pozor však, květy obvykle nevoní, ale zapáchají) . Je to orchidej, není to orchidej? Ale je nějaká divná. Tak asi zní slova mnohých, kdo podražce spatří poprvé.
Škornice nás budou v zahradách těšit v době, kdy listopad sejme stromům listí a květiny ztratí barvy. Škornice, ušlechtilé příbuzné dřišťálů, překvapí barevnou rozmanitostí a rekordní výdrží. Na jaře pak jemnými kvítky neobvyklých tvarů.
Do skotské nepatří led a záhonky pro pěstování ovoce a zeleniny by se neměly míchat s okrasnými. Opravdu? První tvrzení platí, a chutí jej vysvětlí každý znalec dobrého pití. Druhé tvrzení se ale na pravdě nezakládá. Kvetoucí rostliny na záhonky patří a pomáhají zlepšovat vaši úrodu. Lákají totiž opylovače. A dělají toho ještě mnohem víc.
Strelície královská, rostlina s nádhernými exotickými květy, které se podobají ptákům a mají dlouhou životnost. Jsou proto oblíbené jako řezané do vázy a najdeme je poměrně běžně i v našich květinářstvích. Květy jsou vhodné dokonce i k tvorbám ikeban. V teplém podnebí je rostlina dosti nenáročná a odolná vůči škůdcům, v našich podmínkách ji však lze pěstovat pouze ve vytápěných sklenících a zimních zahradách, případně jako letněnou v interiérech.
Na konci zimy patří lýkovce mezi první kvetoucí otužilce. Tyto keříky přitom rostou i v naší přírodě, ale pouze v počtu dvou druhů. A dlužno dodat, že jsou všechny lýkovce nebezpečně jedovaté. Obzvláště dětem hrozí velké nebezpečí v podobě lákavých červených bobulí.
Pokud máte v zahradě dost místa a ideálně pak možnost pnutí těchto dvou příbuzných lián, dosáhnete jejich kombinací v době kvetení žluto-modrého, respektive žluto-fialkového zázraku. Vyrůst přitom mohou až do monstrózních rozměrů, jako by vás chtěly zardousit. Ovšem s jejich výsadbou vedle sebe to nemusí být až tak snadné.
Bugenvilea preferuje teplá a slunná stanoviště, kyprou a propustnou půdu a dostatek vláhy. Sice pochází z tropů Jižní Ameriky, ale dařit se jí může i v našich podmínkách. Růst však přestává již při +15 °C, kdy vyžaduje sucho. Je proto třeba rostlinu před zimou ukrýt a tedy pěstovat v nádobách a letnit.
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Pěstovat na své zahradě rostlinné exempláře, jejichž evoluční dědictví se táhne stovky milionů let nazpět do minulost? To zní lákavě. Mít na zahradě nechtěl mezi svými chloubami i druh, který je starší než dinosauři, přitom nemusí být pěstitelská výzva. Chce to jen vybrat tu správnou živoucí fosilii.
Žlutolící předjarní slečinky se zelenými sukénkami. Talovíny jsou neobvyklé okrasné rostliny, které se vyskytují v přírodě mnoha částí světa. Nevyžadují žádnou péči, rychle se bez našeho přičinění množí a zaberou jakoukoli plochu, kterou jim zabrat dovolíme.
Právě máme za sebou Velikonoce, kdy je kopřiva nezbytnou součástí takzvané velikonoční sekané. Možností využití tohoto všudypřítomného plevelu je však nespočet. Určitě nejsou kopřivy všude okolo nás náhodou, příroda nám jejich přítomností něco naznačuje.
Že se od sebe rostliny a živočichové navzájem inspirují, dokazují mnohé tvary a barvy. Stačí jen zkoumat, pozorovat, otevřít si hlavu a mít co největší obrazotvornost, představivost. Když přivřeme oči někteří živočichové připomínají svým zbarvením třeba květy některých rostlin a naopak. Vybrali jsme pro vás až bizarní rostliny, které opravdu překvapí.
Jaro je za dveřmi, všechno kvete a pučí a vy už nevíte, kam byste zasadily všechny ty květiny a rostlinky? Je to jednoduché, můžete je zasadit do čehokoliv, co doma najdete. Neutrácejte za předražené designové květináče a vytvořte si své vlastní, je to jednoduché.