Nadace Partnerství spustila kampaň Umělci pro stromy. V ní zájemci mohou koupí reprodukce obrazu od trojice českých autorů podpořit výsadbu stromů v krajině. Získané peníze totiž poputují do veřejné sbírky Sázíme budoucnost, za kterou stojí právě Nadace Partnerství. Prostřednictvím iniciativy Sázíme budoucnost financuje vysazování stromů mimo les.
Ať již vzrostlí jehličnatí jedinci v zahradách a parcích, tak konifery, čili jehličnany zakrslé, nemusí přežít zimu ve zdraví. A lámání větví pod těžkým sněhem a ledem je vlastně to nejmenší, co se jim může stát. Často zahrádkář na jaře usoudí, že konkrétní stromek v zimě zmrzl, je to však omyl. Nezmrzl, nýbrž uschnul. Vůči silným mrazům jsou jehličnany geneticky vybavené, ale vůči suchu jen částečně. A pokud v zimě pravidelně nepadá sníh a netaje, z promrzlé půdy ani nemohou svými mělce uloženými kořeny vodu získávat. Když pak přijde obleva a nemá co roztát, je nezbytné zalévat.
Prodražit se může sběratelská vášeň, touha po zisku i neznalost. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů z dovolené, ve druhém případě o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se však může i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s tím "dovolením" totiž vlastně vůbec není pravda.
Vánoční svátky se nezadržitelně blíží. S očekáváním, napětím i nervozitou pak lidé očekávají, co letos přinesou. Neměli by zapomínat, že jejich kouzlo nejvíc utváří oni sami svou náladou. A že příhodné dekorace mohou dopomoci k té správné uvolněné atmosféře.
Mnozí z nás v sobotu pořádně kleli, když viděli tu spoušť, co přes noc napadala z oblohy. A padala dál. Jenže, víte, kdo se kromě vlekařů, lyžařů, dětí a básníků opravdu radoval? Správně, trefili jste se, zahradníci! A všichni! Ne nadarmo se ze sněhu staví známá eskymácká iglů, ne náhodou vám zkušení trampové, kteří čundrují po přírodě i v zimě, poradí, že pro přežití je zákryv sněhem v mrazu zásadní. Ostatně zkušení vojáci to ví také. A ježek pod hromádkou listí ve vaší zahradě, ten si teď doslova lebedí hned kousek od ještěrky a brouka, stejně jako vaše trvalky zatažené do země.
Řezaný, umělý, nebo živý v květináči? Jak pečovat o živé vánoční stromky v mobilních nádobách a které řezané stromky vydrží nejdéle? Je volba umělého stromku vůbec dobrým nápadem? Co zaznělo v našem zahrádkářském podcastu?
Bukové porosty, takzvané bučiny, tvořily kdysi až 40 % lesních porostů v naší zemi. Dnes buky představují jen cca 13 % všech dřevin v našich lesích a tradiční bukové lesy jsou často chráněné. Jenže současné klima nám návrat k někdejším pořádkům, tedy dominanci bukových porostů, zřejmě neumožní. Proč?
Není všechno zlato, co se třpytí. A zelená vegetace ve městech není jen prospěšná. Zahraniční studie přináší netradiční pohled na městské parky. Jsou prý dobré pro lidi, ale už nejsou tolik dobré pro samotné budovy, které umí narušovat.
Věže klenotů (anglicky “towers of jewels“), čili hadince teidské, rostou především na kanárském ostrově Tenerife jako místní endemit v docela náročných podmínkách. Vyšší chladnější polohy, sucho a poměrně i větrno. Jsou na to však dokonale vybavené. A právě těchto předností můžeme využít i u nás. Čeká nás však docela strastiplná cesta, než si nádheru až tři metry vysokých rozkvetlých květenství naplno vychutnáme.
Banánovníky vypadají na první pohled jako typické tropické rostliny. Jejich habitus má nepopiratelně tropický ráz. Přesto ale existují druhy banánovníků, které u nás lze v nižších a teplejších polohách pěstovat v zahradě celoročně, dokonce vám budou plodit banány. A pěstování banánovníků v zahradě má ještě jeden význam, banánovníky totiž zabírají v interiérech příliš mnoho místa. Pokud je pak chceme v sezóně letnit venku, bývá dost složité přemístění objemných a těžkých květináčů.
Zapomeňme nyní na predikce katastrofických scénářů, že umělá inteligence ovládne lidský svět, zotročí a částečně vyvraždí lidstvo, nebo že vezme většině lidí práci a ti pak budou živořit na ulicích jako dominantní bezdomovecká masa. Nahlédněme raději pod ruce pragmatickým vědcům i byznysu, jak si představují využití AI v ochraně přírody a jak tím plánují ochranu přírody zlepšit. Ano, na úkor příliš pomalé, zdlouhavé lidské práce.
S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.
Studie původně pátrala po tom, jak kolik ovoce a zeleniny se nesní a vyhodí. Místo toho zjistila, že velký podíl z domácky vypěstované úrody skončí na talíři, a nikoliv v koši. A taky, že zahradníci dotují zdravou výživou spoustu sousedů ve svém okolí.
Jako dostat ze země pořádný pařez? Pokud máte sekeru, motyku, rýč, krumpáč - a volné odpoledne k tomu – můžete ho zkusit ze země vyrvat vcelku. Rozhodně to ale není nic příjemného nebo snadného, u téhle fušky se skutečně pořádně zapotíte. Kdo si to takhle jednou vyzkoušel, příště už rovnou popřemýšlí nad tím, jak si práci nějak usnadnit. Další možností je použít traktor a pařez vytrhnout. Výsledek? Poškozený trávník a hluboko zrytý kus zahrady. V horším případě poškodí vytrhávané kořeny plot, opěrnou zeď či skleník. V ještě horším případě vám prasklý řetěz vyrazí oko. Další možností je bagr a... ještě větší paseka. Naštěstí existují i mnohem elegantnější řešení.
Svíčkovec je něžně kvetoucím hostem, který se k nám dostal z amerických prérií, konkrétně z texaské Lousiany. Dlouho kvetoucí trvalka, která vynikne mezi u nás již zevšednělými druhy trvalek svou jemností i odolností. Kvetení svíčkovce zastaví na podzim až mrazy, kdo si tedy svíčkovec již vysadil, může mu letos kvést ještě nyní. Na skalce, v trvalkovém záhonu, i v truhlíku na terase.
Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.
Blíží se Vánoce a mnozí z nás si pěstují živé vánoční stromky v květináčích. Aby ale byly v dobré kondici, na první pohled zdravé a krásně zelené, potřebují dostatek zálivky a živin. Především nedostatek hořčíku, draslíku, ale i vápníku a fosforu způsobují žloutnutí jehličnanů. A to všech, a že jich ve svých okrasných zahradách pěstujeme. Jde o velmi oblíbené okrasné dřeviny.
Každý rok je to stejné, spadané listí z opadavých listnáčů je nezbytnou součástí koloběhu živin v přírodě. A v zahradách je to stejné. Když budeme pozorovat přírodu, uvědomíme si, že listí slouží i jinak než jen jako zdroj živin. A právě těchto předností této cenné hmoty, nad kterou mnozí perfekcionisté každý podzim láteří, bychom měli využít. Je zdarma, všude po ruce a je to hmota naprosto ekologická.
Dělá to mnoho z nás, den začínáme s kávou. A není divu. Káva patří mezi nejušlechtilejší kulturní nápoje a mnoho z lidí je na ní doslova závislých. Kromě ranní kávy následuje ta dopolední, káva po obědě, odpolední životabudič a ti nejotrlejší závisláci si kávu dají klidně i večer. Nic proti gustu, káva dovede prospívat, i když jen v míře rozumné, co ale snesou lidé, to nesnesou rostliny. I když i jim káva může pomáhat. Ale jen jednou za čas a v míře malé.
Svátky, které máme za tradiční, se postupně mění a vyvíjejí. Nejednou přitom nabývají formátu, který už pamětníkům moc tradiční nepřijde. Den Památky zesnulých, lidově nazývaný Dušičky, je toho velmi názorným příkladem.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
