Rod skimie nabízí více okrasných druhů, které jsou u nás také hojně využívány. Najdeme je jako solitéry na skalkách, vřesovištích i jako podrost vyšších rostlin. Lze je pěstovat i v mobilních nádobách. A co víc, skimie doplňují poměrně chudou nabídku rostlin zdobících zahrady od podzimu do jara. Navíc tato rostlina nabízí i vynikající materiál pro aranžéry (floristy) a skutečně je jimi velmi oblíbena.
Venkovní teploty mohou v zimě klesnout pořádně pod nulu a to znamená, že začne půda silně promrzat. Obzvláště pak v případě, když chybí sněhová nadílka. Sníh, jak je známo, je vynikajícím tepelným izolantem. Jak zabránit promrzání půdy a poškozování kořenů rostlin přezimujících v zahradě? A hlavně, jak ochránit rostliny v mobilních nádobách, které jsou nejvíce náchylné na poškození?
Pieris japonská je stálezeleným keřem, který dorůstá výšky až 4 metry, má kompaktní tvar a kvete nádhernými květy podobnými květům konvalinek. A co víc, těchto kvítků se můžeme v závislosti na počasí dočkat již brzy na jaře.
Jestli vysadíte čemeřici na podzim a nebo až na jaře je důležité pouze z jednoho důvodu. Při podzimní výsadbě se již v zimě můžeme dočkat květů, a kdo půjde okolo a čemeřici nezná, bude si myslet, že se zbláznil, až spatří uprostřed zimy tu rozkvetlou krásu. Doslova ze sněhu. Ovšem záleží na stáří sazenic a rostliny množené vegetativně kvetou první roky málo a nebo vůbec.
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.
Opravdu potřebujeme více lesů? Říká se, že cesta do pekla je lemována dobrými úmysly. V poslední době se ale zdá, že tím směrem vede cesta obklopená hájky z boroviček, smrků a tújí. Zalesňování české krajiny se totiž zvrhlo v nepříjemnou celospolečenskou eko-mánii, na kterou životní prostředí spíš doplácí, než aby mu pomáhala.
Některé exotické pokojové rostliny mohou v interiérech dosáhnout až doslova gigantických rozměrů, pokud jim postupně zvětšujeme květináč až do té míry, že je těžké jej vůbec unést a pokud o ně správně pečujeme. Které druhy nám doma vytvoří malou džungli?
Jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, to jí však nijak neubírá na půvabu a navíc je tím předurčena k okrasným zahradním výsadbám. Kdo si nedovede svou zahradu představit bez jehličnanů, určitě by měl o korejské jedli uvažovat. Obzvláště zdobná je pak svými šišticemi.
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Liány, čili popínavé rostliny, najdou v zahradách mnohé uplatnění. Pokryjí místa, která chceme zakrýt, nevzhledná či holá, tvoří stín a vytváří soukromé, cizím očím neproniknutelné kouty zahrad. Navíc se stanou útočištěm mnoha živočišných druhů, především ptáků a hmyzu. Ovšem v případě schizandry čínské neboli klanoprašky čínské zároveň získáváte ceněnou léčivou rostlinu.
Podzim už sice nastoupil v plné parádě a listí ze stromů opadává, to ale neznamená, že je konec i kvetoucích rostlin u vás doma nebo za oknem. Existuje spousta podzimních květin, které vám budou dělat doma radost i během sychravých podzimních dnů.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, proč se ale odborníci přiklání právě k výsadbě podzimní? Je to jednoduché, na podzim (v říjnu až listopadu) vysazované rostliny jsou v tuto dobu i v další sezóně mnohem vitálnější a odolnější a v příštím roce nám navíc, a to je hlavní, lépe pokvetou. A o květy jde v případě růží především. Nebo ne? Samozřejmě ano!
Poměrně nenápadná a přesto nádherná květina, která vyrůstá z cibulnaté hlízky a kvete neobyčejně působivě. To je montbrécie s mečovitými listy, které jsou moc pěkné, i když tato rostlina právě nekvete. A když to pak v létě rozbalí a postupně se začne přidávat jeden kvítek za druhým, připomíná to tak trochu hru na klavír, ovšem to by musel mít jinak zbarvené klávesy než černě a bíle. Navíc nás překvapí intenzivní vůní po šafránu.
Ve 20. ročníku populární ankety Strom roku zvítězila Zpívající lípa z obce Telecí na Svitavsku. Druhé místo obsadil strom s přízviskem Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku. Bronz slaví v Brně, kdy uspěl Smrk ztepilý na ulici Ramešova.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
Co je to biofilní design? Chápat jej můžeme jako snahu o napojení člověka zpět na přírodu, jako strategický doplněk a podstatný doprovodný prvek k dnes tolik populární zelené architektuře. Že je to drobet zmatené? Nebojte.
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.