Delonix královská je neuvěřitelný strom hořící šarlatově rudými květy po celé léto. Ne nadarmo se jí říká „strom ohňový“. Jako endemický druh pochází z Madagaskaru, dnes je však pěstován v subtropech a tropech celého světa jako okrasný. Pro tropický původ si však můžeme jeho květů u nás užívat pouze v podobě pokojové rostliny (ovšem až třímetrové) a nebo bonsaje.
Když se noha Neila Armstronga poprvé dotkla měsíce, prohlásil „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ A právě takový malý krůček právě učinil Ústavní soud ve prospěch drobných pěstitelů například psychotropních rostlin. A to třeba jen pro okrasu a potěchu oka a čichu při vstupu na zahradu. Zrušil totiž část trestního zákoníku, kterým vlády určovaly omamné rostliny i jejich množství. Změní se ale v praxi vůbec něco? Jde skutečně o onen pověstný malý krůček?
Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům. Co nás však u živých plotů zajímá nejvíce, je rychlost růstu dřevin a tedy rychlost vytvoření neprostupné bariéry.
Orchidejí můžeme pěstovat ohromné množství druhů, v přírodě je najdeme doslova ve všech částech světa snad jen s výjimkou Antarktidy. A některé se dokonce (a dlužno říci jakožto vzácné) vyskytují i v naší přírodě. Je tedy zřejmé, že různé druhy orchidejí prosperují v různých životních podmínkách, ovšem většinu z těchto druhů lze v našich interiérech včetně zimních zahrad a ve vytápěných sklenících pěstovat. Jaké jsou hlavní rozdíly a na co se zaměřit?
Nekróza kaštanů je nemocí, která ničí jírovce po celé Evropě. A boj s ní je marný. Příroda útočí na nádherné kvetoucí svícny, ale také plody, ze kterých děti rády vyrábí svá zvířátka a jiné roztodivnosti. Navíc jsou kaštany významnou potravou pro zvěř. Tedy kaštany, stromy se správně jmenují jírovce, kaštany říkáme pouze jejich plodům.
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Kosatce, tyto vytrvalé pozemní byliny s oddenky, cibulemi a nebo hlízami najdeme v naší přírodě dokonce v počtu sedmi druhů, jeden druh (osmý) je již považován za vyhynulý. Zato v zahradnictvích a zahradních centrech je nabídka kultivarů kosatců nepřeberná. Kde kosatce rostou, jak se jednotlivé druhy liší a jaké si do zahrady vybrat?
Kotvičník zemní je poslední dobou hojně skloňovanou bylinkou pro svou schopnost zvýšit hladinu testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů (androgenů). Označován je za zelenou viagru. Co je na tom pravdy, jak kotvičník pěstovat a jakou roli může hrát v zahradě?
Nabídka podpůrných konstrukcí, nabízející oporu okrasným i užitkovým rostlinám, je opravdu široká. K čemu se hodí, které jsou opravdu užitečné a jaké si zvládnete vyrobit sami?
Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.
Všichni členové rodu jasmín patří do čeledi olivovníkovitých a jde o vzpřímené keře a nebo liány se zpravidla bělostnými a často až omamně vonícími květy. Mezi jasmíny najdeme takřka 200 druhů rozšířených v přírodě Afriky, Asie, Austrália a Tichomoří. Co ale znamená, že je jasmín pravý a nepravý?
Okrasné zahrady v japonském stylu jsou u nás stále populárnější. Nacházejí se v nich totiž velké zahradní bonsaje, které jsou nejenom výrazným dekorativním prvkem, ale také vyzařují atmosféru klidu a vyrovnanosti.
Rod hortenzie zahrnuje cca 70 druhů, které jsou rozšířeny především v přírodě východní Asie. Ovšem nádherně vykvetlé hortenzie jsou právě u nás (a v mnoha jiných zemích světa) velmi oblíbené a obvykle zcela mrazuvzdorné. A aby nám každý rok krásně kvetly, vyžadují odpovídající péči, ke které patří i řez. Ten se však provádí zcela jinak než je tomu u jiných okrasných keřů a trvalek. Záleží totiž na druhu hortenzie, jedny kvetou pouze na starém dřevě, jiné na mladých, ročních výhonech. Každoroční řez navíc právě hortenzie nevyžadují.
Včera jsme šli cestou do nemocnice okolo nakvétajících magnólií, čili šácholanů (když již vykvetou trnky a zlatice, květy magnólií už už explodovat). A bohužel byly nabubřelé a ke kráse propukající květní pupeny magnólií pomrzlé. Takové škody. Čistá, obvykle sněhobílá a narůžovělá krása jejich květů je totiž jedinečná, neopakovatelná. Dosti se divím, že na toto téma ještě nevznikla nějaká tuzemská slavnost, zahradní samozřejmě. Bude to asi tím, že jsou ony pověstné krásky exotického původu a my se před nimi a jejich spanilostí tak trochu stydíme.
Když vykvete vlčí mák, už se nemusíme bát návratu mrazíku, jeho květy se objeví náhle a doslova nás svou svůdně vyzývavou rudou barvou praští do očí. Ale jemně, křehce, ostatně tak, jaké okvětní plátky vlčího máku jsou. Poté vydrží vlčí mák kvést velice dlouho, po celé léto a často až do půlky podzimu. Později však již nebývá výskyt kvetoucích jedinců na konkrétních místech tak dominantní, jako je tomu v květnu, kdy kvetení vlčího máku začíná.
Máte rádi rostliny, ale málo která pokojovka u vás doma přežije, nebo nemáte úplně ideální podmínky pro pěstování rostlin? Pořiďte si sukulenty, jsou v celku nenáročné, nepotřebují příliš péče, a přesto dokáží zútulnit bydlení stejně jako klasické pokojové rostliny.
Představte si, že jste rostlinou, a že ke svým sexuálním hrátkám přizvete kdekoho z okolí bez ohledu na druh, rasu, náboženství, pohlaví, různé orientace, názory a vzhled. A nejen hominidy, vlastně ty nejméně. Představa devianta? A co víc, že je váš pohlavní život natolik bohatý, že poeticky přizvete i vítr. Komunistické vyhrožování „Kdo seje vítr, sklízí bouři“ v rostlinné říši neplatí, platí zde, že kdo seje vítr, příští rok zaseje. A některé rostliny dokonce nepotřebují vůbec nic, vystačí si tak nějak samovolně a přesto počnou. Ponořme se do nádhery i bizarnosti rostlinného kvetení, čili pohlavního rozmnošování v říši, která zde byla již dávno před lidmi.
Nadace Partnerství již po dvacáté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch poslední vítězky Jabloně u Lidmanů, může následující dva týdny ovlivnit každý, a to až úderu půlnoci Dne Země 22. dubna.
Pro Japonce jedna z nejdůležitějších událostí v roce, rozkvetlé sakury, čili okrasné třešně. Právě sakury jsou snad jedním z nejtypičtějších japonských symbolů, srdcem sympatických Japonců, kteří si v tu dobu berou v práci volno, pod rozkvetlými stromy procházejí, pořádají pikniky a v padajících okvětních lístcích se mnozí doslova válí. Symbolika jara, života, ale i něhy a čistoty.
Univerzální dárek do nového bydlení, skoro nezničitelná a stále svěží rostlinka, s relativně malými nároky na péči. Šťastný bambus dnes zná každý. Odkud se tahle kráska vlastně vzala, a proč byste neměli nikomu darovat stvol se čtyřmi výhonky?