Věděli jste, že některé druhy banánovníků jsou mrazuvzdorné? Jsou to právě ty, které pocházejí z vysokohorských částí Afriky a také východní Asie. Pravda, přes zimu z nich mnoho nezbyde - asi jen 10 až 20 cm seříznutého kmínku a oddenek zakrytý tepelnou izolací, na jaře však opět obrazí. Zkuste s banánovníkem zaexperimentovat ve své zahradě.
Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Sice si nějaký ten rok počkáte, než si svůj živý vánoční smrček a nebo jedličku poprvé ozdobíte, ale bude vás těšit fakt, že je to opravdu jen a jen váš stromeček. Vyklíčeným semínkem počínaje. Jak správně postupovat?
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.
Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?
Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.
Kromě bohatství květů zajistí správně provedený řez růží před zimou také jejich lepší přezimování. Nechat skvostné růže jen tak růst jako dříví v lese se prostě nevyplácí. Jak řez růží provádět a čeho se vyvarovat?
Křehké květy citlivky stydlivé vydrží pouhý den, i tak ale jejich neobvyklá nádhera stojí za to. A že tato rsotlina zavírá své listy při sebemenším dotyku? Však se také jmenuje „citlivka stydlivá“.
Že dokonce potřebuje ke svému vývoji „hluboké“ období vegetačního klidu s teplotami pod bodem mrazu, jinak se později zdeformují její listy i květenství? Sice se ve své zahradě zřejmě nedočkáte dozrálých pistáciových oříšků, ale tato rostlina doplní vaši sbírku neobvyklých unikátů, jaké si pěstuje málokterý z vašich sousedů a známých.
Co jsou vlastně květinové (resp. rostlinné) bordury? Jednoduše lemy, něco jako rámy obrazu, ovšem různotvaré, pestré či jednoduše strohé a jednoduše geometricky střižené, nebo naopak divoké, poutavé. Mohou být robustní, jemné, decentní, romantické i melancholické. Odolné i křehké.
Při zazimování muškátů mají vlastně všechny typy a druhy muškátů prakticky vše společné, navíc si je můžete při té příležitosti namnožit. Ovšem spěchat s jejich zazimováním zrovna nemusíme, ještě nám mohou nadělat spoustu radosti v teple v interiéru či zimní zahradě, než je připravíme k zimnímu spánku.
Klokoč zřejmě pěstovali a využívali již staří Slované, našlo se totiž při archeologických vykopávkách klokočí již z 9. století n.l. v Mikulčicích. A co je ono tajemné klokočí? Je to prosté – semena keře, který nazýváme klokoč zpeřený.
Sukulenty a kaktusy, dvě ohromné skupiny rostlin, které zahrnují neobyčejnou pestrost suchu odolného rostlinného života. Všechny mají jeden společný znak – totiž schopnost zadržovat si dostatek vody na horší časy.
Peruánská lilie čili alstromérie (jinak také papouščí lilie, boubelka a nesprávně alstromélie) je jednoděložnou rostlinou, která byla dříve nesprávně řazena do čeledi liliovité, dnes ji najdeme v čeledi alstremerkovité (Alstroemeriaceae).
Ve finále ankety Strom roku soutěží dvanáct stromů z devíti krajů. Zbývá poslední týden hlasování a vítěz je do poslední chvíle nejistý. Všechny nominované stromy jsou ale krásné, podívejte se.
Podzim je spolu s jarem ideálním časem pro výsadbu, respektive zakládání živých plotů. V každém případě jde o nenásilnou, přírodní formu zajištění soukromí na pozemku a nebo jeho rozčlenění. Zároveň však živý plot funguje jako účinná bariéra proti prachu a hluku a přitom jde o významný dekorační prvek.
Obsah látek v plodech (semenech) podobný bramborám, energetické hodnoty dokonce vyšší, chuť nasládlá, oříšková, cizosprašnost stejná jako u lísek a dokonce i stejný škůdce. To je kaštanovník jedlý. Pečené jedlé kaštany bývaly u nás kdysi horkým nedostatkovým zbožím, dnes tomu tak již není, ale věděli jste, že si kaštanovník setý (či též jedlý) můžete sami pěstovat?
Nejde však o drogovou závislost v pravém slova smyslu. Žádného "výletu" (tripu) se od jaterníků nedočkáte. Drobné a drobně kvetoucí rostlinky jménem jaterník podléška a nebo také jaterník trojlaločný se snadno stanou sběratelskou, pěstitelskou vášní. V roce 2013 se tato bylinka dokonce stala německou Rostlinou roku.
Přemýšlíte, jak vylepšit zahradu v příštím roce? Posviťte si na ni. Tedy večer. Stačí zakoupit i laciná fotovoltaická LED svítidla a rozmístit je. A rázem zjistíte, že zde něco chybí - na večer a v noci kvetoucí květiny. Ale i takové, které začnou večer intenzivněji vonět a pouštět spoustu pylu, i když za tmy nekvetou (např. šalvěj, levandule, bohyška, petúnie, hvozdík, libora, zimolez, durman, šácholan a magnólie). Rázem vaše zahrada ožije také můrami, tedy nočními motýly a jiným nočním hmyzem.