Rovná podlaha vývoji dětských nohou nesvědčí. Jak si doma zařídit kousek nerovného povrchu Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Obzvlášť dětské vyvíjející se nožky by měly být vystavené různým podnětům. Uvěznění v pevných botách a chůze po tvrdém rovném povrchu může v dospělosti vést ke zdravotním problémům.

Lidé se rodí bosí a k bosé chůzi nebo běhu je naše noha také stvořená. Skládá se z 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů – to vše je připravené k tomu, aby reagovalo na pohyb v různorodém terénu. 

To, že své nohy výše uvedeným způsobem nevyužíváme, nám asi vrásky nedělá. Pohodlné boty, vyhřáté podlahy – kdo by se něčeho takového dobrovolně vzdával? Má to ale háček – nohy mohou „zlenivět“ a špatně se vyvíjet. Typickým příkladem jsou třeba ploché nohy, vbočené palce nebo nedostatečně silné kotníky.

Není bota jako bota. Ta moderní může být pro nohu vězením

Všichni jsme od mala zvyklí chodit obutí. A je nutné uznat, že v našem podnebním pásmu se bez bot neobejdeme. 

Navíc bota jako taková rozhodně nepatří mezi nějaké moderní vymoženosti. Lidé je pravděpodobně nosili už v paleolitu a archeologicky jsou doložené botky nalezené v Arménii, staré 5,5 tisíc let. A slavné Ötziho „pohorky“ jsou jen o několik stovek let mladší. 

Jenže ty pravěké boty (nebo ty, které nosí přírodní národy současnosti) se od těch našich moderních dosti liší. A to mírou podpory, kterou nabízejí. Dá se říci, že moderní bota odvádí spousty práce za nohu, která zleniví a určitým způsobem zakrní, stejně jako třeba ruka, kterou máte v sádře.

Bosá chůze pro zdraví? Ano, ale důležitý je i povrch

O důležitosti bosé chůze se mluví hodně a často, není tedy potřeba se o ní rozepisovat v tomto článku zaměřeném na bydlení. My se podíváme na jinou skutečnost, která zůstává tak trochu stranou zájmu. Totiž na to, kde se naše chůze odehrává po velkou část dne: u nás doma. 

Povrchy, po kterých doma chodíme (a je jedno, jestli jsme při tom bosí) jsou pro naše nohy doslova nudné. Dětským nohám plovoucí podlahy nebo studené dlažby příliš nesvědčí a rozhodně nepomáhají k jejich zdravému vývinu (což ostatně platí i o jiných prvcích našich domácností)

V našich domovech většinou nenajdeme senzomotorický lesní chodníček, na kterém můžeme my nebo naše děti nohy procvičovat. Jak to vyřešit?

Jak zpestřit domácí povrch pro bosou chůzi? Řešení existují

Protože děti nemůžou pořád běhat venku bosé (jakkoli by to bylo pro jejich nohy asi to nejlepší), mnoho rodičů řeší, jak pomoci jejich vývoji aspoň při pohybu doma. Cílem je vytvořit v domácnosti „ostrůvky“ nerovného povrchu, po kterém budou děti procházet a jejich nohy tak dostanou potřebnou stimulaci.

Mnoho maminek a tatínků sáhne k výrobě domácího senzomotorického koberečku. O co jde? Není to žádná věda, je to zkrátka koberec pokrytý různorodě tvarovanými předměty, na které se dá šlápnout. 

K jeho výrobě potřebujete pevný koberec (hodí se zátěžový běhoun), lepidlo, šití – a hodně fantazie. Předměty, které připevníte, najdete zpravidla doma nebo v jeho okolí: kusy provazu, plastové části stavebnic, dřívka, klacíky, oblázky.

Výhodou těchto domácích výrobků je (kromě rozvoje vaší kreativity) jejich nízká cena. Nevýhodou je většinou nízká životnost – předměty na koberci dlouho nevydrží. Pokud se do tvorby pustíte, zjistíte, že s lepící tavnou pistolí si rozhodně nevystačíte, lepší je předměty pevně přišít. 

Pokud se necítíte na výrobu svépomocí, můžete si nějaký nerovný povrch domů také koupit. Na trhu je několik řešení, například ortopedické podlahy sestávající z různě tvarovaných a různě tvrdých plastových modulů, které spolu můžete vzájemně kombinovat. 

Objevují se také speciální kořenové koberce, které jsou díky zajímavému designu zároveň i hezkým doplňkem nejen dětského pokoje, ale vlastně jakékoli části bytu. 

Nabízejí se také různé masážní nebo akupresurní podložkyTy se dají levně pořídit třeba v laciných čínských online obchodech, ale jejich kvalita nebo zdravotní nezávadnost je, jak už to bývá, sporná. V každém případě se tyto podložky na každodenní pobíhání dětí příliš nehodí, protože jejich účel je jiný.

Pokud se rozhodnete nějaký takový koberec nebo podlážku koupit, je třeba počítat s poněkud vyšší cenou než u samovýroby. Zároveň však mají tyto výrobky rozhodně vyšší trvanlivost. Jejich výrobci už za vás navíc vyřešili drobné detaily, například výšku nerovností a jejich rozložení tak, aby byla pro nohy opravdu přínosem a nezakopávali jste o ně vy nebo děti.

Kam nerovný prvek umístit?

Pokud myslíte primárně na děti, nabízí se ostrůvek nerovnosti umístit do dětského pokoje. Vhodné je také umístění tam, kde se mu nemůžete vyhnout, například do chodby nebo obýváku, zkrátka na frekventovaná místa. 

A pokud se po koberečku kromě dětí budou procházet také rodiče, tím lépe. I dospělé nohy totiž potřebují stimulaci.