Odtrhnout se od globálních řetězců, spoléhat jen sami na sebe a veškeré potraviny si vyrábět sami? Zní to zajímavě, a proto má taky teorie o potravinové soběstačnosti nemálo příznivců. Nová „globální“ studie ale ukazuje, že dobrý nápad by to nebyl. Snaha o soběstačnost by naše talíře nechala poloprázdné.
Ve čtyřiadvacátém roce minulého století se ještě mohlo zdát, že svět je docela v pořádku. Hitler skončil po nepovedeném pivním puči po právu za katrem, neléčený syfilis zkrátil život Leninovi, ve francouzském Chamonix se odehrála první zimní olympiáda, Edwin Hubble potvrdil existenci galaxií a taky se začalo hrát Bingo. Stalo se však ještě jedno, vzniklo takzvané biodynamické zemědělství.
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Česká kuchyně to s česnekem sice nepřehání, ale úplně se bez něj neobejde. Místo kvantity sázíme na kvalitu, a to si žádá čerstvé zboží. Když se trochu inspirujete, vydržíte s dobře naskladněnou zásobou až do další sklizně. Jak to tedy udělat, aby česnek vydržel co nejdéle v plné síle? A třeba i jako účinný prostředek proti pověstným upírům z říše fantazie?
Nebýt konzerva, nebát se zkoušet nové věci. Internet je plný zajímavých nápadů, chce to občas vystoupit ze své komfortní zóny a udělat něco jinak, než jsme zvyklí. Protože se můžeme něco nového naučit. V případě citronů skladovaných pod vodou to ale neplatí.
Oskeruše, botanicky známá jako jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), je ovocný strom, který v sobě spojuje historickou hodnotu s praktickým využitím. Tato mohutná dřevina, dorůstající výšky až 20 metrů, kdysi běžně zdobila české a moravské sady a zahrady. Patří k tzv. starým odrůdám. Dnes se s jeřábem oskeruše setkáváme spíše vzácně, přestože nabízí mnohostranné využití.
Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Jedna zahradní činnost se zcela vymyká období, jaké právě panuje. Všichni zazimovávají zahrady, do záhonů zapravují organický hnůj, uklízí, seřezávají trvalky a čekají na jaro. Jenže právě česnek je nejlepší vysadit nyní, aby nám na jaře vyrazil ze země. Proč vysazujeme česnek až tak pozdě?
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
