Ten nápad nemá chybu a věřit mu chceme. Stejně neochvějně, jako jsme v dětství věřili povídačkám o keřích, na nichž rostou špagety anebo krůtí párky. S důkazy úspěchu je to ovšem složitější. Pěstování brambor do výšky, vertikálně, na rozdíl od pohádek přesto možné je. Jen se to každému nepodaří.
Právě máme za sebou Velikonoce, kdy je kopřiva nezbytnou součástí takzvané velikonoční sekané. Možností využití tohoto všudypřítomného plevelu je však nespočet. Určitě nejsou kopřivy všude okolo nás náhodou, příroda nám jejich přítomností něco naznačuje.
Pochutina, která je pevnou součástí našich jídelníčků, a kterou si v průměru 2-3x týdně všichni v různé úpravě dopřáváme. Brambory jsou natolik samozřejmé, že už si život bez nich neumíme představit. Zpracovávat je na desítky různých způsobů všichni jistě umíme. Co když je ale chceme sami začít pěstovat?
Štírovník Berthelotův, endemit Kanárských ostrovů, je řazen mezi nejkrásnější rostliny světa. Abychom se však u nás mohli kochat květy štírovníků, musíme se sehnout o trochu níže k zemi. Nejčastějším druhem je štírovník růžkatý, kterému se lidově říká také pantoflíček.
Číselné spojení 420. Co to v souvislosti s marihuanou znamená? Mýtů a pověr, proč právě toto číslo, existuje rovnou dlouhá řada a skoro všechny jsou nepravdivé. Jen jediný se zdá mít smysluplné vysvětlení.
Slovo pampeliška se používá (a dokonce i oficiálně) pro více rostlinných druhů jednoho rodu, ovšem právě ta, která je zapotřebí k výrobě pampeliškového medu, se správně jmenuje smetánka lékařská. Jak si pampeliškový med připravit a proč?
Střídání plodin se v zemědělství říká sofistikovaněji osevní postup. Definice říká, že je to plán postupného střídání plodin na pozemcích. Jde tedy o synonyma. Bohužel se to ani v zemědělství neděje v až takové míře, v jaké by bylo třeba. Důsledkem je pak nadměrné vyčerpávání půdy a zvýšené náklady na hnojiva i pesticidy.
Může za tím být zvědavost, chuť experimentovat, posouvat své vlastní pěstitelské dovednosti anebo jen chuť natřít to letos zahradníkům ze sousedství. Jak vypěstovat opravdu rekordní rajče?
Hluchavky jsou v našich zahradách všudypřítomné, můžeme si ale pořídit i takové, které zvětší své kvítky i jejich objem a vyrostou do mnohem větší výšky. A právě řetězovka viržinská nabízí řadu šlechtěných kultivarů různých barev květů a jejich kombinací.
Rádi byste letos vyzkoušeli něco nového, ale vaše zahrada už nemá kam růst? Láká vás vyzkoušet něco, co nedělá každý? Chtěli byste vlastní pílí třeba přispět k něčemu užitečnému? Vyzkoušejte, jak vám půjde semenaření.
Jedni tvrdí, že je chuť černých rajčat dokonce lepší, než u běžných odrůd, jiní černá rajčata zavrhují. A to i zahradníci. Pravdou je, že nejde o chuťový zázrak, podstatou černých rajčat je zdraví. V každém případě ale existují a můžeme si je doma pěstovat jako jakákoli jiná. Ostatně žlutá či oranžová rajčata, která jsou taktéž neobvyklá, již do našich zahrad pronikla mnohem masivněji.
Spěch se většinou nevyplácí, ale někdy se drobné urychlení může vyplatit. Uspíšením klíčení ušetříte čas navíc, který pak budou moci pěstované rostliny věnovat svému růstu, květům a vyzrávání plodů.
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?
Jako byste potkali zmenšeninu slunečnic, když kolotočníky vykvetou. A kolik mají jmen! Česky se jim říká například volovec srdcolistý, volské oko srdcolisté, telekova okázalá, telekie a telekia ozdobná. Správné české jméno je přitom dnes kolotočník ozdobný.
K čemu se ve světě pěstuje skořicovník, je nasnadě. Bez oblíbeného koření jménem skořice si nelze představit různé pokrmy a potravinářské výrobky. Tedy především ty sladké. Pojďme si udělat malou exkurzi do světa skořicovníků.
Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Hlaváč kavkazský, trvalka, která dorůstá výšky 0,5 až 0,6 metru (i 0,9 metru). Tvar rostliny je trsovitý, rozvětvený a vystoupavý, zelené listy mají tyto hlaváče celokrajné, kopinaté a vstřícné, krásné květy jsou pětičetné a fialovomodré se světlejším středem, uspořádané ve dvou až tří centimetrových strboulech. Zajímavostí je, že jsou okrajové květy obvykle až dvakrát větší než ty středové. Plodem rostliny je nažka zajímavého vzhledu.
Svídina obecná je ovíjivá opadavá liána, která vyrazí dech svými neobvyklými květy. Nejsou sice příliš velké, ale opravdu zaujmou a překvapí. Rostlina vykvétá svými svrchu nejčastěji fialově nahnědlými kvítky uspořádanými ve vrcholících od června do července.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
