Geometricky dokonale upravené záhony, povrch jako od mistra štukatéra a nebo na první pohled o dosti méně vzhledné hrůbky. Vlastně takové, s jakými se běžně setkáváme při pěstování brambor. Proč zahrádkáři a zahradníci hrůbkují i takové plodiny, u kterých to nebývalo obvyklé? A jsou hrůbky opravdu nevzhledné?
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Při všem tom podzimním zavařování, nakládání a plnění spíže byste ale neměli zapomenout ani na sklizeň bylinek. Jak se efektivně postarat o to, aby vám dlouho vydržely?
Obvyklou dobou pro sklizeň dýní je období od konce srpna do konce října. Letos můžeme počítat s tím, že se nám sklizeň obzvláště ve vyšších polohách i pěkně protáhne, jelikož bylo chladno a vlhko a to dýně nemají rády. Bez ohledu na datum v kalendáři však dýně sklízíme podle jiného kritéria, podle jejich skutečné zralosti. O kalendář se dýně nezajímají. A když je sklidíme a uskladníme správně, vydrží nám dost dlouho.
Obranyschopnost našeho organismu je důležitá obzvláště za chladných a sychravých a nebo mrazivých dní. Někdo se otužuje a sportuje, ale i ten, který to nedělá, by měl na posílení imunity myslet. A bylinky jsou osvědčeným a vyzkoušeným klíčem k našemu zdraví. Nejen fyzickému, ale i duševnímu. Imunitu je přitom dobré posilovat po celý rok a právě bylinné čaje jsou vhodným prostředkem. Které bylinky nám pomohou?
Rajčata nám v zahradě plodí, dokud mohou, tedy dokud nezačnou mrazíky a nebo plody nezničí plísně. A jelikož bylo letošní léto deštivé a chladné, někdo dokonce začal sklízet až od konce srpna a někdo se plodů rajčat vůbec nedočkal, začaly hnít ještě zelené. Každopádně však bude brzy třeba sklidit všechny plody, i ty zelené a ještě nehnijící, nenapadené plísní. Co s nimi?
Materiál pro řízkování lze s úspěchem odebírat z různých částí rostliny. Z kořene, postranních výhonů, stonku, listů. U kaktusů například na sucho, z oddělků. Záleží pochopitelně na konkrétním druhu a jeho růstu. U bylinek se můžeme požadovaného výsledku dobrat různými cestami, s menším či větším úspěchem.
Kiwano má zvláštní sladkokyselou chuť a lidmi je řazeno mezi plodinu exotickou, ovšem lze je pěstovat ve sklenících za stejných podmínek, jako pěstujeme okurky a nebo papriky. Prostě jde o plodinu, která může obohatit náš stůl z vlastních výpěstků. A určitě je to zelenina. Třeba hned v příštím roce můžete začít, respektive již ke konci zimy rychlením sazeniček spolu s okurkami, paprikami, rajčaty, cuketami, dýněmi, patizony, lilkem apod.
Pálivé chilli papriky, ona vcelku populární plodová zelenina s pikantním přídechem, jež má blízko k čeledi lilkovitých, patří mezi víceleté rostliny. Tím je asi řečeno vše podstatné. Když investujete energii do jejich přezimování, oplatí vám to příští rok brzkým nástupem do květu i mnohem vydatnější úrodou. A teď vám poradíme, jak je správně přezimovat.
Co se ukrývá za letošními problémy s pěstováním teplomilné zeleniny, tedy nejen rajčat? Proč se jí poslední dva roky na venkovních stanovištích mnohde příliš nedaří?
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Margaritky mají více názvů, například pařížské kopretiny a kopretiny křovité, oficiálně se však jmenují kopretinovec dřevnatý. Na Kanárských ostrovech, což je španělské autonomní území kousek od Maroka, kvete kopretinovec prakticky po celý rok, stejně jako v oblastech s podobným klimatem a délkou dne. Toho sice v našich podmínkách dosáhneme obtížněji, přesto však budou tyto půvabné květiny v létě zdobit i naše záhony. A v případě teplého zazimování i mnohem déle.
Řeč je o kosmatcovitých rostlinách pocházejících většinou z jižní Afriky. Pro většinu pěstitelů sukulentů představují jeden ze základních stavebních kamenů sbírek. Prostě jsou nepostradatelné. Navíc patří do této skupiny sukulentních rostlin i živé kameny, které se rostlinám podobají až teprve v květu. A jde o skutečné skvosty pěstitelských sbírek.
Co může být radostnější odměnou celoroční snahy a píle, než koše a bedýnky plné úrody? Inu, občas by mohl potěšit i nějaký rekordní kousek. Jenže světová konkurence v oblastí rekordů vypěstovaného ovoce a zeleniny je těžká.
Uvádí se, že luskoviny dovedou obohatit jeden hektar půdy až o 40 kg dusíku (ale i mnohem více), což je ohromné množství. Mohou za to hlízkové bakterie, které se vyskytují na kořenech rostlin čeledi bobovité, s nimiž žijí v symbióze.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.
Na skalky, do záhonů, suchých zídek i do mobilních nádob. Hvozdíky se prostě hodí všude. Jejich drobné, něžné kvítky, vyzdobí záplavou nálad každé místo, kam hvozdíky vysadíme. A jelikož obvykle nedorůstají větších rozměrů (větší výšky) a též kvítky mají drobnější, je třeba s nimi počítat v popředí a nebo na jinak výrazných místech.
Šrucha velkokvětá je teplomilnou a světlomilnou rostlinou, která otevírá své květy pouze za plného slunce. Stejně jako třeba gazánie. Vydrží přitom i ta největší vedra a sucha, jelikož dovede svými dužnatými stonky a lístky zadržet dostatek vody. Umí šetřit! A nám tak usnadňuje pěstování. Vlastně nepotřebuje skoro nic.
Ne každou zeleninu sice můžeme mít vedle jakékoli jiné, ale existují druhy, které si navzájem nepřekáží a některé se dokonce podporují. Prostě je to s rostlinami a zeleninou obzvláště podobné jako v případě mezilidských sousedských vztahů.
Některé užitkové záhony pomalu a postupně zejí prázdnotou, je však stále ještě možné je něčím zaplnit. Zeleninou, která nám ještě letos stihne odplodit. Která to je?