Vypěstovat bazalku je prý snadné, což ochotně potvrdí každá bodrá hospodyňka s květináčem předpěstovaného štěstí sotva vybaleného z celofánu, zakoupeného v supermarketu. Samozřejmě, mají pravdu. Pokud už víte, jak bazalku pěstovat, je každý takový opakovaný pokus o něco lepší. Na samém počátku je to ale kumšt. A podobně snadně nesnadné to je i mnohem později, když už se pokoušíte sklizeň aromatických listů uskladnit.
U mnohých druhů rostlin to sice nemá valný smysl, ale u mnoha jiných je sběr semen a jejich uschování pro další sezónu více než žádoucí. Jak semínka správně sbírat a která?
Mezi takzvané plevele jsou v zahradách podle zahradníků považovány všechny druhy, které jsme nevysadili a nepěstujeme záměrně. Čili i kulturní plodina, která se uchytí (např. vysemení či se rozšíří oddenky) tam, kde jsme ji neplánovali, je na daném místě považována za rostlinu planou. Typickým příklad jsou třeba vysemeněné slunečnice či rajčata. Ovšem mnohem častěji se v zahradách setkáme s bylinami, kvítím lučním a jiným, ale i nálety dřevin.
Pokud si myslíte, že jste již objevili všechny zajímavé letničky, slyšeli jste o květině jménem nevadlec? Její neuvěřitelné, až překvapivé květy, se výborně hodí i do suchých květinových aranží. A v zahradě také vypadá báječně ještě živý a kvetoucí. Stejně tak je pěkný i v truhlících.
Taro kořen je u nás novinkou, která se však již tu a tam objevuje na pultech obchodů. Dokonce si jej však můžeme vypěstovat i doma v květináči a nebo na zahradě. Jde o dokonalou bezlepkovou zeleninu a dlužno říci, že i velmi chutnou. V kuchyni najde v každém případě široké uplatnění. Stinnou stránkou této plodiny jsou zmínky o jedovatosti kořene. Co s tím?
Není to sice jako v pohádce, že byste zaléváním korkové zátky vypěstovali celou láhev vína, ale zase takový rozdíl to není. Nebude to asi ten favoritní způsob, jak se uživit, ale pěstování ze skrojků, odřezků a skromných částí rostlin pořád můžete pojmout třeba jako zábavný experiment. Protože ne každé ovoce a zelenina je na jedno použití.
Až budete na podzim řešit třeba dušičkovou výzdobu hrobu, budou astry spolu s chryzantémami tím nejlákavějším, co se nabídne. A mít je ve své zahradě je opravdu výhra. Pěstovat je lze v květináče i na okrasných záhonech jako květiny určené k řezu. Seznamte se s kráskami z Číny.
Máte chuť vyzkoušet něco nového? Mírné jaro nás k tomu přímo podbízí: svěží zeleň rašících lístků totiž znamená, že se repertoár domácí kuchyně může rozšířit o spoustu zajímavých položek. Saláty, nádivky, pesto, zelené koření i limonády. Ty všechny můžete vyrábět z „jedlých plevelů“ rostoucích všude kolem.
Bylinky v zahrádce a nebo přímo bylinková zahrádka? A co bylinky v kuchyni, respektive v bytě? Byliny lze pěstovat na více místech zahrady a využít je různými způsoby, třeba i k ochraně jiných rostlin před škůdci. Některé se hodí dokonce i do záhonů okrasných. A nebo chcete rovnou bylinkovou zahrádku?
Nesnášíte kočky a nechcete, aby ty z okolí navštěvovaly vaši zahradu? Pak si v zahradě šantu nevysazujte. Pokud ale naopak kočky chováte a milujete, uděláte jim právě šantou ohromnou radost. Kočky ji totiž doslova milují.
Jak staré jsou plodiny, které pěstujete na zahrádce? Kterou zeleninu znali lidé už v pravěku a jaké rostliny jsou u nás vlastně „nové“? Možná vás překvapí, jak staré plodiny máte v záhonu.
Konopí lidé využívají ke svým běžným potřebám již cca 10.000 let, tedy dle dochovaných pramenů, možná je tato doba i mnohem delší. Přitom z něj lze dnes vyrobit více jak 25.000 různých výrobků. Což je na rostlinu až neuvěřitelné číslo. O to více, že nejde o dřevinu, která by byla pěstována kvůli budoucí těžbě dřeva.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
Šalvěj není zdaleka jen tradiční léčivou rostlinou, velmi oblíbena je také u zahradníků a zahradních architektů, především pak v parkových výsadbách. A že je nabídka okrasných šalvějí opravdu neuvěřitelně široká. A to nejen v podobě okrasných druhů, ale i různých šlechtěných kultivarů.
Rajčata jsou asi nejkontroverznější zeleninou u nás. Zatímco jedni se jich nemohou nabažit, druzí je skoro nenávidí. Ovšem dovolujeme si tvrdit, že ti první patří pravděpodobně do kategorie nadšených zahrádkářů, užívajících si plodů vyzrálých na slunci, zatímco ti druzí se musí spolehnout jen na nabídku obchodů – bez chuti i vůně. A to doslova.
Pampelišky lze jíst, například přidávat do salátů, vařit z nich čaje, vyrábět med, ale i barvivo. Ovšem již tradičně patřily také k tradičním dětským hrám. Znáte třeba dětské prstýnky z pampelišek? A nebo věnečky pro slečny?
Chcete si vypěstovat vlastní brambory, tu „obyčejnou“ zeleninu, která kdysi nasytila Evropu a sytí dodnes, loni však natolik zahýbala svými cenami, že se právě brambory staly luxusním zbožím? Pak je třeba začít správnou výsadbou, abychom měli co konzumovat a případně i uskladnit. A bez ohledu na tržní ceny.
Ve sklenících je vhodné pěstovat především teplomilnější zeleninu, problém zde však bývá s prostorem, běžné skleníky nejsou příliš rozměrné a jen obtížně pak do skleníku dostaneme vše, co zde chceme pěstovat. Navíc bývá obtížné skloubit nároky různých druhů zeleniny.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Afrikán, levandule, rýmovník, vratič, bazalka, tymián, máta, meduňka, šalvěj, yzop, rozmarýn, citronová tráva, ale i skořice. Odpuzovat komáry dovedou mnohé rostliny a jejich části. A některé je dovedou rovnou likvidovat, tedy především ty masožravé. Sezóna komárů právě začíná. Jak si poradit?