Prosedíte celý den v práci za stolem? Anebo ho naopak prostojíte u pultu, montážní linky? Nebo spíš pobíháte mezi regály či jezdíte s kolečky? V těch otázkách není skrytá žádná provokace ani hloupé narážky na vaše pracovní zařazení. Jen popíchnutí k debatě, zda je pro vaše zdraví lepší pracovat vestoje či vsedě.
Obrovské a nepřesné zjednodušení
To téma – pracovat vstoje či vsedě - se před lety otevřelo na Západě a jako podivná móda pak obletělo celý svět. Česku se téměř vyhnulo, za což do jisté míry můžeme být rádi. Protože se nastalé debaty o správném či nesprávném postoji/usazení přenesly široce do pracovní sféry, a vedly se v dost vyostřeném duchu.
Názorně to dokládá i heslo: „Sezení je nové kouření“, které k tomu často zaznívalo. Je to skutečně chytlavá fráze, která zdánlivě shrnuje velmi reálný problém. Ale zároveň jde o obrovské a nepřesné zjednodušení.
)
Stačilo by, abychom se v práci všichni postavili?
Zobecnění, které pak naštvalo (a jindy zase potěšilo) tisíce dosud sedících zaměstnanců, když jim jejich šéfové nadělili místo ergonomických židlí a pohodlných křesílek lavice pro práci vstoje. Případně vytočilo ty zaměstnance, kterým totéž umožněno nebylo a museli dál v práci sedět, a tím si nuceně huntovat své zdraví. Sedět šest, osm nebo deset hodin v kuse, to je totiž strašně nepřirozené, že?
Výzkumníci – vědci v oboru lidského zdraví, pracovní bezpečnosti a fyzioterapie – ze španělské Universidad San Jorge, k tomu ale dodávají nečekaně smířlivé stanovisko. Říkají: „Kdyby bylo sezení vždy tou nejhorší možností, mohli bychom problém vyřešit jednoduše tím, že se v práci všichni postavíme. Jenže tak jednoduché to prostě není.“
)
Problém pro celou Evropu
Takzvané muskulo-skeletální (svalově-kosterní) poruchy, které postihují záda, krk, ramena, nohy a chodidla, jsou dnes v Evropě tím nejčastějším zdravotním problémem souvisejícím s prací.
Ve Španělsku například v roce 2024 tvořilo 29 % pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti fyzické přetížení, zatímco ty svalově-kosterní představovaly 78 % nemocí z povolání.
Že židle nebude to největší zlo, to naznačuje i případ milionů lidí, pro něž práce vstoje není volitelnou zdravější alternativou, ale každodenní nutností. Zdravotníci a pracovníci v průmyslu, učitelé, prodavači, číšníci nebo kadeřníci tráví nespočet hodin na nohou. A i to si vybírá daň na jejich zdraví.
)
Lidské tělo není stavěné na nehybné sezení, ani na neustálé stání
Jak podotýká Alejandro J. Almenar Arasanz, španělský badatel v oboru fyzioterapie, lidské tělo není stavěné na nehybné sezení. Ale rovněž není stavěné ani na nepřetržité stání. Otázka, zda je lepší pracovat vstoje, nebo vsedě, je podle něj položena špatně. „Ve skutečnosti je nejdůležitější to, jak dlouho v dané poloze setrváváme a jak často se během dne hýbeme.“
Lidské tělo nereaguje dobře na žádnou dlouhodobou statickou polohu. Dlouhé sezení obvykle způsobuje problémy v bederní oblasti, krku a ramenou, zatímco dlouhé hodiny strávené vstoje souvisejí spíše s únavou, bolestmi beder a nadměrným zatížením nohou a chodidel.
Stání a sezení možná neškodí stejným způsobem, ale bezpochyby ani jedno není neškodné, pokud v něm setrváváme příliš dlouho.
Začíná to od chodidel
Když přemýšlíme o bolestech a potížích souvisejících s prací, téměř vždy myslíme na záda. Tam nás to tíží, tlačí, brní a pobolívá, ať už dlouho sedíme nebo dlouho stojíme. Jenže „pracovní den“ začíná pro lidské tělo mnohem níž. U chodidel.
Chodidlo je takový mechanický základ, na kterém spočívá všechno ostatní: přichází do kontaktu se zemí, rozkládá tlak a přenáší síly na kotník, koleno, kyčel i páteř. Pokud tento stavební základ pracujícího lidského těla pracuje celé hodiny bez přestávky, může tím trpět i zbytek těla.
Přitom nedávná studie pracovníků na montážní lince ukázala, že celodenní práce vstoje souvisela s měřitelnými změnami držení těla a rozložení tlaku na ploskách nohou, stejně jako s častými obtížemi v oblasti dolní části zad, kolen a samotných chodidel. Jinými slovy, ne všechna chodidla reagují na stejné pracovní zatížení stejně a tyto biomechanické rozdíly mohou přispívat ke vzniku potíží.
)
Tak co je tedy nejlepší, nejhorší?
Stát nebo v práci sedět? Jak zdůrazňuje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), obecně je zdravější střídat polohy, zařazovat pohyb a pokud možno omezit dobu strávenou jen ve statických pozicích.
Sezení není nové kouření. Tělo hubí statická nečinnost a nerovnoměrné zatěžování těla v rámci dlouhodobého držení jedné pozice.
)
Jak doplňují výzkumníci z Universidad San Jorge, právě snaha vymezit se proti takovým stereotypům nás někdy vede k hledání inovativních řešení. Například výškově nastavitelným stolům, lavicím, u nichž se dá při kancelářské práci stát. Anebo k navrženým polohovatelným židlím, speciálním vložkám do bot „pro dlouhé stání“, ergonomickým polštářkům, bederním opěrkám anebo k různým exoskeletům, pomůckám a korektorům pro držení těla.
„A některé z těchto nástrojů skutečně mohou pomoci,“ říká Arasanz. „Ale žádný z nich sám o sobě nenahradí špatně nastavený pracovní režim.“ Sedět nebo stát, o to tu nejde. Pokud jde o zdraví těla, je každá dlouhodobá statická poloha do jisté míry špatně. Řešení přitom existuje, byť tedy není kdovíjak vzrušující a žádnou vzrušující novou designovou pomůcku vám nenabídne.
)
Preventivní opatření, která skutečně fungují, zahrnují takové prvky, jako jsou pravidelné krátké přestávky, střídání různých pracovních úkolů, úprava pracovního místa, vhodná obuv, fyzická aktivita a pracovní rozvrh umožňující pohyb.
Nakonec tedy není potřeba démonizovat židli ani idealizovat stání. Musíme pochopit, že lidské tělo je zkrátka navrženo k tomu, aby se hýbalo - měnilo polohy, přizpůsobovalo se a pohybovalo. A problémy začínají tehdy, když nás práce nutí zůstávat příliš dlouho ve stejné pozici.
Zdroj: TheConversation.com, OSHA.europa.eu
