Jistě mi dáte za pravdu, že omítka dělá dům domem. Je dosud nejčastěji používaným způsobem pro úpravu vnitřních a vnějších povrchů staveb.
Díky nadcházejícímu deštivému počasí se na omítkách mohou objevovat typické vlhké mapy, mnohdy omítka začne opadávat, zkrátka objekt bude volat po opravě. Jak na to?
Na vnitřní omítky nejsou kladeny tak vysoké nároky jako na omítky vnější. Důležitým požadavkem je však otěruvzdornost. Omítkové směsi se hodí pro veškeré vnitřní konstrukce z různých zdících materiálů.
Vnější omítkové směsi jsou určeny pro obvodová zdiva a jsou přímo vystaveny klimatickým vlivům a tvoří tak jakýsi nárazník proti působení vnějšího prostředí. Tyto omítky musí zvládnout přenést tahy a tlaky od smrštění či roztažení vyvolaných změnou teplot, ale přenést i napětí vznikající od teplotního spádu vzhledem k jejich tloušťce, vyrovnat se se změnou podkladu a přitom mít dostatečnou přídržnost k takovému podkladu či odolnost proti vnějšímu mechanickému poškození.
Opomenout nelze ani zateplovací omítky. Svou izolační schopností zabraňují prostupu tepla a udržují vaše místnosti i za velkého chladu příjemně teplé. U takovýchto omítek je nutné jako ochranu proti povětrnostním vlivům nanést finální vrstvu.
Naši předkové byli nuceni uzpůsobovat stavební práce výkyvům počasí. Často museli končit s činností, jakmile se venkovní teplota začala blížit nule. V dnešní době však stavební hmoty dospěly k takové dokonalosti, že je možné na stavbách pracovat při splnění daných podmínek a příznivé předpovědi počasí i přes zimu, nebo časně na jaře.
Navíc nadcházející deštivé počasí opět prověří kvalitu izolací našich příbytků. A tak se může stát, že v některých případech se na omítkách začnou objevovat typické vlhké mapy, mnohdy omítka začne opadávat, zkrátka objekt bude volat po opravě. Jak na to!
Nutné bude vybudovat novou izolaci. Tuto část sanačních opatření řeší na trhu sanační omítkové systémy, konkrétně Sanační omítkový systém a Odvlhčovací sanační omítkový systém.
Jak postupovat? Nejdříve je nutné připravit podklad. Odstraníme starou omítku do výšky, která je alespoň o tloušťku zdiva vyšší než úroveň viditelného zavlhnutí omítky. Dále vyškrábeme spáry do hloubky až 20 mm (závisí na statickém stavu konstrukce). Pak oklepanou a vyškrábanou omítku odvezeme na skládku. Neskladujte ji na stavbě, protože obsažené soli se mohou totiž při dešti znovu vymývat a opět dostávat do podloží.
Poškozené části pak opravíme, dozdíme a vyplníme hrubé nerovnosti. Drátěným kartáčem zdivo vyčistíme od prachu, nebo můžeme použít stlačený vzduch či průmyslový vysavač. V případě odvlhčovacího systému zdivo důkladně navlhčíme.
Na navlhčený podklad se provedeme podhoz omítkou SUPERSAN hrubý. Omítka se aplikuje na celou plochu v tloušťce maximálně 5 mm. Povrch neuhlazujeme a necháme 1 - 3 dny vyschnout. Přestože je zdivo uvnitř vlhké, jeho povrch může být na slunci přeschlý a postřik by mohl sprahnout. Proto postřik chráníme před přímým sluncem a zdivo navlhčíme.
Vyzrálý podhoz navlhčíme a naneseme na něj jádrovou omítku SUPERSAN hrubý.Tu nanášíme v jedné vrstvě v tloušťce 20 - 30 mm, optimální vrstva je 25 mm. Celkovou tloušťku určí specialista na základě rozboru odebraných vzorků. Omítku stáhneme pouze do roviny, nehladí se ani nefilcuje. Jádrová omítka vysychá zpravidla 1 den/1 mm tloušťky omítky.
Po úplném vyzrání jádrové omítky provedeme vrchní štukovou omítku – SUPERSAN jemný. Natahuje se na navlhčený podklad v tloušťce 2,5 mm, po zavadnutí upravíme plstěným hladítkem.
Po vyzrání následuje finální nátěr, který můžeme pojmout i barevně. Platí zde zásada – používají se výhradně ty nátěry, které nezamezují difuzi vodních par. Takže se proto používají barvy s odporem prostupu vodní páry Sd
