Ne každý objev, který má potenciál změnit svět k lepšímu, začíná v potemnělé laboratoři zvoláním: „Heuréka!“. Joe Doucet z městečka Katonah ve státě New York se ke svému vynálezu dobral o dost prostším způsobem. Když spolu s architekty řešil projekt domu pro svou rodinu, zaseknul se na úplné drobnosti. A to, jakou že má mít ten dům nakonec barvu.
Ani tmavá barva není k zahození, v zimě
Barvu fasády, tu vám ve Státech většinou diktují místní stavební regule a vyhlášky. Ani ve státě New York to není jiné, ale výběr prý byl poměrně široký. Obecně řečeno, pan Doucet si mohl vybrat, zdali bude omítka spíše světlá nebo spíše tmavá. A protože k celému projektu přistupoval velmi důsledně, řešil i to, jaký ten barevný odstín bude lepší. Proč?
Protože barva fasády není žádná maličkost. Mimo jiné rozhoduje o spotřebě energií. Dům se světlou, nebo řekněme rovnou bílou fasádou, se vám vyplatí v horkém létě. Bílá barva vytváří povrch s vyšší odrazivostí, takže se takový dům tolik nepřehřívá. S bílou barvou trochu ušetříte za energie na klimatizaci. Ale pozor, tmavá barva taky není k zahození.
Ta totiž sluneční paprsky přitahuje a dopadající záření pak akumuluje - a vyzařuje - v podobě sálajícího tepla do okolí. Tmavá barva domu je „fajn“ v zimě, kdy stojí slunce nízko nad obzorem. Protože tím pasivním příjmem tepla snižuje náklady na vytápění objektu. Takže tmavou nebo světlou omítku?
Pan Doucet nad tím bádal. Dokonce si vyrobil několik zmenšených 3D modelů svého domu, s různou barvou fasády, a testoval, která mu přinese větší úspory. Zjistil, že teplota toho černého modelu byla v zimě o 3,9 °C vyšší než u bílého. A v létě byl bílý model domu přibližně o 6,7 °C chladnější. Správnou odpověď tím ale nenašel.
„Správná odpověď by totiž měla znít, že v zimě potřebujete dům s tmavou fasádou a v létě zase dům se světlou fasádou,“ říká Doucet.
Chameleonský fasáda je nejlepší
Není to až tak překvapivé: když se podíváte na skandinávské domy (kde je zima), vévodí fasádám výrazně tmavé odstíny. Zatímco domky kolem Jadranu jinou než bílou neznají. Jeden dominantní barevný tón ale dává smysl jen tam, kde převládá určité klima. Na severu je chladno, takže je tmavá fasáda jasnou volbou. Stejně jako ta světlá fasáda ve státech blíže u rovníku.
Ale ve státě New York se normálně střídají čtyři roční období, je tu v zimě pořádná zima a pak zase to horké léto. A na to, že by si jen kvůli úspoře tepla a energií pořídil dva rodinné domy, se jeho hypotéka ani manželka moc netvářily. Pak u něj nastal ten „heuréka“ moment, který údajně zažívají slavní objevitelé.
)
Pouťové náramky z dětství
Vzpomněl si na své dětství a na pouťové náramky, které údajně měly měnit barvu podle vaší nálady. Možná si na takové taky vzpomenete. Plastové náramky na zápěstí, prstýnky anebo na kamínky, které změnily barvu poté, co jste je zahřáli v dlani. „Pochopitelně, že ta změna barvy nijak nesouvisela s vaší náladou,“ vypráví Doucet. „Ale onen aspekt změny barvy mě hodně zaujal už jako malého kluka.“
Ten proces změny barvy se odborně jmenuje „termochromická reakce“ a v hrubém principu vystihuje přesně to, co zkoumal dál. S postupem času Doucet vyvinul určitý druh termochromického pigmentu, obsahujícího tekuté krystaly reagující na změnu teploty. A pak začal experimentovat s plechovkou běžné barvy na stěny a s různými přísadami.
Výsledkem skutečně byla látka, která dokázala měnit barvu tím, že po překročení určité teploty pohlcovala ultrafialové záření, které vytváří teplo. Laicky řečeno, měnila svou barvu.
Nápad, který se možná prosadí
Dům s fasádou natřenou těmito tekutými krystaly byl tedy v zimě ukázněně tmavý, než začalo na léto pořádně svítit slunce. A pak zesvětlal, zbělal. Úspěch, alespoň z badatelského hlediska, to byl famózní. Ale tenhle velký vynález měl i své nedostatky. Joe Doucet zjistil, že jeho nové barvy na slunci postupně degradují. Takže to po dalším roce experimentování vyřešil pomocí ochranné přísady.
Dnes tedy jeho „barva reagující na klimatické podmínky“ – jak ji sám nazývá – má při teplotách pod 25 °C „velmi, velmi tmavě šedou“ barvu a s rostoucí teplotou postupně světlá. Doucet si již na tuto technologii podal patentovou přihlášku a nyní se čeká na komercionalizaci produktu. Jestli bude mít úspěch? To se teprve uvidí.
)
Zásadní průlom pro domy v mírném klimatickém pásu
Sám vynálezce připouští, že jeho vynález nebude příliš užitečný pro lidi žijící v oblastech s trvale horkým či trvale chladným podnebím. Věří však, že by jeho barva mohla znamenat zásadní průlom pro obyvatele mírného pásma. Tedy i nás, ve střední Evropě. Všude tam, kde se průměrné teploty v nejteplejších měsících pohybují nad 10 °C, zatímco v nejchladnějších měsících klesají pod -3 °C. Právě tam by totiž schopnost chameleonské barvoměny mohla změnit energetickou bilanci domácností.
Doucet dodává, že jeho objev není po technologicko-chemické stránce nějak zázračný. „Tohle se klidně mohlo vytvořit i před sedmdesáti lety. Jen po tom tehdy nebyla žádná poptávka.“ Teď, v kontextu klimatických změn a všemožných opatření ale zní „barva reagující na klimatické podmínky“ jako hodně solidní lákadlo.
Barva reagující na klimatické podmínky
Nátěrová hmota měnící barvu má potenciál k tomu, aby mohla domácnostem pomoci ušetřit 15 až 30 procent nákladů na energie. A to se počítá. Jedna vrstva barvy by přitom měla vydržet, v závislosti na okolních podmínkách a celkové expozici, pět až deset let. Na to, jak velký úspěch nebo propadák to bude, si asi budeme muset ještě chvíli počkat.
Přístup Joe Douceta ale ukazuje, že k velkému a průlomovému objevu nepotřebujete vždycky šíleného vědce v bílém plášti, který v laboratoři osvětlované jen záblesky ďábelsky vypadajících přístrojů vynalézá něco divokého. Stačí jen obyčejný nápad, který začne hledáním odpovědi na docela obyčejnou otázku. To, jestli je pro váš dům lepší světlejší nebo tmavší fasáda.
Zdroj: edition.cnn.com, joedoucet.com, DEZEEN.com
