Střešní zahrady - příroda uprostřed města

Novinkou společnosti Isover je systém střešní zahrady s hydrofilní vatou, která se používá místo zeminy. Její největší výhodou je výrazně menší zatížení konstrukcí (minimálně polovinu oproti systému se zeminou). Hydrofilní vata zde působí i jako tepelná izolace. Za sucha má 10x lepší izolační funkci než zemina a při plném nasycení vodou je to trojnásobně nižší tepelná vodivost než ve skladbě se zeminou. Mají velkou nasákavost vodou, proto je jejich použití vhodné i do tzv. retenčních střech.

Minerální desky jsou snadno vyměnitelné, což v případě jakékoli poruchy střešního pláště a nutné dodatečné opravy, znamená značné urychlení a snížení pracnosti. Nezanedbatelná je také podstatně nižší cena oproti ceně klasických zelených střech.

V tomto systému lze realizovat střechu s extenzivní zelení i systém s náročnější intezivním ozeleněním.

Vegetační systémy extenzivní

Extenzívní vegetační střechy jsou takové, které kromě své estetické a ekologické funkce, jimiž se liší od běžného střešního pláště, nebu­dou plnit žádnou další funkci a mají jen minimální nároky na údržbu. Tyto střechy jsou velmi nenáročné a cenově dostupné. Jsou vhodné pro použití u konstrukcí s menší únosností, protože minimálně přitěžují konstrukci. Jejich obvyklá tloušťka se pohybuje od 5 - 10 cm. Většinou není potřeba systém umělého zavlažování.

Příklad skladby střechy s extenzivním ozeleněním

1. ROSTLINY
Rostliny pro extenzivní výsadbu musí být schopny dlouhodobě snášet extrémní podmínky - vysoké teploty, sucho i povětrnostní podmínky. Měli by vydržet a regenerovat i při minimální péči. Vhodné jsou nižší rostliny, které se plošně rozrůstají, např. skalničky, tučnolisté a sukulentní rostliny, nebo okrasné trávy. Při dobře vyřešeném systému odvodnění je možné použít i mrazuodolné kaktusy, které střešní zahradu velmi zpestří. Jsou to druhy rodů např. Echinocereus, Pediocactus, Escobaria nebo některé z mrazuodolných opuncií.

2. KRYCÍ VRSTVA
Zajišťuje počáteční ochranu při zakořeňování rostlin a dále plní funkci stabilizační. Může být tvořena
cca 20 mm zahradnického substrátu, v případě suchomilných rostlin v kombinaci s hrubým pískem
i kačírkovým stabilizačním prvkem.

3. VEGETAČNÍ VRSTVA
Zajišťuje růst rostlin. Je tvořena hydrofilními deskami Cultilene. Tyto desky jsou určeny pro pěstování
rostlin bez styku s půdou. Neobsahují živiny, proto je nutné je dodávat uměle. V závislosti na rostlinách a výživnosti „krycí vrstvy“, živiny dávkujeme cca 3x za sezónu. Obvyklá tloušťka minerální vlny Cultilene pro extenzivní systémy je 50 - 100 mm. Mají zároveň funkci tepelně izolační i ve vlhkém stavu.

4. DRENÁŽNÍ VRSTVA
Odvádí přebytečnou srážkovou vodu na hydroizolaci. Je tvořena např. nopovou polyetylenovou fólií,
drenážním kamenivem či recyklátem. Při velkých sklonech střechy, v šikmých střechách, lze tuto vrstvu vynechat, při použití vhodné separační vrstvy.

5. SEPARAČNÍ VRSTVA
Slouží zároveň jako vrstva dilatační a pokládá se na hydroizolaci střešního pláště. Separační vrstva je
tvořena např. PES geotextilií 300 g/m2. U šikmých střech s deskami Cultilene je možné separační vrstvu s drenážní sjednotit.

6. HYDROIZOLAČNÍ VRSTVA
Tvoří hydroizolační pás na bázi asfaltu nebo fólie, který musí mít speciální atest proti prorůstání kořínků. V případě použití fólie z měkčeného PVC na EPS je nutná separace.

7. TEPELNÁ IZOLACE
Omezuje nežádoucí tepelné ztráty či zisky objektu. Na betonových deskách se zpravidla používají tepelné izolace z pěnového, nebo extrudovaného polystyrenu. Pro lehké střechy na trapézovém plechu je vhodnější použít minerální izolace, které mají dále funkci akustickou a protipožární.

8. PAROZÁBRANA
Vrstva zamezující pronikání vodní páry z vnitřního prostředí
do střešního pláště.

9. NOSNÁ KONSTRUKCE

Tvoří ji železobetonová nosná deska, trapézové plechy či dřevěná nosná konstrukce. Střešní zahrady Isover s extenzivní zelení jsou vhodné i pro méně únosné střechy, zejména pro rekonstrukce.

Vegetační systémy intenzivní

Tyto střechy jsou opravdovými střešními zahradami. Kromě nízkých suchomilných rostlin můžeme zde můžeme osázet i keře či malé stromky. Jejich údržba je ale náročnejší. Nevyhneme se systému umělého zavlažování (kapkovou závlahou). Jsou vhodné pro použití u konstrukcí s vyšší únosností, zejména pro betonové stropy. Jejich obvyklá tloušťka se pohybuje od 20 cm, v závislosti na použitých rostlinách.

Při použití desek vyšších gramáží je možné vrstvení na sebe a tím dát podmínky rostlinám s mohutnějším kořenovým systémem. Tento druh zeleně již umožnu­je běžný pobyt na střeše a kompoziční zásady řešení takovéto střechy se téměř neliší od zásad, podle kte­rých se budují zahrady na přirozeném půdním profilu na zemi. Škála květin, keřů, nízkých stromů, ale také palem, které lze v rámci intenzivního ozelenění uplat­nit, je velmi široká. Příklad takovéto střešní zahrady vidíte na obrázku vpravo nahoře.

U intenzivních typů ozelenění se ve většině případů uplatňují i systémy umělého zavlažování, buď nadpo­vrchové nebo podpovrchové. Údržba vegetačních střech závisí na zvoleném způso­bu pěstování.
Při pěstování v klasické zemině si rostliny berou živiny z půdy bohaté na minerální látky. V případě pěstování v minerální vlně Cultilene je nutné rostlinám dodávat živiny uměle.

Po vysázení rostlin se zpravidla provede první zálivka, která obsahuje potřebné živiny. Stejně jako při pěsto­vání v zemině i v hydroponii bychom měli respektovat potřeby rostlin na pH a poměr minerálních látek.

V případě střešní zahrady s extenzivní zelení dávkuje­me živiny cca 3x za vegetační sezónu. Při intenzivním ozelenění je vhodnější dávkování živin svěřit automa­tu, který živiny dávkuje při řízené závlaze.

Výhody střešních zahrad sytému Isover oproti tradičnímu sytému se zeminou

Použití minerálních desek Cultilene pro vegetační vrst­vy zelených střech má hned několik výhod. K těm nej­významnějším patří jejich objemová hmotnost, která se pohybuje v rozmezí od 70-80 kg.m3 podle druhu desky, zatímco objemová hmotnost zeminy je cca 1700 kg.m3. Proto je tento materiál vhodný zejména pro rekonstru­ované střechy, kde je snadná manipulace s deskami, čímž se podstatně snižuje pracnost při realizaci vege­tační střechy. Mezi další výhody patří:
  • Přispívá k lepší tepelně technické stabilitě v letním či zimním období v místnostech pod střechou.
  • Minerální vlna odolává UV záření.
  • Výsadbu vegetace je možné provést předem na díl­cích a pak uložit na střechu.
  • Při jakékoli poruše v souvrství je možno potřebný díl minerální vlny vyjmout, nebo nahradit novým dílem.
  • Minerální vlna umožňuje ozelenění i při větším sklo­nu střechy – desky se nesesouvají a neodplavují se žádné částice jako u hlíny.
  • Realizace detailů konstrukčních řešení střech je jednodušší. Roz­díl je v počtu použitých vrstev v konstrukci a nahra­zení zeminy minerální vlnou.
  • Součinitel tepelné vodivosti desek Cultilene je ve vlhkém stavu 0,14 W.m-1.K-1. Běžná vlhká zemina vede teplo 10x více než středně vlhká minerální vlna. I z pohledu tepelné ochrany konstrukcí jsou tedy tyto moderní konstrukce výhodnější.

Zdroj: www.isover.cz

Technické parametry desek Cultilene


parametrjednotkahodnotanorma
rozměry výrobku
mm500 x 1000 , 1000 x 2000ČSN EN 822
tloušťkymm50, 75, 100ČSN EN 823
stlačitelnost při zatížení 2 kPa%
menší než 7

obsah organických látek%menší než 3

třída reakce na oheň

A1ČSN EN 13501-1
suchý stav


objemová hmotnostkg.m-370 až 80
ČSN EN 1602
součinitel tepelné vodivostiW.m-1.K-10,035ČSN EN 12667
stav při běžné vlhkosti (RH25)


objemová hmotnostkg.m-3260ČSN EN 1602
součinitel tepelné vodivostiW.m-1.K-10,14ČSN EN 12667
stav za maximálního nasáknutí


objemová hmotnostkg.m-31080ČSN EN 1602
součinitel tepelné vodivostiW.m-1.K-10,606ČSN EN 12667

Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s Poslat poptávku