Teplé a nebo studené světlo?

Ideální je samozřejmě přirozené denní světlo, ale toho je v interiérech málo, obzvláště v zimě. Kam se hodí teplé a kam studené světlo a jaký je mezi nimi rozdíl?

Ať už stavíte nový dům a nebo rekonstruujete stávající, ať již kupujete byt a nebo se pouštíte do jeho stavebních úprav, vždy přijdou na řadu také elektroinstalace a osvětlení. Nabídka osvětlení na trhu je téměř neomezená. Ať už jde o design, styly, ale také zdroje světla – žárovky, zářivky, výbojky, LED pásy apod. A právě pro osvětlení jsou zásadní jeho technické parametry. A tyto parametry mají své označení písmeny a čísly. Navíc nejde pouze o množství, ale také o teplotu světla, tedy teplotu barevnou. Platí přitom, že teplé světlo (světlo, které působí teplým dojmem) má teplotu menší jak 3300 K (Kelvinů), zatímco neutrální do 5000 K a vyšší teploty má světlo studených barev. Ovšem právě studené barvy světla v domácnostech příliš nenajdeme.

Studené světlo totiž snižuje únavu, vybuzuje organismus, udržuje pozornost a zvyšuje pracovní výkon. To je však právě to, co doma příliš nepotřebujeme. V zaměstnání, obzvláště ve výrobních provozech, je tomu však právě naopak. Stejně jako například na sportovních stadiónech apod.
Skutečně platí, že barevná teplota světla ovlivňuje naši aktivitu ze všeho nejvíc. Za studeného ranního světla jsme více bdělí a snáze se soustředíme, večer nám naopak prospívá světlo teplé, které souvisí s pocitem pohody a odpočinkem, tělo při tomto světle prostě rádo odpočívá. Pokud tedy volíte i domů studené světlo, patří pouze do míst, kde pracujeme a potřebujeme se soustředit. Mezi taková místa patří pracovny, kuchyně, dílny, garáže a technické místnosti. Teplé světlo naopak oceníme v obýváku, ložnici, dětském pokoji, ale i jídelně, tedy v místech, kde relaxujeme, odpočíváme. A mezi taková místa patří i koupelny (k horké vaně či osvěživé sprše též patří teplé světlo) a také toalety, kde mnoho lidí alespoň chvíli čte a nebo prostě jen sedí a přemýšlí. Vlastně jde také o formu odpočinku.
V každém případě ale ani ta sebelepší žárovka či zářivka nedovedou nahradit světlo denní. To je prostě tím nejpřirozenějším již odedávna. Tedy kromě plápolajícího ohně. Proto je klíčem především zachování co největších prosklených ploch, přičemž v bytě pomůže i bohaté prosklení dveří interiérových, luxfery, dveře celoskleněné apod. Pro okna přitom platí, že by měla tvořit alespoň desetinu plochy místnosti.

Vraťme se ale k vlastnostem světla umělého. Kromě barevné teploty nás také zajímá spotřeba energie, která odpovídá výkonu svítidla ve Wattech. A právě kvůli ní přišly na řadu místo tradičních žárovek, ale i halogenek, úsporné zářivky a především LED svítidla, která dosahují při nízkém příkonu odpovídající svítivosti.

U osvětlení nás však zajímá mnoho technických parametrů, shrňme si je:

  • Výkonudává výkon svítidla ve Wattech (W), podle výkonu odhadujeme spotřebu svítidla a podle poměru výkon/světelný tok hodnotíme efektivitu svítidla. Platí, že čím vyšší je výkon svítidla, tím větší je jeho spotřeba elektřiny, ale i světelný tok (svítivost).
  • Světelný tok – charakterizuje intenzitu svítidlem vydaného světla, čím vyšší je světelný tok, tím je světlo intenzivnější (více svítí), světelný tok je udáván v lumenech (lm).
  • Barva světlaudává barevný tón vyzařovaného světla, nabízené jsou 3 odstíny bílé, jež se prolínají od světla žlutého (teplá bílá), přes neutrální bílou (denní bílá) až po studenou bílou (ostré světlo s modrým nádechem).
  • Teplota chromatičnosti – tato číselná hodnota udávaná v kelvinech (K) představuje hodnotu barvy světla na stupnici, čím je číslo vyšší, tím je světlo více do modra, čím je nižší, tím je světlo více žluté.
  • Vyzařovací úheludává pod jakým úhlem je světlo ze svítidla vyzařováno, čím je úhel nižší, tím je světlo směřováno do užšího paprsku, čím je vyšší, tím větší plochu dokáže světlo osvítit.
  • Dosvit udává, jak daleko nebo jakou plochu je svítidlo schopné osvítit.
  • Index podání barevudává jak reálně dokáže lidské oko vnímat barvy pod vyzařovaným světlem, denní světlo, při kterém jsou barvy nejreálnější, má hodnotu 100, z umělých zdrojů světla má barvy nejvíce reálné LED osvětlení (hodnoty 70 až 90).
  • Vstupní napětíudává jaké napětí ve Voltech (V) je přístupné pro zapojení svítidla, v běžné zásuvce je vstupní napětí 230V, mnohá svítidla však mají vstupní napětí nižší (12/24V), proto vyžadují transformátor (zdroj, trafo…) měnící napětí z 230V na 12/24V. Například do LED diod zpravidla proudí nízké napětí, nikoli však do LED žárovek.
  • Stupeň krytí – tato hodnota se značí IP a určuje, jak moc je svítidlo odolné vůči vniknutí cizích částic a to včetně vody. Čím nižší je IP, tím je svítidlo méně odolné a naopak, interiérová světla mají například IP20, venkovní však alespoň IP54 až IP68.
  • Životnostudává životnost svítidla v hodinách, často však jde o nereálný údaj, životnost se totiž testuje v laboratořích, reálně jí však nelze dosáhnout.
  • Stmívatelnost určuje, zda můžeme u daného svítidla regulovat intenzitu světla.
  • Třída spotřebyurčuje úspornost svítidla, např. LED osvětlení je zařazené do třídy A a výše, což znamená „velmi úsporné“.
  • Účinnost udává, kolik elektrické energie je přeměněno na světlo (u LED osvětlení je to většinou 95%).
  • Pracovní teplota – určuje, v jakém teplotním rozmezí je svítidlo funkční.
  • Typ LED čipu – udává, jaká LED dioda (čip) je ve svítidle umístěna, nejčastěji jde o COB čipy (jedna výkonná dioda) nebo SMD čipy (malé a méně výkonné diody).
  • Certifikace - svítidla dovážená do EU by měla splňovat určité certifikace, na každém svítidle musí být označení CE a výrobce nebo dovozce by měl mít k dispozici tzv. prohlášení o shodě.
  • Výrobcespolečnost, která svítidla dováží do EU a nebo je přímo výrobcem svítidel, uvádění tohoto parametru je povinné.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com