Na půdorysu původního domu z 80. let 20. století byl postaven nový dům. A to hned vedle dalšího původního domu z roku 2013, který má střechu i fasádou z plechových šindelů. Oba domy tak vlastně tvoří jakési protipóly, které spolu však paradoxně ladí, přitom nová stavba s tradičními rysy venkovské zástavby rozšířila možnosti rodinné rekreace.
Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Jak říkají sami autoři projektu, Chalektru vznikl s láskou k horám a přírodě. A nyní má šanci stát se Stavbou roku 2025. Nový rekreační dům vyrostl nad Blatnem u Chomutova na jedinečném místě, tak trochu schovaný u cesty v remízku. Vyrostl v krajině, kde remízky protínají horské louky a rozdělují je vrstevnicově na jednotlivé pruhy. A právě toho autoři projektu maximálně využili.
Chata Refuge de l'Aigle (Orlí útočiště) byla usazena v nadmořské výšce 3 450 m na skále Aigle nad údolím Romanche poblíž severního svahu pohoří Meije již v roce 1913 (některé zdroje uvádějí 1911). Od začátku sloužila jako útočiště horolezcům, dnes je však kompletně zrekonstruována a vejde se do ní až 30 dobrodruhů s lany, skobami a cepíny.
Na vrcholcích Krkonoš stojí další novostavba, tentokrát dům pro pětičlennou rodinu, který se usadil na místě původního, již rozpadajícího se stavení. Postavena byla chalupa sice současného vzhledu, ale respektující okolní krajinu, stejně jako tvarosloví tradičních krkonošských stavení. „Pokud mohou některá místa působit jako zázračná, tak toto je jedno z nich. Snahou bylo postavit neméně zázračnou boudu,“ řekli o chalupě její autoři z A1 Architects.
Dáte si na chalupě „šlofíka“ až když je okolo vás neuvěřitelný rámus? To proto, že jste přijeli jako první a už jste stihli posekat trávník, nechali bzučet i křovinořez a nařezali dřevo na cirkulárce, zatímco ostatní „lufťáci“ teprve přijeli. Jezdíte na chalupu poctivě každý týden, čímž terorizujete celou rodinu, hlavně děti? Bravo! Dáváte si na plaňky plotu hrnky dnem vzhůru, na štít paroží a na stěny třeba kola od starých vozů? Máte na střeše maketu čápa a v místní hospodě rozhodíte jednou týdně všem panáka a výčepní vysokou „diškereci“? Pak jste opravdoví chalupář. Myšleno samozřejmě s nadsázkou.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Milovníci zimních sportů nemají problém s tím, aby norský Kvitfjell našli na mapě. I když oblast leží dobře tři hodiny cesty od Osla, pro lyžaře je to cesta do ráje. Projekt výstavby apartmánů v lyžařském středisku má přitom dost jasný developerský náboj. Ani tak ale nemusí vypadat ve venkovské krajině odpudivě.
Dialog mezi řemeslníky a architektem, ale také dialog současnosti s historií a dialog starého domu s šumavskou krajinou. Takový je výsledek zdařilé rekonstrukce staré šumavské chalupy, která by se mohla někomu zdát tak trochu nedokončená. Jenže o to právě šlo. Přiznat zvenčí na fasádách jednotlivé vrstvy dobových rekonstrukcí a přístaveb z kamene a z cihel. A zkombinovat je s novými prvky.
Umí tu ještě někdo postavit pořádnou chalupu? Máte štěstí, jedna teď vyrostla v Horní Malé Úpě. Architekti na ní ukázali, že umí dodat současnými prostředky komfort a pohodu, ale přitom nemusí experimentovat s novými formami, když ty staré a osvědčené pořád dobře fungují.
Když se v Česku řekne víkendový dům, má to takovou lehkou pachuť. Jako že se zase někam nastěhovali lufťáci, kteří dělají mezi sobotou a nedělí mezi starousedlíky velkou parádu, ale v dotčené obci přitom nijak nefigurují. Ovšem do téhle škatulky jde nový dům z Hrubé Skály napasovat jen těžko. Bydlení je to sice současné, ale navržené tak, aby fungovalo v harmonickém sepjetí s místem.
Zřejmě budete mít problém s odpady a udržováním cest, zřejmě nebude všude snadné získávat poštu, budete si pro ni muset chodit, nebo dojíždět. Ale jinak? Trvalý život v rekreačních objektech, dokonce i v hodně malých chatičkách, přináší více benefitů než omezení. A hlavně více svobody. Ne každý po ní však touží a každý si ji představuje tak trochu jinak.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Pasportizace je slovo, které může laiky snadno zmást. Pasportizace je u rodinných domů nezbytný dokument - pasport stavby, který dokumentuje jejich současný stav.
Doba letos není příliš příznivá pro pobyt mimo domov, myšleno na dovolené, kde by si člověk oddychnul od každodenního shonu. Proto, kdo má chatu, chalupu, srub nebo i maringotku - vyhrává. Kdo by si nepřál mít takové místo, kam se můžete uchýlit během nekonečných zimních, nebo i letních měsíců a relaxovat.
Správní rada Horské služby schválila rozpočet horských záchranářů pro rok 2021 ve výši 290,5 milionů korun. „Kvůli vysoké návštěvnosti hor stoupl počet zásahů v letní sezóně meziročně skoro o 10 %. Podobný trend se očekává i v zimě. Mění se i struktura zásahů a my musíme reagovat jak rozpočtově, tak přesunem kompetencí více do hor,“ řekla po zasedání ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Zazimování chat a chalup nepředstavuje jen souhrn takových technických opatření, aby na vašem majetku nenapáchala zima mnoho škod. Největší škody totiž obvykle napáchají zloději. Jak se tomu co nejlépe bránit?
Po letošní poměrně tuhé zimě, byť jen kratší dobu, bude třeba stejně jako každý rok odzimovat chaty a chalupy. Co je při odzimování důležité? Jak postupovat?
Po zimě vyžaduje každá chata, zahradní domek a chalupa, kde jsme v zimě nepobývali, generální úklid a zprovoznění.
Co je největší chybou při likvidaci dřevomorky? Její amatérská likvidace bez jakýchkoli znalostí a zkušeností, kdy se houba rozrůstá dál.
