Umíte zařídit pokoj alergickému dítěti?

Život s alergikem v bytě je komplikovaný, pokud však jde o malé dítě, je to ještě horší než v případě dospělé osoby. Přizpůsobit se musí celá rodina. Níže popsaná pravidla pro vybavení pokojíku alergika bychom vlastně měli dodržovat v celém bytě a přizpůsobit by se jim měli i ostatní sourozenci, nejen my dospělí. Jak přizpůsobit dětský pokoj alergikovi, kde musíte ustoupit a co do takové místnosti určitě nepatří?

Alergii je třeba podchytit a reagovat na ni včas

Pokud reagujete na alergii svého potomka rychle a přizpůsobíte vybavení jeho pokojíku a celého bytu, ale i svůj rodinný život a aktivity, této nemoci, máte šanci, že nezničíte imunitní systém dítěte antibiotiky. Alergie pak nedostane šanci rozvinout se do příliš silné podoby. Vzhledem k tomu, že alergické je dnes značné procento dětí, je vhodné dokonce předvídat a „případné“ alergii nedat ve vašem životním prostoru šanci už od okamžiku, kdy si potomka přivezete z porodnice.

Do místnosti alergika smí jen minimum textilií

Na podlahách by neměly být položeny koberce, natož ty z přírodních materiálů – jsou líhní roztočů. Je proto třeba zamyslet se nad podlahovou krytinou. Mnoho podlahových krytin je antialergenních, s výjimkou jejich povrchových úprav. I nevhodně zvolené chemické ošetření povrchu podlahy totiž může působit potíže, záleží na druhu alergie, respektive na tom, na co všechno je dítě alergické. Na některých površích navíc ulpívá prach tak snadno jako mouchy na mucholapce. Například ideální podlahovou krytinou je linoleum, které se navíc snadno a rychle udržuje. Jde totiž i o minimalizaci míst, kde by se mohl držet prach a ta nemá linoleum téměř žádná. Na dotek je linoleum navíc příjmné, měkké a teplé. A pokud zvolíte správný odstín a dekor, zahřeje i duši skrz vaše oči.
Samozřejmě platí, že bydlení s alergikem vyžaduje vzdát se touhy po bytových textiliích. Všechny ty závěsy, dečky, ubrusy a ubrousky, potahy, polštářky vycpané peřím a další prvky bytového textilu (například i textilní tapety) prostě musí pryč. Stejně tak je nevhodné skladovat všude po bytě oblečení a ložní prádlo ve všemožných skříních a skříňkách. Budete potřebovat pořádnou šatnu a pořádně odvětrávanou. Zbavte se i záclon a nahraďte je žaluziemi, opět se však vyhněte těm látkovým a z povrchů lamel stírejte pravidelně prach. Odstraňte také čalouněný nábytek a omezte množství pokojových květin a květináčů v bytě – množí se zde plísně a roztoči.

Nejbolestivějším krokem bude pro vaše dítě omezení množství plyšových hraček. Určitě nebude snadné vysvětlit důvod, na něco však určitě přijdete.

Největším problémem bývají postele, respektive matrace a lůžkoviny

Vůbec největším zdrojem alergenů je v bytě postel. V každém případě se nejprve zbavte peří a určitě se zbavte také vlněných přikrývek. Tradiční peřiny a polštáře s výstelkou z peří jsou tím nejhorším, s čím může alergik spát. Poté se zaměřte na matraci. Ta musí splňovat přísná kritéria hygieny i údržby. Vhodná je například moderní matrace, která je opatřena jádrem ze studené pěny a snímatelným potahem z mikrovlákna. Studená pěna zajišťuje prodyšnost matrace, potah z mikrovlákna nepropouští roztoče. Nakonec použijeme i pratelné povlečení, pozor však, prát bychom je měli často, proto si určitě nevystačíme se dvěma kusy. Na povlečení nešetřete. Pořídit si můžete i polštáře z pomalé pěny (oproti dutým vláknům nevadí pomalé pěně praní). I nabídka přikrývek pro alergiki je poměrně široká, stačí se jen poradit ve specializované prodejně. Moderní lůžkoviny se vyrábí z polyamidového vlákna a jsou pratelné v pračce. Postel převlékejte co nejčastěji a při každém převlékání lůžkovin ji luxujte a omývejte. Lůžkoviny perte při teplotě vyšší jak 70 oC a velmi účinné je žehlení po jejich uschnutí, případně mandlování.

Bydlení s alergikem vyžaduje přísné hygienické návyky

Nepřeplňujte byt nábytkem a dbejte na to, aby byly při úklidu dostupné pokud možno všechny plochy. Proto je vhodné nábytek především zavěšovat (navíc tak bude interiér působit vzdušně a lehce). Případně použijte nábytek s kolečky - snadno se při úklidu posouvá. Při úklidu nepoužívejte smeták na sucho, ale vždy kbelík s vodou a vhodným čistícím přípravkem, ale i bez něj (záleží na druhu ošetřovaného povrchu). Nebojte se kleknout na kolena a zajet hadrem až pod postel – do každého koutu.

Velmi praktický je v bytě obývaném malým alergikem centrální vysavač, který nevíří prach a vyfukuje jej mimo interiér. Běžný vysavač vyfukuje ty nejjemnější prachové částečky, pyl a spóry plísní zpět do interiéru. Pokud máme jen obyčejný vysavač, je třeba při vysávání prachu otevřít okno. Boj samozřejmě nevyhlašujeme pouze roztočům, prachu a pylům, ale právě i plísním.
Byt by měl být suchý a slunný (teplota nejvýše 22 oCelsia, dlouhodobá vlhkost vzduchu 50%) a pokud se někde vyskytnou rizikové plísně, je třeba bezpodmínečně zakročit – sanačním zásahem do stěny, resp. omítky, nebo nejprve alespoň savem. Zároveň v bytě stále hlídejte vlhkost vzduchu. Lékař vám poradí, na jaké úrovni a jak ji udržovat. Nakonec též můžete vybavit okna protipylovou sítí. Ta bude stát pylům v cestě, vy však můžete větrat i v tom nejrizikovějším ročním období.

Nakonec nezapomeňte často omývat také hračky. Je až neuvěřitelné, co se na nich usadí prachu za pouhý týden.

Alergická prevence z lékařského hlediska

Z lékařského hlediska je alergikům doporučován dostatek pohybu v přírodě a lehká strava, to však platí pro každého z nás. Antialergických preparátů není třeba se obávat ani při nadužívání, neblahé důsledky mohou mít naopak antibiotika. Mnoho z antialergických preparátů je doporučeno (jsou schváleny jako bezpečné) Státním ústavem pro kontrolu léčiv i velice malým dětem. Pokud lékař doporučí pravidelnou léčbu, určitě bude účinnější než snaha o alternativní řešení. Nelze čekat na akutní propuknutí alergie – mohou nastat vážné komplikace, vyvine se průduškové astma, nebo další druh alergie (alergie se rozšíří).

Alergikům a rodinám žijícím s alergikem se nedoporučuje nezdravé bydlení a životní styl, kouření, bydlení v znečištěném ovzduší (mnohdy se rodina musí i přestěhovat), kontakt s mikroby, roztoči, plísněmi a domácími zvířaty. Nevhodné je též zvýšené množství oxidů dusíku a síry v lokalitě.

Co obsahuje domácí prach?

Prach se v interiéru stále usazuje v podstatě na všem, co není opatřeno antistatickým povrchem. Do ovzduší se dostává vířením – průvanem, naším pohybem, díky ventilaci, … Obsahuje alergeny jako jsou části chlupů či vlasů, šupiny pokožky, ale i kůže zvířat, roztoče a jejich exkrementy, plísně, bakterie, ale také stopové prvky jedovatých látek, pokud se v lokalitě vyskytnou. Boj s prachem tedy musí být v bytě obývaném alergikem stálý - nikdy nekončící.

Proč bojujeme s roztoči

Největším zdrojem alergenů jsou právě roztoči. Útočí na imunitu dětí v prvních letech jejich živita, způsobují jejich senzibilizaci. Pouhým okem je nespatříme, na druhou stranu jsou však příliš těžcí, než aby se vznášeli ve vzduchu. Roztoče tedy nemůžeme vdechovat. Alergie však způsobují jejich výkaly a části jejich těl. A právě tyto alergeny se mohou dostat až do plic. Způsobují astma a také celoroční alergickou rýmu. Roztočům se daří v teplém a vlhkém prostředí a živí se bílkovinami – šupinami naší kůže či kůže domácích zvířat, ale i peřím a vlnou. Největší množství roztočů najdeme v lůžkovinách, kobercích z přírodních materiálů a třeba i čalouněném nábytku.

Antiseptické prostředí

Antiseptické prostředí je krajně nepříznivé pro množení a šíření choroboplodných zárodků, bakterií a plísní. Zajisté nemůžeme doma dosáhnout natolik sterilního prostředí, jakého dosahují třeba operační sály. Logicky je však třeba dělat pro alergika pravidelně co nejvíce. Čím více opatření učiníme, tím se bude cítit lépe a jeho léčba bude účinnější, stejně jako už jen pouhá prevence.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com