Rychle rostoucí dřeviny jsou takové dřeviny, které za velmi krátkou dobu obmýtí a svým přírůstkem hmoty zásadně převyšují průměrný hmotový přírůstek ostatních dřevin. Proto jsou především pěstovány a sklízeny jako energetické plodiny určené k výrobě obnovitelné energie.
Rychle rostoucí dřeviny umožňují využití volné zemědělské půdy především na svazích (nad 7%), na zaplavovaných půdách, půdách problémových (kontaminace, antropogenní půdy) a v chráněných oblastech. Na založení takové plantáže lze získat dotaci, odborné zdroje dokonce uvádějí, že je z ekonomických důvodů bez dotace nemyslitelné. Dotace je však spojena především s využitím klonů topolů a vrb povolených Ministerstvem životního prostředí.
U nás patří mezi již ověřené rychle rostoucí dřeviny topoly, vrby, jasany, olše a líska, ověřuje se pajasan, pavlovnie a jilmy (například jilm sibiřský) a jako perspektivní se ukazují růže (zejména trnité), lípy a jeřáby. Vyloženě nežádoucí jsou u nás baobaby.
Dřevní štěpka
Druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných v současnosti ve výmladkových plantážích v České republice + maximální délka jejich sklizňového cyklu
Topol Maximovičův a jeho kříženci (Populus maximowiczii Henry) - 8 let
Topol černý (P. nigra L.) - 10 let
Topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A.Gray) - 8 let
Topol vznešený a jeho kříženci (P. × generosa Henry) - 8 let
Topol kanadský (P. × canadensis Moench) - 5 let
Topol Simonův a jeho kříženci (P. simonii Carriére) - 8 let
Topol balzámový a jeho kříženci (P. balsamifera L.) - 8 let
Topol osika (P. tremula L.) - 8 let
Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L., S. × rubens Schrank) - 8 let
Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L.) - 5 let
Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L. hybrids, S. × smithiana Willd) - 5 let
Vrba lýkovcová (S. daphnoides L.) - 5 let
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.) - 8 let
Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Geartn.) - 8 let
Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench) - 8 let
Líska obecná (Corylus avellana L.) - 10 let
Japonský topol
Mediálně jsou asi nejznámější takzvané topoly japonské, což je ale ve skutečnosti kříženec topolu černého a Maximovičova. Hodně je též v současné době skloňována například pavlovnie plstnatá (Pawlovnia tomentosa), ovšem právě ta může být v zahradě i krásnou okrasnou dřevinou, která se dosud nejčastěji vysazovala v parcích. Pavlovnie kvetou nádhernými hrozny fialových květů.
Japonský topol je kříženec evropského topolu černého a středoasijského topolu Maximovičova a dovede vytvořit hustý a souvislý porost již do pěti let, načež se s ním počítá jako i s krajinotvorným prvkem a jako okrasná rostlina je zdobný nádhernými listy srdčitého tvaru.
Pokud založíme plantáž japonského topolu, získáme z jednoho každé 2 až 3 roky okolo 35 tun dřevní štěpky (biomasy). Výhřevnost tohoto paliva je uváděna jako srovnatelná s hnědým uhlím. Navíc jsou tito kříženci zatím velmi odolní vůči většině u nás známých škůdců a jejich pěstování je jednoduché. Pěstební plochu je třeba zorat a zbavit plevelů. Poté počkáme do jara, kdy se během zimy rozpadnou hroudy a plochu srovnáme. Poté se vysadí řízky japonského topolu. Ze začátku je klíčová likvidace plevelů, které z půdy odebírají živiny a vodu a brání mladým rostlinám topolů v růstu. Jako výborné řešení se ukázalo mulčování, které růst plevelů omezí. V žádném případě však nesaháme po chemii, jelikož topoly jsou silně citlivé na herbicidy.
Pavlovnie plstnatá
Stinnou stránkou výsadby řízku je možnost jejich přílišného zaschnutí, obzvláště výsadba v létě je pak riziková, proto je lepší řízky vysadit již v březnu až květnu. Nejlépe se ujmou. Z každého řízku o délce 20 cm zůstanou nad půdou cca 3 cm. Z jednoletých rostlin se získávají prýty, které mají v horní části průměr okolo 7 mm. Obvyklá délka ročních rostlin je cca 2 metry. Tyto prýty se buďto nařežou na řízky, nebo se vysadí celé do hloubky 60 až 80 cm. Nejspolehlivější je samozřejmě výsadba kořenáčů, ale též nejdražší. Mají dobře vyvinutý kořenový systém a vysazují se snadno, stejně jako uchycují.
