Na tuřín nedali naši předci dopustit a dnes jej znova objevujeme. Přitom jde o zeleninu levnou, chutnou, výživnou, ale s minimem kalorií, snadno stravitelnou a též velice zdravou. Vypěstovat si v zahrádce vlastní tuříny je navíc velmi snadné.
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
Může to znít až neuvěřitelně, ale druhů zeleniny, kterou můžeme obohatit svůj jídelníček přímo ze zahrádky po celou zimu, je mnoho desítek. Dokonce jsem našel informaci, že rakouský zahradník Wolfgang Palme si pro tento účel ověřil až 70 druhů zeleniny!
Mnoho lidí neví, že právě před zimou stahují rostliny svou sílu zpátky do kořenů, díky čemuž přečkají zimu až do jara. A právě v tuto dobu je ideální sběr léčivých kořenů. Obsahují totiž nejvíce lidskému zdraví prospěšných látek.
Koupit si kvalitní víno je jedna věc a správně uskladnit druhá, tedy pokud není určeno k okamžité konzumaci. Ovšem i tak musíme dodržet určitá pravidla. Například optimální teplota pro uskladnění vína bílého a růžového je před konzumací mezi devíti a jedenácti stupni Celsia, víno červené se konzumuje při cca patnácti stupních (těžší vína snesou až 18).
Léčivá síla česneku je známa již od starověku a dosud se bez něj v našich končinách opravdu neobejde žádný kuchař ani hospodyně. Jak ale česnek správně skladovat, aby nám vydržel co nejdéle, uchoval si co nejvíce cenných látek, které obsahuje a abychom měli co nejmenší ztráty ze své sklizně?
Sušení je zcela přirozený způsob konzervace, tradičně se sušily tenké plátky ovoce či hub na vzduchu, v případě zeleniny či masa se ještě přidávala sůl, byliny se zavěšovaly ve svazcích vzhůru nohama třeba na půdách. Mnozí si ještě pamatují sušení hub na sítech. Již dosti dlouhou dobu však máme k dispozici praktické pomocníky – sušičky, navíc lze sušit i v troubě.
Stále probíhající byť odeznívající pandemie nám připomněla, jak dalece jsme závislí na dovozu, a že naše konzumní pohoda má své mantinely. Potravní soběstačnost se znovu stala trendem. Umět si něco vypěstovat se hodí, a k získání cviku je zapotřebí především praxe.
Lákají nás svou osvěžující chutí a při každém soustu věříme, že děláme něco pro své zdraví. Ovoce a zelenina jsou zdravé, plné vitamínů, ne? To sice ano, ale často také reziduí chemických látek, postřiků a hnojiv, použitých k jejich vypěstování. A ty už rozhodně tak prospěšné našemu zdraví nejsou.
Už i Kryštof Kolumbus věděl o prospěšnosti kvašené zeleniny své. Podával ji své posádce a chránil ji tak proti kurdějím a jiným zdravotním obtížím. V následujícím článku se dozvíte, jak si ji snadno připravíte doma a proč je dobré si ji dopřát každý den.
Jednou ze tří konzervačních metod zeleniny je její sušení. Jde o nejstarší způsob konzervace, již před tisíci lety lidé využívali k uchování (nejen) zeleniny působení horkého vzduchu. Sušilo se tak například i maso za pomoci nejstaršího konzervantu – soli. Tu však při sušení zeleniny nepotřebujeme.
Proč mít v koutu zahrady nebo jako živý plot právě trnky? Proč si vážit trnek, které rostou v našem sousedství nejčastěji podél cest a ve svazích? A jak využijeme jejich plody až svíravě hořké chuti?
Pokud se vám podařilo vypěstovat dostatek statných a dobře plodících rostlin rajčat, možná nebudete vědět, co s úrodou. Přitom lze rajčata zpracovat a uskladnit velmi jednoduše, buďto samotná a nebo i s jinou zeleninou. Budeme konzervovat.
Příchod podzimu neznamená jen malebné zbarvení listů na stromech nebo bohatou úrodu hub v lesích, ale často také nachlazení, chrapot a další onemocnění horních cest dýchacích. Ulevit nám přitom může třeba jitrocelový sirup nebo čaj.
Pro sklizeň a skladování dýní platí zcela jiné podmínky než je tomu u jiné zeleniny (třeba brambor či mrkve) a u ovoce, jako třeba jablek a hrušek. Pokud však dýně sklidíme správně a včas a správně je také uskladníme, mohou nám vydržet až do jara.
Ukrýt ve spíži alespoň část úrody ovoce a zeleniny, pokud se nám v zahradě konkrétní rok zadaří, je snad povinností každého zahrádkáře. Jak správně zavařovat a jaké vychytávky vám pomohou?
Nevíte, jak zpracovat a uskladnit bohatou úrodu cuket, která se vám aktuálně - mírně řečeno – již tak trochu přejídá?