Magická trnka je dobrý soused, přítel v zahradě, lékař i šarlatán Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Proč mít v koutu zahrady nebo jako divoce rostoucí, neprostupný a trnitý živý plot právě trnky? Proč si vážit trnek, které rostou v našem sousedství nejčastěji podél cest a ve svazích? A jak využijeme jejich plody až svíravě hořké chuti?

Pozor na moravské názvosloví

Plody trnky obecné (Prunus spinosa), jinak též slivoně trnka a nebo slivoně trnité opravdu nechutnají, byť výborně dozrálé, bůhvíjak. To však neříkejte Moravákům, protože ti totiž nazývají trnkami nám známé švestky, lahodný nápoj slivovice se na Moravě jmenuje trnkovica a samotné trnky pak pojmenovávají karlátka.

Až svíravou trpkost plodů zmírní přemrznutí

Ovšem právě ojíněné plody trnky obecné jsou plné tříslovin a jejich svíravé účinky hojí a uklidňují. Jde o malé peckovice, připomínající chutí a vůní tradiční švestky, jsou však plné trpkých, svíravých tříslovin, kyselin, ale i vitamínu C. A právě většina těchto žádaných látek je uvolněna až v době, kdy peckovičky přejdou mrazem. Jakmile jsou tedy ojíněné, můžeme sklízet. Až v tu dobu příjemně zesládnou a jejich zelenožlutá dužnina s jasně modrou slupkou je již jakž takž poživatelná, protože se typicky trpká chuť výrazně zmírní.

Po sklizni můžeme nechat plody přes noc v mrazničce, pokud ještě nepřemrzly, načež je sušíme za teplot 40 až 50 °C s dobrou cirkulací vzduchu, tedy v kvalitní sušičce a nebo horkovzdušné troubě. A pokud máte dostatek trnek, vyzkoušejte trnková povidla, jsou podobná švestkovým.

Trnky v lidovém léčitelství

V lidovém léčitelství a bylinkářství byly trnky využívané všude, kde bylo na lidském těle třeba něco ucpat, sevřít a zahladit, čili zacelit záněty, ale zastavit průjmy a zmírnit nadýmání a dokonce i krvácení. Ovšem léčivé nejsou jen plody, ale i listy, kůra a květy. Odvary z trnky jsou výborné na žaludeční, zažívací potíže, překyselení žaludku, pomáhají při čištění krve, vyčerpání, únavě a zánětech. Pomáhají ale i s pletí postiženou akné či zánětlivými ložisky, ekzémy i lupénkou. Výborné jsou i na pokožku v podobě obkladů. Vlastně jde o mrňavé životabudiče a s takovou informací se již zajisté s trochou té trpkosti smíříme, když plody přemrznou. Navíc pomohou i při nachlazení, zánětech ústní sliznice, rýmě, bolestech v krku a zánětech dýchacích cest. V homeopatii se trnka používá při nervových slabostech, slabém srdci a únavě z nekvalitního a přerušovaného spánku.

Trnka obecná hostí ptáky i motýly

Trnka obecná (Prunus spinosa) je listnatým keřem, někdy i malým stromem, který má domovinu v Evropě, Asii a severní Africe a patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Zajímavostí je, že v trnkových keřích rád hnízdí ťuhýk a také třeba strnad, proto výsadbou trnek ve své zahradě přinesete do zahrady více života. Trnky jsou oblíbeným hnízdištěm ptáků pro silnou ochranu spleti trnitých, neproniknutelných větví, kde ale mají zároveň dostatek prostoru pro svůj život. Na trnku obecnou se navíc váže i mnoho druhů motýlů, jelikož květy trnky jsou plné sladkého nektaru, nakonec trnkou neopovrhnou v době jejího květu ani včely.

Trnka v magii

Prostě platí, že trnité, husté keře, jsou v přírodě pro mnohé druhy nezastupitelné a tohoto významu si všimli i lidé. Nejenže začali trnky používat pro vymezení pozemků, ale také se staly ceněnými v magii, ovšem dlužno dodat, že v magii bílé i černé. Dřevo, listy i plody této rostliny jsou symbolem nejvyšší možné ochrany, ale i neštěstí. Jako magické zvíře je s trnkou spojena kočka a ropucha, přičemž temnoty trnky otvírá Samhain (předvečer zimního období). Na druhou stranu pak rozkvetlé trnky vítají Beltine, což je jarní svátek, který je u nás slaven spíše jako takzvané čarodějnice, pálení čarodějnic.

Vlastnosti trnkového dřeva

A samotné trnkové dřevo? Větví se téměř v pravém úhlu a vůbec není ohebné, když jej ohneme, hned praskne. Je tedy křehké, ale také velice tvrdé. Jeho jádro je hnědočervené s načervenalou bělí. Toto dřevo je svou tvrdostí ideální k soustružení, s oblibou se používá například při výrobě holí.

O trnkovém keři

Tento keř dorůstá obvykle výšky 2 metry, výjimečně až 5 metrů, jeho kmínky rostou pomalu a dožívají se dvaceti, nejvýše pak čtyřiceti let. Pokud však trnku někde vysadíme, ochotně se z tohoto místa rozšiřuje dál. Na větvích trnky je mnoho trnovitých tmavošedých výběžků, takzvaných kolců, vznikajících přeměnou postranních větviček. Mladé větve trnek jsou zelené a ochlupené, později získávají barvu červenohnědou až tmavší šedohnědou. Pupeny trnek jsou krátce brvité a kulovité, květy představují typického zástupce čeledi růžovitých, od květů švestek, mirabelek, ale i jabloní, hrušní apod. je rozezná jen odborník. Tyto bílé, stopkovité, pětičetné květy se objeví již brzy na jaře (březen až duben). Mají průměr až 1,5 cm, vyrůstají jednotlivě a nebo nejčastěji v převislých okolících. 

Z každého oplodněného květu se vyvine kulovitá peckovice velikosti 10 až 15 mm, těmto peckovicím též říkáme trnky (stejně jako třeba plodům švestek švestky). Peckovice jsou nejprve zelené a postupně modrají až do sytě švestkové, tmavě jasné modři.

Trnky v přírodě

Ve volné přírodě trnky najdeme spíše na sušších stanovištích s vápnitou půdou, tedy na kamenitých stráních, mezích, slunných skalách, ale i suchých pastvinách a na okrajích světlých listnatých lesů. Jde o dřevinu silně odolnou suchu i mrazům. Trnky rostou prakticky po celé Evropě, též u nás jde o tradiční a historicky využívanou léčivou i mýtickou dřevinu.

Dlouhé kořeny trnek tvoří mnoho výhonů, díky kterým dřevina obsazuje nová stanoviště, respektive se šíří do okolí. Stinnou stránkou je vytěsňování bylin z místa svého výskytu, ovšem jelikož trnky rostou pomalu, nejde v žádném případě o silně invazivní druh. A do naší přírody navíc prostě patří. Kromě toho, že trnky poskytují celoročně útočiště ptákům a jejich květy krmí motýly, plody pro změnu nakrmí v zimě právě ptactvo. A co lepšího může pro ptáky být, než bydlet u prostřeného stolu?

Lidé a krajinotvorba

A jak pomohou lidem a krajinotvorbě? Růstových schopností trnek podpořených kořeny využijeme především na svazích a náspech, které trnky dovedou báječně zpevnit, výborně též trnka funguje jako hranice zadržující dobytek. Trny jsou natolik dlouhé, pevné a špičaté, že jsou účinné i proti turům. Trnka byla dokonce používána jako podnož pro vegetativní klony kříženců s jinými slivoněmi.

Povidla, víno, pálenka, džemy, šťávy

Kromě výše zmíněných léčivých účinků využijeme plody trnek k výrobě povidel, trnkového vína, pálenky, šťáv, k ochucování likérů, ke konzervaci a výrobě džemů. Šťáva z trnek se dříve využívala také při barvení látek. A zajímavost? Jelikož žvýkání trnek zvyšuje slinivost, přadleny si tak podporovaly tvorbu slin, kterými vlhčily nit při předení.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, prima-receptar.cz, pixabay.com