Jeden z posledních webinářů programu Adapterra Nadace Partnerství se zaměřil na prostorová, technická a památková omezení při výsadbě dřevin v historických centrech měst. Ta jsou často památkově chráněna, je proto třeba vědět, jak vybírat vhodné dřeviny a výsadbová místa, ale i jak pečovat o půdu a dešťovou vodu. Webinář se proto věnoval zásadám výsadeb v památkově cenných lokalitách a také zkušenostem z přípravy a návrhu projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni. Hlavním cílem webináře bylo ukázat, jak stromy vysazovat, aby pomáhaly klimatu, přitom však nenarušily historický charakter místa.
Zásady umísťování výsadeb do památkově cenných lokalit
1. část webináře, tedy zásady umísťování výsadeb do památkově cenných lokalit, odprezentovala Lenka Křesadlová z Metodického centra zahradní kultury při Národním památkovém ústavu.
Podle Lenky Křesadlové nejsou stromy ve městech vůbec novým tématem, zeleň byla součástí měst už v minulosti. Tvrzení, že stromy ve městech dříve nebyly, není podle ní úplně pravdivé, akorát měly často jinou podobu a funkci oproti současnému chápání dřevin v městských aglomeracích. Například byly stromy na náměstích vysazovány ve skupinách, které měly nějakou funkci, třeba uvázání koní ve stínu, stínění trhovců, strážných u veřejných budov apod. Zajímavé také je, že ve středověku měla města více stromů než v pozdějším baroku.
)
Žádné souvislé bariéry, architektura musí komunikovat
Lenka Křesadlová uvedla, že v historických centrech je potřeba pracovat s prostorem citlivě. Vnímat jeho původní funkci i vztahy mezi jednotlivými prvky. Uvedla: „Náměstí je předprostor těch velkých měšťanských domů a má s nimi komunikovat. Pokud se prostor zaplní nevhodně navrženou výsadbou poblíž domů, může se tato vazba narušit. Ve chvíli, kdy vytvoříme souvislou bariéru, tak vlastně tyhle funkce potom potíráme.“
)
Specifika místa a stav podzemí
Doplnila, že se vždy musí vyjít z konkrétního místa. Není možné si říct třeba, že je třeba vysadit 10 velkých stromů a je jenom otázkou, kam je dát. Je třeba přemýšlet o tom, čím je konkrétní místo specifické, a právě to musíme podpořit. Každé náměstí nebo veřejný prostor mají jiné podmínky, které ovlivňují nejen jeho podobu, ale i možnosti výsadby. Důležitou roli hraje i podzemí, což znamená archeologické vrstvy a technickou infrastrukturu. Už jenom z těchto důvodů strom na spoustě míst vysadit nelze.
Živé organismy musí mít z čeho růst
Stromy jsou navíc živé organismy, nikoli třeba jen vizuální prvek 3D návrhu přestavby náměstí, který má opticky na papíře podtrhnout architektonický návrh. „Stromy nejsou lízátka namalovaná architektem na papíře,“ jak řekla Lenka Křesadlová. Aby vůbec mohly fungovat, vyžadují odpovídající podmínky i pod povrchem. Obecně skutečně platí, že co vidíme nad zemí, je i pod zemí. Nebo jinak, co požadujeme od stromu nahoře, to mu musíme umožnit i dole. Chybí-li vhodný prokořenitelný prostor, výsadba dřevin nedává žádný smysl. „Žádný strom je lepší než strom, který špatně roste a umírá,“ dodala paní Křesadlová.
)
Přípravy a návrh projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni
Tomuto tématu se ve webináři věnovali Miroslava Zadražilová a Jakub Czapek z architektonického a urbanistického studia MAAUS. Jejich koncepce řešení prostoru vznikla díky architektonické soutěži, kde bylo stanovisko památkářů dáno už v zadání soutěže. A památkáři se také zúčastnili výběru vítězného návrhu. Zásadní bylo jasné funkční zadání celého prostoru, včetně omezení dopravy a vytvoření prostoru pro lidi. A ano, součástí řešení byly právě i stromy.
)
Boj o stromy na plzeňském náměstí
Původní návrh studia MAAUS byl rozdělen na dvě etapy. První z nich je již po roce a půl ve fázi výběru zhotovitele, což je v našich podmínkách ojedinělé. Další limit představuje koordinace s inženýrskými sítěmi pod povrchem a také archeologické vykopávky. „Snažíme se, aby tam stromy mohly být a vlastně všechny přesvědčujeme, že mohou z nějakých požadavků ustoupit, protože to jinak nejde. Je to úmorná práce, ale stojí to za to,“ popisují Zadražilová s Czapekem. Linii prokořenitelného prostoru pro výsadbu proto situovali do pásu mezi stávající vedení kabelů, kde je podzemní prostor z hlediska archeologie již porušen či dříve prozkoumán.
)
Stromy do historických center rozhodně patří
Webinář ukázal, že stromy do historických center rozhodně patří. Jejich výsadba ale nemůže být univerzální ani rychlá. Vždy je nezbytná práce s konkrétním místem, jeho limity a potenciálem. Ostatně v historických centrech českých měst najdeme dosud dokonce řadu vzácných a památných stromů, které jsou často spjaty s významnými osobnostmi nebo historickými událostmi. Po staletí jsou tyto stromy nedílnou součástí místní městské identity a tomu odpovídá zvláštní zákonná ochrana.
)
)
)
)
Příklady vzácných stromů v českomoravských městech
- Buky lesní v pražské oboře Hvězda: Byly vysazeny při obnově obory po roce 1763. Jeden z nich je nejstarším a nejmohutnějším bukem v Praze.
- Dub letní ve Slavíčkově ulici v Praze: Roste u vily sochaře Stanislava Suchardy a údajně pod ním byl v roce 1897 založen Spolek výtvarných umělců Mánes.
- Dub uherský u Palaty v Praze: Roste v areálu ústavu pro nevidomé na Hřebenkách. Pochází z původních výsadeb ještě před založením domova a je výraznou lokální dominantou.
- Lípa stříbrná na Krupkově náměstí v Praze: Byla vysazena k uctění památky bojovníků za svobodu v letech 1939–1945.
- Jinan dvoulaločný na Mendelově náměstí v Brně: Roste v zahradě augustiniánského kláštera a odhaduje se, že mohl pamatovat zakladatele genetiky J. G. Mendela. S obvodem kmene 410 cm a výškou 27 m jde o jeden z nejvýznamnějších jinanů v ČR.
- Platany javorolisté v Brně: V centru Brna roste několik mohutných platanů, které dosahují obvodu kmene více jak 500 cm.
- Solitérní dub letní, Olomouc, Smetanovy sady: V blízkosti historického jádra roste solitérní dub letní, který je významnou součástí městské zeleně. Celkem bylo na území města vyhlášeno 11 památných stromů.
- Lípy svobody a republiky: Tato symbolická stromořadí nebo jednotlivé stromy najdeme na náměstích mnoha měst, kde připomínají vznik Československa nebo konec válek.
Zdroj: Adapterra Nadace Partnerství, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
)
)
Kvíz: Poznáte listnaté stromy naší země?
Žádné velké chytáky, jen stromy, které vídáte denně. Poznáte je všechny?
