Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Chutí připomínají stopky dužistopky sladké rozinky, nejchutnější jsou pak usušené. Navíc tento strom odhalil jedno své velké tajemství. Obsahuje látku, která (dle pokusů na laboratorních zvířatech) snižuje pocit libosti spojený s alkoholem. Vědci si proto slibují, že by mohl být vyvinut lék pro závislé na alkoholu. A testy na lidech začaly již před přibližně deseti lety.
Šípky jsou zázrak domácí lékárny, na který se letos vyplatí nezapomenout. Aby si vámi sesbírané a usušené šípky uchovaly co nejvíc ze svých kvalit, je třeba dodržet pár jednoduchých pravidel.
Ve starověké Číně si pivoňky získaly oblibu císařů, v našich zahrádkách jsou oblíbené již staletí. A dokonce se dostaly na index místního panstva, jelikož se staly oblíbenou zahradní trvalkou chudiny. Přece nebudeme mít v zámeckém parku to samé, co má chudina před svými chaloupkami. Podobného osudu se dočkaly třeba i hortenzie.
Plevelem bylo původně vlastně všechno rostlinstvo, naši předci sběrači vybírali v přírodě plody, semena, hlízy a cibule stejně jako jiní živočichové. Pak ale lidé dostali nápad sbírané rostliny podporovat, aby jich bylo na jednom místě co nejvíce. Nejprve byla společenstva zřejmě jen zahušťována a později se přišlo na to, že lze konkrétní plodiny pěstovat i v monokulturách. A tím začal boj s rostlinami plevelnými.
Přemýšlíte nad tím, jak připravit svůj imunitní systém na zátěž sychravého podzimu? Dumáte, o jaké doplňky stravy rozšíříte svůj jídelníček, abyste to ustáli ve zdraví? Není třeba vymýšlet nic nového: o tom, jak blahodárně na posílení odolnost lidského organismus působí šípky, se ví už dobrých 1000 let.
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Keř, který dnes považujeme spíše za plevelnou dřevinu, si naši předkové vážili o dost víc. Bez černý měl reputaci až zázračné léčivky, a své uplatnění našel i v kuchyni. Připomenout si jeho mimořádné schopnosti si můžete i vy, a třeba mu tím znovu pomůžete naleznout ztracenou slávu.
Kouzelnou bylinku, která by vás dokázala zbavit cukrovky, zatím neznáme. Ale je jich dost, které vám mohou ulehčit, pomoci překonat strasti nemoci, zlepšit zdravotní stav a osladit vám život.
Založení jedlého trávníku je poměrně jednoduché, stačí holá plocha a výsev luční směsi obsahující výhradně bylinky, které lze konzumovat. Ideálně nižší luční směs, kterou lze i sešlapat a kosit trochu častěji. Ano, k pojmu jedlý trávník patří i slovo kosení.
Levanduli můžeme stříhat několikrát v roce, poprvé v březnu až dubnu, podruhé po odkvětu v červnu až srpnu a případně potřetí i na podzim od konce srpna do září. Ovšem podzimní řez se příliš nedoporučuje.
Petržel ve vývarech a v polévkách je snad naprosto nezbytná, nejlépe ta čerstvá. Lze jí však také dochucovat saláty a jiné pokrmy, dozdobit chlebíčky a lahůdkové mísy, ale také vařit omáčky. Ostatně třeba základ oblíbenou české pochoutky jménem svíčková tvoří právě kořenová petržel spolu s mrkví a celerem. Jaký je rozdíl mezi petrželí kořenovou a listovou?
Červen je ideálním obdobím ke sběru květů některých bylin a také mladých listů. A že najdeme jak ve svých zahradách, tak v přírodě bylinných druhů, které můžeme sklízet právě v červnu, opravdu hodně. Bazalku, mátu, meduňku, dobromysl, tymián, mateřídoušku, lípu srdčitou, hluchavku, jahodník, bez černý, diviznu a další.
Hlízovitě dřevité oddenky, palčivá chuť a výrazná vůně v přírodě obvykle charakterizují rostliny, kterým se máme vyhnout obloukem. Takže kdyby nechutnal tak báječně a nepomáhal našemu zdraví, vypadá zázvor lékařský spíš jako něco, co bychom z obav otravy pozřeli jen stěží.
Bylinky lze pěstovat v bytě za oknem, na venkovním okenním parapetu, na balkóně, terase, na obyčejném i vyvýšeném záhoně, na rovině i ve svahu, v menším i větším množství. A velmi efektivní i efektní jsou právě takzvané bylinkové spirály. Založit je přitom lze poměrně snadno, i když nějakou tu manuální práci to určitě bude chtít.
Nahradit trávník na zahradě květnatou loukou je mnohostranně dobrý nápad. Získáte mile estetický a autentický prvek stálých barev, navíc v tradiční druhové sestavě. Získáte pozornost opylovačů, kteří prospějí i dalším květinám a záhonkům. Ušetříte na benzínu v sekačce, vodu ve studni na zálivce.
Do skotské nepatří led a záhonky pro pěstování ovoce a zeleniny by se neměly míchat s okrasnými. Opravdu? První tvrzení platí, a chutí jej vysvětlí každý znalec dobrého pití. Druhé tvrzení se ale na pravdě nezakládá. Kvetoucí rostliny na záhonky patří a pomáhají zlepšovat vaši úrodu. Lákají totiž opylovače. A dělají toho ještě mnohem víc.
Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.
Krása, vůně a užitečnost bylinek najde uplatnění v každé domácnosti. Na bylinkovou zahrádku přitom stačí jen malý kousek místa. Klidně to může být balkón, dvůr nebo cíp zahrady. Nevětrný a přitom bohatě prohřívaný sluncem. Z něj totiž bylinky získávají sílu.
Právě máme za sebou Velikonoce, kdy je kopřiva nezbytnou součástí takzvané velikonoční sekané. Možností využití tohoto všudypřítomného plevelu je však nespočet. Určitě nejsou kopřivy všude okolo nás náhodou, příroda nám jejich přítomností něco naznačuje.