Poplatek za povolení studny: od srpna 2025 už 5 000 Kč místo 10 000 Kč
Od 1. srpna 2025 se za povolení menší studny platí 5 000 Kč. Poplatek 10 000 Kč, o kterém psal tento článek v květnu 2024, platil od 1. července 2024 do 31. července 2025.
Tato stránka je věnována digitalizaci stavebního řízení v České republice v roce 2024. Naším cílem je poskytnout vám aktuální informace, návody a odborné rady, jak digitalizace usnadňuje a zefektivňuje proces stavebního řízení. Díky intuitivním formulářům a centralizovanému IT systému můžete podávat žádosti jednodušeji, sledovat všechny kroky v procesu a mít lepší kontrolu nad celým projektem. Ale je všechno opravdu funkční? Kde to drhne a jak to obejít? Přinášíme vám novinky, analýzy a praktické tipy, jak se připravit na budoucnost digitálního stavebnictví.
Od 1. srpna 2025 se za povolení menší studny platí 5 000 Kč. Poplatek 10 000 Kč, o kterém psal tento článek v květnu 2024, platil od 1. července 2024 do 31. července 2025.
Stavební řízení na pár kliků, to je hlavní mantra související s datem 1.7. 2024 a novým stavebním zákonem, který v tento den vstupuje v platnost spolu s takzvanou digitalizací stavebního řízení. Samozřejmě nastaly právě v souvislosti s digitalizací předem dlouho avizované porodní bolesti, které se vlastně spíše podobají potratu. A úředníci to pojali po svém, houfně si vzali v panice raději dovolené a stavební úřady proto v Den D zejí prázdnotou.
Zároveň s diskutabilním způsobem startu digitalizace stavebního řízení byl spuštěn i projekt, který funkční opravdu již je, a který usnadní ve městech a obcích získávání informací o dopravní a technické infrastruktuře (a nejen o ní). A to zcela zdarma. Byly spuštěny Digitální technické mapy krajů (DTM). Jde o důležitou, dokonce velmi zásadní součást digitalizace stavebního řízení a územního plánování, která ušetří každému, kdo potřebuje informace o dopravní a technické infrastruktuře, spoustu peněz a času.
Strach z nového, nedůvěra, panika, obzvláště u starších generací. Tam ale můžeme řadit již i padesátníky a dokonce i mladší, obzvláště méně vzdělané. Přitom je negativní humbuk okolo digitalizace stavebního řízení úplně zbytečný. Je jedno, jak se co do konkrétního dne povedlo či nepovedlo dokončit, jasně bylo řečeno, že přechodné období potrvá ještě 3 roky. Jde o jediné, jinudy než digitalizací a zjednodušením za využití výpočetní techniky a internetu totiž cesta nevede. Jedině zpátky na stromy a do jeskyní.
Zapomeňte na suché paragrafy a právní teorie. V polovině roku 2026 je okolo stavebního zákona pořádně rušno. Celá situace se točí kolem dvou hlavních témat: velké novely stavebního zákona, která právě prochází finálním schvalováním v Parlamentu, a zásadního odkladu digitalizace, kterou ministerstvo kompletně reorganizuje. Reálných legislativních změn se ale můžeme dočkat nejdříve od Nového roku 2027. Zatím všechno běží podle poslední novely stavebního zákona.
Na otázku „Jak se staví v Polsku“ se dá paradoxně odpovědět mnohem snáze než na vzteklé konstatování českých stavebníků „Proč to nejde u nás?“ Na to se odpovědět nedá. Proč je stavební řízení v Polsku mnohem rychlejší a efektivnější?
A je to tady znova. S promarněnou šancí na digitalizaci stavebního řízení spojenou s podobně zpackanou novelou stavebního zákona se po nových parlamentních volbách kurz zase otáčí. Propad stavebnictví a klesající počet stavebních řízení mají ukázat na neschopnost předchozí vlády a nastolit staronový návrh řešení. Sloučení stavebních úřadů do jednoho centrálního superúřadu. PR obsah na toto téma se začíná množit a je podkládán statistikami, tabulkami a grafy z osvědčených zdrojů, nejlépe Českého statistického úřadu. Jaká je ale skutečnost? Veskrze česká.
Le Roi est mort, vive le Roi! Proslulá tradiční fráze pronášená v souvislosti se jmenováním nového panovníka zřejmě pochází z roku 1422, kdy byl po smrti svého otce jmenován novým francouzským králem Karel VII. Lid se raduje a bude čekat, co nové vládnutí přinese. A co nám přinese nová digitalizace stavebního řízení? Především další peníze ze státní kasy a dlouhou dobu nejistoty. Nové parlamentní volby se totiž nemilosrdně blíží. A určité příležitosti jsou zřejmě promarněny.
Čekal snad někdo, že v konzervativním Česku budou lidé novinkám házet pod nohy okvětní lístky růží a olivové ratolesti? Digitalizace zde naráží v jakémkoli směru na obrovskou bariéru, lidé raději stojí nadále na úřadech fronty, byť v mnoha případech vůbec nemusí. A kdo říká, že daleko masivnější digitalizace úřadů už tu měla být dávno, ať raději nechodí do hospody, nebo alespoň mlčí. Někteří konzervativní Češi by se nemuseli štítit pod vlivem ethanolu ani lynčování. Odpor k novým věcem je v Česku takový, jako by vám někdo hodil do vany chcíplou krysu. A s digitalizací stavebního řízení je to stejné.