Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny
Kvíz

Staronový invazní škůdce může spást celé živé ploty a jiné okrasné dřeviny

Zaměřuje se hlavně na túje, jalovce a cypřiše. Na konci dvacátého století byl přitom považován za ohrožený druh, stejně jako desítky let předtím. Z otevřené přírody totiž téměř zcela zmizely jalovce a s nimi zmizel i krasec Lamprodila festiva. Jenže je zpátky a posledních dvacet let se šíří celou Evropou. Za jeho novou invazí může obchod s exotickými sazenicemi okrasných dřevin a jejich především kamionová přeprava. Hlavně z Itálie.

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Plzák španělský míří do hor a přenáší na psy nebezpečnou nemoc

Nenáviděné plzáky španělské, invazní druh slimáka, který se u nás začal šířit od 90. let 20. století, potkáváme už téměř všude. Jejich výskyt je zaznamenán i v podhůří českých hor. A samozřejmě hlavně tam, kde se něco pěstuje. Co by takový vybíravý jedlík pohledával mezi kosodřevinami, i když na druhou stranu už před ním varuje i KRNAP. Na Šumavě je tento druh všudypřítomný již dávno. Smutnou realitou také je, že přenáší na naše domácí psovité mazlíčky nebezpečné hlístice.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.

V nejjedovatější zahradě světa se ročně otráví desítky lidí. Za zády průvodců

V nejjedovatější zahradě světa se ročně otráví desítky lidí. Za zády průvodců

Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.

Rostlina roku 2025 je invazní. Česká botanická společnost vybrala nebezpečný starček úzkolistý

Rostlina roku 2025 je invazní. Česká botanická společnost vybrala nebezpečný starček úzkolistý

Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.

Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. Zlikvidujete jejich vajíčka a mladé jedince

Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. Zlikvidujete jejich vajíčka a mladé jedince

Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.

Na jaře to možná nevyšlo, ale na podzim můžete nad plevely zvítězit

Na jaře to možná nevyšlo, ale na podzim můžete nad plevely zvítězit

Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Octomilky teď mají mejdan. Jak ukončit jejich rojivé hemžení?

Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Proč jsou někteří z nás magnety na komáry? Klíč je v metabolismu, genetice a navigaci

Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.

Vzácnost na odstřel. Bobr a nutrie, nechtění hosté s odlišnými předpoklady

Vzácnost na odstřel. Bobr a nutrie, nechtění hosté s odlišnými předpoklady

Jihoamerická teplomilná nutrie do naší přírody nikdy nepatřila, řadíme ji tedy mezi invazní druhy. V přírodě se však na mnoha místech naší země uchytili jedinci uniklí z chovů a nechovají se zrovna předpisově. Ovšem bobr, tedy ten evropský, to je jiná. Ještě na konci 90. let v naší přírodě vzácnost, dnes již mnohde nechtěný, nežádoucí. A vytlačovaný do chráněných oblastí. Jinde již hrozí jeho odstřel. I v případě bobra totiž nemůžeme hovořit o předpisovém chování. Především vůči lidskému majetku.

Obnova lesů v Českém Švýcarsku je po požáru mimořádně rychlá, dokazují to časosběrné snímky

Obnova lesů v Českém Švýcarsku je po požáru mimořádně rychlá, dokazují to časosběrné snímky

Bájný mytologický pták Fénix se proplétá napříč národy a kulturami. Zajímavé je, že má vždy společnou svou smrt spálením a následné zrození ze svého popela. Tato symbolika nemůže být náhodná, Fénix je patrně jakožto univerzální symbol zrození jedním z archetypů lidstva. A když si představíme, jak udiveně lidé zírali na rychlou obnovu krajiny po požáru již před tisíci lety a mnohem dříve, je nasnadě, že symbolika vzniknout musela. A právě to se nyní děje na spáleništích lesů (požářištích) v Českém Švýcarsku. Obnova zde probíhá neuvěřitelně rychle.

Jak se k nám dostává nepříjemný tropický hmyz? A je schopen přežít?

Jak se k nám dostává nepříjemný tropický hmyz? A je schopen přežít?

Například komár tygrovaný k nám putuje hned po několika trasách. A na jihu Slovenska, konkrétně v Bratislavě, už prokazatelně dokázal i přezimovat. Špatnou zprávou je, že přenáší horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika, tedy nemoci, které si obvykle přivážíme jako suvenýr z tropů. Dovede ale zůstat na trvalo, nebo jde jen o výjimku?

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.