Video: Pěstování melounů
Melouny jako z jihu: předpěstování, fóliovník, opylování a hnojení. Tipy pro sladké, šťavnaté plody v českém létě.
Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Melouny jako z jihu: předpěstování, fóliovník, opylování a hnojení. Tipy pro sladké, šťavnaté plody v českém létě.
Objevte pěstování dlužich: polostín, propustná půda a dělení trsů. Tipy pro sytě zbarvené listy a dlouhé kvetení.
Vypěstujte si vlastní dýně: výsev, bohatá půda, opylování a sklizeň. Rady pro velké plody i dlouhé skladování.
Ja na pěstování květáku? Kvalitní sadba, rovnoměrná vláha, přistínění a ochrana proti škůdcům. Více ve videu, podívejte se.
Kdo nemá dostatečně velký záhon na brambory, vlastně nejlépe alespoň menší políčko (dříve se také říkalo záhumenek), může si na vlastní výpěstky nechat zajít chuť. Tedy pokud nezačne hledat nějaké alternativní řešení. A právě bramborové věže takovou alternativou jsou. Jejich výroba není nijak drahá a vaše chuťové pohárky poznají, že vlastní brambory chutnají úplně jinak než výpěstky z velkovýroby, které jsou přepravované stovky a tisíce kilometrů. Jak si bramborovou věž postavit a jak v ní brambory pěstovat?
Je to recept proti slimákům, který jste skoro určitě neznali, nikdy vás nejspíš ani v divokém snu nenapadl. A rozhodně byste ho zkoušet neměli. Snad jen v krajním případě. Proč? Protože slimáků se prý můžete zbavit i tím, že je začnete jíst. Brrr.
Zjistěte, jak pěstovat maliny krok za krokem: od správné přípravy půdy a výběru odrůdy až po řez, hnojení a sklizeň šťavnatých plodů. V našem videu o pěstování malin se naučíte, jak zajistit optimální růst maliníku, předcházet chorobám a maximalizovat úrodu. Ideální pro začátečníky i pokročilé zahrádkáře, kteří chtějí zvýšit kvalitu svých malin.
Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.
Možná se vám stalo, že jste někam v zahradě navrstvili kůru jako mulčovací vrstvu a najednou se na ní po čase objevily jakési polštářkovité útvary, možná na povrchu nažloutlé, nebo prostě světlé, a že tyto útvary mění svůj tvar. A skutečně se pohybují. Váš nález se jmenuje hlenka z rodu slizovek a s vysokou pravděpodobností půjde o hlenku (slizovku) práškovitou. Dovede se pohybovat a dokonce ji můžete zkusit krmit.
V různých internetových rádcích, receptářích a hobby magazínech se neustále dočítáme, co děláme v zahradách špatně, čeho se máme vyvarovat, co a jak dělat správně, co je důležité a co méně. Zahradnických (respektive zahrádkářských) přešlapů bychom našli desítky, stovky, postupnou selekcí bychom pak mohli vypíchnout třeba 10, jenže největší zahrádkářské přešlapy jsou vlastně 2 a oba dost souvisí i s povahovými rysy zahrádkáře. Za prvé metoda pokusu a omylu a za druhé megalomanie.
Že si rostliny v zahradě konkurují, to je logická samozřejmost. I v přírodě jeden druh vytlačuje druhý, ale místo si navzájem uzurpují i jedinci stejného druhu. Začala sezóna a s ní i každoroční bitvy mnoha rostlinných armád. Zaměřme se na užitkové rostliny, hlavně zeleninu. Které druhy se mezi sebou vyloženě nesnesou a naopak? Ověřit si můžete své znalosti i v kvízu pod článkem.
Pěstovat si v zimě okurky, anebo doufat, že ze semínek pomeranče u vás jednou vyroste celý strom? Bláhové, bláznivé! V zajetí evropského klimatu a střídání čtyř ročních období nic takového není možné. Nebo je? Představy o uměle kontrolovaném klimatu, jež vedly ke vzniku skleníků, jsou staré dvě tisíciletí.
Řekněme, že jste se vydali s nějakou cestovkou, anebo vlastním strojem času do minulosti. A tam, zcela v rozporu s pravidly správného cestování časem, byste se rozhodli dát našim předkům přístup k nějaké průlomové technologii. Nějak nenápadně, aby se na to hned nepřišlo. Co by to tak mělo být?
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Vitamin B1 růst kořenů nenastartuje. A nejspíš asi není žádný další rozumný důvod, proč byste za hnojiva s „Bé jedničkou“ měli připlácet. Pro člověka je to sice dost zásadní vitamin, ale pro rostliny podstatný není. Nepotřebují ho a vy jenom vyhazujete peníze.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Který skleník byl v loňském roce nejžádanější a stále je? Skleněný nebo polykarbonátový? Jaké má rozměry?
Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Kolik vás stojí dusíkatá hnojiva? Spočítejte si náklady a ušetřete