Dobrý den. 15 let žijeme v rekonstruovaném rod. domě na okraji obce. 100 m od domu plánuje investor postavit vepřín pro 180 vepřů. Obec nemá zprac. územní plán. Vepřín má stát na pozemku investora /zemědělská půda dobré bonity/ v místě, kde již stojí jiné zemědělské objekty /ne pro chov zvířat/. Dotaz. Jaké by bylo stanovené ochranné pásmo pro obyvatele domu? popř. existuje-li koeficient pro stanovení tohoto pásma, jaká je jeho hodnota? Děkuji. Jan Nohýnek.
Odpověď
Odpověď je poněkud obecná. Staré zemědělské areály měly, většinou podle tehdy platných předpisů, vyhlášené pásmo hygienické ochrany. To, pokud jsou k tomu dochované doklady by platilo dodnes, ale při změně chovu, počtu dobytka a podobně by se muselo zkoumat, zda nový záměr se do „okruhu pásma“ vejde.
Ale nedělejme si iluze, 90% starých areálů nemá pásmo vyhlášené nebo není dochováno, takže se vlastně neví, jak je veliké ….
Konzultoval jsem toto s kolegyní z územního plánu. Když obec začne pracovat na územním plánu (a vaše obec tomu neujde), tak se již nehovoří o ochranném pásmu ale o „hranici negativních vlivů“. Ale princip je stejný. Ovšem v rámci průzkumů musí zpracovatel nového územního plánu brát na vědomí současnou obytnou zástavbu – tj. musí brát v potaz váš rodinný dům. To znamená, že naopak musí v novém územním plánu hledat prostor k ochraně vašeho stávajícího trvalého bydlení. Z toho pak třeba „vyleze“ omezení rozvoje stávajícího reálu.
Pokud se na novém územním plánu ještě ani nepracuje, udělal bych jednu věc. Písemně bych napsal na stavební úřad (tam kam patříte), že chcete být účastníkem územního a stavebního řízení – protože případný zápach a podobně se vás týká, i když jste vzdálený přes několik parcel. Na to nějakou odpověď dostanete. Dozvíte se, že třeba ještě ani o nic nezažádali a pod… V momentě, kdy se vám podaří stát se účastníkem řízení musí s vámi investor jednat a hledat i pro vás přijatelné řešení.
Jinak se projektant přestavby prasečáku musí v textu projektové dokumentace zabývat dopadem záměru na okolí stavby. Existuje metodika MŽP z roku 1992, která je pravděpodobně stále platná, kde podle počtu kusů prasat se teoreticky vypočítává vzdálenost těch negativních vlivů záměru. Takže i projektant musí volit řešení, aby se dopady nového záměru přímo nedotkly obytné zástavby. Hodně dnes také záleží na zvolené technologii úpravy a nakládání vznikající kejdy. I v tomto případě bych se snažil od investora získat dopředu co nejvíc informací.
Krejčí
Městský úřad Jindřichův Hradec - Odbor výstavby a územního plánování
Ale nedělejme si iluze, 90% starých areálů nemá pásmo vyhlášené nebo není dochováno, takže se vlastně neví, jak je veliké ….
Konzultoval jsem toto s kolegyní z územního plánu. Když obec začne pracovat na územním plánu (a vaše obec tomu neujde), tak se již nehovoří o ochranném pásmu ale o „hranici negativních vlivů“. Ale princip je stejný. Ovšem v rámci průzkumů musí zpracovatel nového územního plánu brát na vědomí současnou obytnou zástavbu – tj. musí brát v potaz váš rodinný dům. To znamená, že naopak musí v novém územním plánu hledat prostor k ochraně vašeho stávajícího trvalého bydlení. Z toho pak třeba „vyleze“ omezení rozvoje stávajícího reálu.
Pokud se na novém územním plánu ještě ani nepracuje, udělal bych jednu věc. Písemně bych napsal na stavební úřad (tam kam patříte), že chcete být účastníkem územního a stavebního řízení – protože případný zápach a podobně se vás týká, i když jste vzdálený přes několik parcel. Na to nějakou odpověď dostanete. Dozvíte se, že třeba ještě ani o nic nezažádali a pod… V momentě, kdy se vám podaří stát se účastníkem řízení musí s vámi investor jednat a hledat i pro vás přijatelné řešení.
Jinak se projektant přestavby prasečáku musí v textu projektové dokumentace zabývat dopadem záměru na okolí stavby. Existuje metodika MŽP z roku 1992, která je pravděpodobně stále platná, kde podle počtu kusů prasat se teoreticky vypočítává vzdálenost těch negativních vlivů záměru. Takže i projektant musí volit řešení, aby se dopady nového záměru přímo nedotkly obytné zástavby. Hodně dnes také záleží na zvolené technologii úpravy a nakládání vznikající kejdy. I v tomto případě bych se snažil od investora získat dopředu co nejvíc informací.
Krejčí