Dobrý den,rád bych se zeptal na radu ohledně souseda s kterým máme vlastnictví ideální poloviny domu s dvěma rozdělenými bytovými jednotkami,které mají vlastní vchod a dvě zahrady oddělené ploty.Zjistili jsme a delší dobu víme,že má větší část zahrady v užívaní a teď po měření jsme zjistili že to je 90m2. Dům je v dobré lokalitě v Praze takže taková část má velkou hodnotu.Budeme se soudit aby nám navrátil část pozemku do užívaní či rozdělení majetku.
Otázka zní.Soused si na pozemku postavil garáž 40m2 ke kůlně která je na hranici našeho pozemku, kde měl před 42 lety souhlas ke stavbě garáže.Nemá dokumentaci a garáž nemá kolaudaci. K té garáži byla přilepená kůlna 15m2 ,která tam stala 50 let a tu kůlnu rozšířil o dalších 25m2 (podle něj bez základů) bez povolení ohlášení atd.Byla přistavěna na černo a bez našeho souhlasu.Tak vznikla jedna velká garáž 80m2 v které podnikal.Mam možnost nahlásit ten přístavek kůlny jako černá stavba a nechat ji odstranit.Důvod je, že pod tou kůlnou je pozemek cca 40m2 který by nám soud měl vrátit po rozdělení majetku.Nechci mu platit za stavbu,kterou postavil na černo,ale je to jediná část pozemku kterou nám může ze svého vrátit.Děkuji za odpověď s pozdravem Jan.

Odpověď Tak každá rada drahá. Můj pohled je následující. Především u té přilepované garáže jste její spoluvlastník nebo ne??? Je na společném ideálním pozemku nebo ne? Pokud by garáž byla chápána jako součást společného ideálního spoluvlastnictví, tak ale byste byl, podle mne chápán jako spolupachatel.

Dále: u takovýchto různých přístaveb, kde jsou celá desetiletí nepovšimnuté, se velice těžko prokazuje, že jsou to prakticky černé stavby. Totiž žádný úřad vám nezahájí řízení o odstranění stavby, když neví, zda to nějaké povolení náhodou nemělo. To znamená já bych 50 let starou kolnu či garáž chápal jako stavbu se ztracenými doklady a ne jako stavbu nepovolenou. A zrovna tak pak její letité přístavby.

A přístavby to je to samé – pouze čerstvé věci naprosto jasné a prokazatelné pak úřad vyhodnotí jako černé stavby a řízení o odstranění stavby zahájí… A znova, je třeba se zamyslet, zda u nějaké té přístavby byste nebyl z pozice ideálního spoluvlastnictví chápán jako „spolupachatel“.

Tak teprve po této úvaze je potřeba zažádat stavební úřad o provedení kontrolní prohlídky. Pro vás je důležitý protokol, tam dopředu velice přesně zapřemýšlejte, co tam uvedete. Toto bude jeden z důkazů, který budete předkládat soudu. Soud si stejně vyžádá stanovisko stavebního úřadu, takže je dobré sehnat staré fotografie, případně mapy a podobně. Ten soud (a zvlášť v Praze) se povleče, ale opravdu mít s někým nemovitost v ideálním spoluvlastnictví je trest a je lepší to řešit hned.

Ještě u toho protokolu, samozřejmě úřad ke kontrolní prohlídce přizve souseda. Ten třeba uvede do protokolu naprosté nepravdy. Nenechte se ale vyprovokovat a úplně v klidu doplňte do zápisu větu typu: zastáváme jiný právní názor a jsme schopni jej doložit fotografiemi, či svědeckou výpovědí toho a toho člověka…. Já jsem totiž zažil případ, kdy v úplně podobné situaci soused neudržel nervy a došel do stodoly pro nabitou pušku. Tenkrát jsme z řízení i se starostou obce utekli a nechtějte vědět následky….

Takže máte za úkol shánět důkazy, že ty stavby a přístavby jste nepáchal vy a že skutečně jsou bez povolení. Není rozhodující, zda stavba má či nemá pevné základy, vždy podléhá stavebnímu zákonu (v těch velikostech, jak uvádíte). Kontrolní prohlídka a postoj stavebního úřadu je vždy velice důležitá. A pak z hlediska taktiky je vždy dobré jako první věc u soudu říct: podívejte sousede, já bych se i v této chvíli raději s vámi dohodl (a to přesto, že byste raději sousedovi zakroutil krkem). Toto u soudu vždy působí dobrým dojmem. A samozřejmě v určité fázi asi budete potřebovat advokáta, to zvažte dopředu, ale to se platí a ne každý advokát to vede k rychlému konci, co úkon, to faktura.

Tak hodně štěstí a zachovejte si nadhled.

Krejčí
Městský úřad Jindřichův Hradec - Odbor výstavby a územního plánování