Obracím se na Vás s odborným dotazem ohledně půdní vestavby v bytovém domě. Náš dům je klasická 8-bytovka, střecha je sedlová s úhlem 30°, nad naším bytem je střešní krytina z r. 2001 (betonové tašky) položená na latích a ty rovnou na krovu (původní z r. 1954).
Dle průzkumu statika: dřevěné konstrukce úsporné, krytina položená netěsně se škvírami, rov je nutno dle posudku zesílit, neb krokve (95-100/120) překračují průhyb mimo plnou vazbu o 12%, v plné vazbě o 92%.
Prosím o radu, jak správně provést vestavbu. Jde mi především o názor na složení střešního pláště, ochranu a následné zaizolovaní, pokud je nyní ve střeše absence kontralatí a pojistné hydroizolace. Jak zajistit větrací mezeru pod střešní krytinou a pojistnou hydroizolací, aby se stav krovu nezhoršil vlhkostí, a jak technicky provést položení pojistné hydroizolace, aby chránila krov a tepelnou izolaci, aby nebyla znehodnocena zateklými, zafoukanými srážkami, větrem, a tím výrazně snižována její účinnost i životnost?
Jaké je doporučené složení střešního pláště, aby byly splněny současné normy stavebního zákona, ČSN? Je nějaké řešení, pokud ostatní v domě nesouhlasí s navýšením výškového profilu střechy (po vložení kontralatí o cca 5-7cm), popř. pokud by nesouhlasili ani s jejím přeložením? Jejich argument je, že v okolí to nikdo nedělal, tudíž to není nutné. Veškeré půdní vestavby v okolí (též bytovky z 50. let minulého století) jsou realizovány bez demontáže střech, vše je děláno z interiéru. Zprávě vypracované statikem, názoru současného projektanta a stavebníka nevěří a chtějí další odborný názor. Jak je to opravdu správně a dá se to vůbec za těchto podmínek zrealizovat jinak, aby nám krov nad hlavou za deset, dvacet, třicet let neshnil?
Velmi děkuji za Váš čas a názor.
Josef Říha
Z Vašeho popisu situace vyplývá, že problematikou půdní vestavby se již zabývá projektant a statik. Oba musejí vycházet ze současných platných závazných stavebních předpisů, což jsou jednak příslušné zákony, především ten stavební a na něj navazující vyhlášky a pak samozřejmě normy.
Pokud jde o střechu, je zde základním předpisem ČSN 73 1901 Navrhování střech a další navazující normy, dále směrnice ČHIS (např. ČHIS 04 Navrhování střech). V případě zřizování vytápěných obytných prostor pak energetická legislativa, tedy energetický zákon a vyhláška o energetické náročnosti budov č.78/2013 Sb. Normativní požadavky jsou pak udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov. Z hlediska statiky pak celý systém norem, který je nazýván v odborné veřejnosti souhrnně „eurokódy“. Zmiňované normy jsou vesměs označeny jako závazné, resp. má se za to, že jejich dodržením jsou naplněny požadavky, které lze akceptovat jako minimální. Žádný zodpovědný projektant nebude navrhovat něco pod „úroveň“ norem.
Všechny tyto předpisy procházely a i nadále prochází procesem revizí, aktualizací a změn, takže co se „mohlo“ dříve, vůbec již neplatí a nemůže se dnes. Obecně - požadavky se zpřísňují a v případě střech a po všech zkušenostech s jejich vadami a poruchami tomu nelze než fandit. Toliko tedy k argumentům, že v okolí „to nikdo nedělal“. Držím palce, aby z interiéru provedené střešní vestavby bez přeložení krytiny a provedené bez dodržení možná již tehdy platných předpisů, vydržely co nejdéle.
Základními požadavky na vlastnosti střešního pláště jsou ochrana interiéru a střechy před srážkovou vodou, před vlhkostí pronikající z interiéru, zajištění tepelných požadavků, odvětrání podstřeší, ochrana interiéru před plísněmi a kondenzací, ochrana před přehříváním, hlukem z vnějšího prostředí, zajištění požární bezpečnosti a jistě bychom našli další. Toliko k doporučení složení střešního pláště.
Má-li skladba všechny tyto požadavky splnit, její návrh musí vycházet z rozboru daných místních podmínek, stavebně technického stavu původních konstrukcí, které budou zabudovány (včetně stropu nad posledním podlažím a jeho přitížení), stavu dřeva a únosnosti krovu, typu krovové konstrukce a její působení na spodní nosné konstrukce. Dále je potřeba specifikovat rozsah a způsob půdní vestavby, její tvarové a architektonické řešení (vikýře, jejich tvar, velikost střešní okna, střešní terasy), případně interiérové řešení, velikost prostoru podkroví a další představy.
Do úvahy nutno vzít i to, jaké budou podmínky pro provádění, kde jedním z rozhodujících kritérií je například to, že se stavba bude realizovat za provozu domu nad obývaným prostorem, který je potřeba spolehlivě ochránit.
Možností konkrétních skladeb a provedení je více, z nich několik je nejobvyklejších.
Systémy nad krokevních izolací mají nespornou výhodu v tom, že umožňují rychlou pokládku parozábrany, která spolehlivě splní dočasnou ochranu před deštěm. Hodí se především tam, kde již podkroví je, ale může být výhodné i pro Váš případ, neboť vnitřní prostor nebude zmenšen o vnitřní zateplení, mohou být například viditelné krokve. Může se však narazit na problém s požárními požadavky (viditelné nechráněné dřevěné nosné prvky). Výhodou je zase funkční spolehlivost z hlediska kondenzace v konstrukci.
Systémy s vnitřním a mezi krokevním zateplením jsou lépe řešitelné s ohledem na požární odolnost, ale náročné na provedení funkční parozábrany a dořešení detailů tak, aby nevznikaly tepelné mosty. Ve všech případech nutno počítat s přeložením střešní krytiny a provedením celoplošného bednění. Občas se sice narazí na systémová řešení (například PUR panely s integrovanou ocelovou latí), kde se provedení bednění jakoby nepovažuje za potřebné, ale není tomu tak. Bednění má u skladeb se skládanou krytinou zásadní význam pro správné provedení doplňkové hydroizolační vrstvy (DHI), která se navrhuje konkrétně (stanovení třídy těsnosti) podle několika kritérií, která je nutno přesně určit (spád střechy, počet zvýšených požadavků, podkročení bezpečného sklonu krytiny apod.).
Doporučuji proto využít služeb zkušeného projektanta, který problematiku prokazatelně zná a jemu důvěřovat. Nenechávat práce provést stavební firmou bez projektu.
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice