1.1. Sálavé teplo
1.2. Kachlová kamna
1.3. Kachláky (staročeské vaření)
1.4. Krby (potěšení z ohně)
1.5. Typy krbů
1.6. Umístění krbů
1.7. Připojení krbu ke komínu
1.8. Stavební připravenost krbu - komín
1.9. Stavební připravenost - podlaha
1.10. Stavební připravenost – stěny a obezdívka krbu
1.11. Krby s krbovou vložkou, ventilace a výměník
1.12. Krby s krbovými kazetami
1.13. Jakým dřevem topit?

1.1. Sálavé teplo
Sálavé teplo se od svého zdroje šíří všemi směry rovnoměrně. Sálavé teplo neprohřívá vzduch, ale přímo předměty v místnosti. Teprve od nich je vzduch ohříván až druhotně. Na stejné teplo jsme zvyklí od Slunce. Každé topidlo sice vydává oba druhy tepla (konvekční i sálavé), ovšem v různých poměrech. Přitom právě krby dosahují podílu sálavého tepla vůči teplu konvekčnímu (třeba z radiátorů) v poměru 80% ku 20%.

Další výhodou krbů a jim podobných zdrojů tepla je topivo. Dřevo je tradičně vnímané jako ekologický (čili obnovitelný) zdroj energie. Zároveň je dnes jak nejdostupnějším, tak nejlevnějším prostředkem vytápění. Jelikož kachlová kamna, kachláky a krby hojně používali už naši předkové, vracíme se jimi k tradici a přitom ještě šetříme. A specifické vlastnosti sálavého tepla nemůžeme nahradit žádným jiným způsobem. O romantice nemluvě. Jaký je rozdíl mezi jednotlivými topidly, které nám sálavé teplo a zároveň i klidná posezení v příjemně vyhřáté místnosti umožňují?

1.2. Kachlová kamna
Ohromná tepelná účinnost kachlových kamen je mezi zdroji sálavého tepla staví na první místo. Dalším důležitým kritériem je velmi ekonomický provoz. Teplo předává do okolí pláště kachlových kamen velká keramická plocha. Takto sálané teplo však neprohřívá jen vzduch, ale především předměty a vše živé (včetně nás). Důležité je, že stejné tepelné pohody kachlová kamna dosáhnou jak u podlahy, tak u stropu. Sálají na všechny strany rovnoměrně.

Přitom dosahuje povrchová teplota kachlových kamen nejvýše 60^oC. Vzduch proto nevysouší a taktéž nepřepalují prachové částice. Například kovové plochy radiátorů či přímotopy, chceme-li v bytě za mrazivých dní dosáhnout dostatečné teploty, prachové částice přepalují zásadně a vzduch v místnosti vysoušejí.

Pro prohřátí kachlových kamen sice potřebujeme delší dobu, ta je však kompenzována až 85% účinností, velmi dlouhou dobou výhřevnosti a minimální spotřebou topiva. Budeme-li topit 1 až 2 hodiny, předají kachlová kamna interiéru teplo po 12 až 24 hodin, aniž bychom museli stále přikládat. Proto se dnes k tomuto zdroji tepla vracíme i v novostavbách, nejen ve starších objektech, kde je vyloženě stylový.

1.3. Kachláky (staročeské vaření)
Ve starobylých vesnických chalupách pak bývala běžná kachlová kamna s pecí. I tento prvek do takových objektů stále patří a kdo má to štěstí, že se mu kamna s pecí dokonce zachovala a vyžadují jen rekonstrukci, neměl by váhat. Hovoříme o takzvaných kachlácích.

Kachláky (jinak kachlové sporáky) jsou ideálním řešením pro chalupu či chatu. Kachláky sloužily na rozdíl od kachlových kamen přednostně k pečení a vaření. Přitom ale i rychle vytápěly prostory s částečnou akumulací tepla. A právě takovými prostorami byly dříve takzvané černé kuchyně. Místo, kde se rodina scházela nejčastěji. Dnes se nejčastěji potkáváme mezi dveřmi, za volných dní na chalupě by se to ale mohlo změnit.

1.4. Krby (potěšení z ohně)
Krby nemají tak vysokou účinnost vytápění jako kachlová kamna či kachláky, tento nedostatek ovšem kompenzují romantickými zážitky ze svobody nenechavého plamene. Oheň je kultovní, mystickou záležitostí a naši civilizaci provází už od prvopočátků. Magické i praktické schopnosti plamenů nás fascinovaly už jako nevyspělé kultury.

Vnitřní (interiérové) krby dnes přinášejí skutečné potěšení z plamenů a zároveň nás přibližují našim kořenům. K nejmodernějším dnes patří krby se zabudovanou krbovou vložkou nebo kazetou. Stále je však velmi populární klasika.

Krbová vložka ale oproti klasickému krbu otevřenému zásadně zvyšuje účinnost zdroje tepla. A přitom některé krbové vložky umožňují i následný rozvod tepla po domě. Nemusíme pak instalovat běžné otopné soustavy ústředního vytápění, včetně radiátorů.

Tento způsob vytápění se ale nedoporučuje do trvale obydlených prostor. Interiér se zde vyhřeje celkem rychle, zároveň se ale velmi rychle vysouší vzduch a přepaluje prach. A pokud bude v jedné místnosti vzduch znečištěný, rychle se to projeví i v ostatních. Proto se takové vytápění doporučuje především na chalupy a chaty, kde netrávíme svůj veškerý čas.

Oproti tomu krby otevřené a bez krbových vložek mohou být instalované v jakémkoli interiéru se samostatně stojícím komínem, nemůžeme od nich však očekávat, že nás dostatečně ohřejí, aniž bychom v bytě potřebovali ještě jiný zdroj tepla.

1.5. Typy krbů
Krby známe jednostranně a dvoustranně otevřené. U dvoustranně otevřeného krbu vidíme oheň při přímém pohledu a z jednoho boku. Sálavé plochy krbu mohou mít tvar půlkruhový, obdélníkový, čtvercový, nebo lichoběžníkový. Záleží na návrhu a konstrukci.

Krb také můžeme vybudovat ve dvou sousedících místnostech, vždy na stejné stěně a místě, ovšem budeme potřebovat dva komíny. Do jednoho komínu nelze odvést spaliny ze dvou krbů. Důležitá je i znalost vzdáleností krbového otvoru od konstrukčních prvků domu z hořlavých materiálů. Pokud jsou tyto matriály ochráněné proti sálání, je to 40 centimetrů a pokud nikoli, vzdálenost se zvyšuje na 80 centimetrů.

1.6. Umístění krbu
Ideální je krb postavit do středu místnosti. Konstruktéři však již vymysleli mnoho variant a k vidění jsou i krby uprostřed místnosti, nebo v jejím rohu. Krby ve středu a ještě k tomu vhodně zvoleném, jsou však dominantní a stávají se bodem interiéru, kolem kterého se vše shromažďuje. Krby ale mohou být i zavěšené a výjimkou nejsou ani krby ukryté ve stěně.

Nejběžnější jsou dominantně umístěné krby předsazené. Ty do interiéru vstupují římsou, nebo celou svou šířkou. Stále však přibývá zájemců o moderní řešení, v novém designu a do moderně laděných interiérů. A proč také ne.

1.7. Připojení krbu ke komínu
Každý krb musíme připojit k samostatnému komínu. Přitom si musí odpovídat jak průřez komínu, tak velikost krbového ohniště a krb i komín musí být bezprostředně u sebe. Však to známe z filmů, kde Santa Klaus leze do domu od vrcholu komínu a dole vypadne z krbu. A nejen on.

Účinná výška komínu musí být od hlavy krbu k vyústění komínu 4,5 metru a spojovací díl musí být ke komínu připojen pod úhlem 45^o. V čele nebo na boku krbového soklu pak musí být otvory pro přívod vzduchu. Otevřené krby však nesmíme budovat v místnostech s menší podlahovou plochou než 12 m².

1.8. Stavební připravenost krbu - komín
Nejprve je třeba vědět, že krbová kamna jsou samostatně stojícím tělesem a krbová vložka topeništěm, které se buď obezdívá, nebo opláští deskami s povrchovou imitací klasických materiálů. Pokud pak má být krb zděný, vyžaduje odborný návrh konstrukce i kvalitu provedení. Určitě v tomto případě nevystačíme se zásahem samouka.

Prvním rozhodnutím bude, zda chceme krbovou vložku, nebo jen samostatně stojící kamna. Podle toho až objednáme konstrukční prvky budoucího komína. Krbová vložka vyúsťuje nejčastěji do pravé nebo levé strany komína, cca 180 až 200 cm. V případě kamen je vyústění nejčastěji uprostřed komína a ve stejné výšce. Volba komína je pro krb a krbová kamna zásadní, stejně tak i pro kamna kachlová a kachláky.

Výrazně usnadníme a zlevníme instalaci zdroje tepla, dosáhneme-li dostatečného odvodu spalin a  zůstane nám zachován potřebný tah. Navíc zminimalizujeme i nároky topidla na prostor. Technický stav komína je nutné ověřit kominíkem (revizním technikem komínů). Od něj získáme revizní zprávu o technického stavu komína a jeho parametrech.

1.9. Stavební připravenost - podlaha
Podlaha by pod krbovým tělesem měla být zpevněná. Proto je vhodná jakákoli nehořlavá deska, ideálně pak betonová, jejíž průměrná nosnost musí být 500 až 600 kg. Tam, kde krb stavíme, by též pod podlahou nemělo být instalované podlahové topení. Nedoporučuje se ani příliš vysoká vrstva izolace z lehčených materiálů (polystyren). Taktéž je vhodné už před samotnou montáží krbu položit dlažbu, která musí být nespalná. Dle normy musíme dlažbu položit 800 mm před ohniště a 400 mm od boku ohniště. Použít však lze i extrudované či lisované desky, ale ve stejných rozměrech. Ty samozřejmě nesmí být hořlavé, ani nesmí mít schopnost šířit požár. Místo dlažby můžeme použít i speciální plechové tabule nebo skleněné desky.

1.10. Stavební připravenost – stěny a obezdívka krbu
Ve stěnách, k nimž bude krb přistaven, by nemělo být elektrické vedení, ani rozvod plynu či vody. Samozřejmě zde nesmí být ani hořlavé materiály (třeba dřevěné obklady), ale ani odizolované materiály nehořlavé. Tyto stěny by navíc měly mít konečnou povrchovou úpravu.

Pro obezdění krbu se nedoporučuje používat běžné stavební materiály. Ve spalovací komoře vznikají vysoké teploty a s tím se pojí nejen bezpečnostní rizika, ale i trvanlivost. Proto používáme speciální žáruvzdorné materiály a doplnit je můžeme přírodním kamenem, žulou, mramorem či travertinem, ale i cihlou nebo mastkem. Ten je sice velmi drahý, ovšem má vynikající akumulační schopnosti. Mastek je schopen udržet v interiéru teplo i několik hodin od vyhasnutí ohně, obdobně jako keramika kachlových kamen.

1.11. Krby s krbovou vložkou, ventilace nebo výměník
Pro ventilační jednotky musíme zajistit přívod elektrické energie. Ideální jsou kabely typu HO5VVF minimálních rozměrů 3 x 0,75 mm². Nejlépe pak se samostatným elektrickým jističem (přepěťovou ochranou) na 5 Ampér.

Také je důležitý přívod vzduchu do místnosti, kde krb chceme instalovat. V této místnosti přitom nesmí být jakékoli zařízení na odsávání par (digestoř). Digistoř by mohla vyvolat zpětný tah komína. A pokud chceme mít klimatizaci, může být jedině přetlaková.

Má-li pak krbová vložka tepelný výměník, můžeme jí ohřívat topnou vodu. Tu rozvedeme do běžných topných těles standardním topným potrubím, které osadíme čerpadlem. Čerpadlo zajistí nucený oběh vody. Takto ohřátou vodu ale nemusíme využít jen pro vytápění.

Krbová vložka musí být uzpůsobena k vyvedení ohřátého vzduchu. Napojením na vzduchovod s  dostatečným výkonem pak vzduch rozvedeme po domě. Můžeme ale tímto způsobem i jen temperovat sousední místnosti. Do okolních místností tlačí ohřátý vzduch ventilátor.

Tento způsob vytápění je bohužel velmi prašný a jak už jsme v úvodu článku zmínili, hodí se do rekreačních objektů a ne do trvalé obývaných domů. Zvýšená prašnost neprospěje především alergikům a dětem, navíc se nám po bytě roznesou něžádoucí pachy.

1.12. Krby s krbovými kazetami
Krb s krbovou kazetou je podobný krbu s krbovou vložkou. Rozdíl je jen v rozměrech. Přitom jsou krbové kazety při vytápění efektivnější. Jejich účinnost je až 85% a nižší je i zanášení místností popelem. Do krbové kazety vzduch přichází průduchy, v jejím meziprostoru se ohřeje a vrátí zpátky do místnosti. Sálaný vzduch přitom ještě proudí podél výměníku tepla, než je odsát komínem.

1.13. Jakým dřevem v krbech a kachlových kamnech topit?
Spalovat je třeba dřevo, které není příliš pryskyřičnaté, ani rozvětvené. Doporučuje se dub, buk, bříza, ale i dřevo z ovocných stromů, které je navíc vhodné i k uzení masa.

Váhu dřeva z čerstvě poraženého stromu tvoří až z 50% voda. Budete-li navíc strom kácat na jaře (například břízu), uvidíte, jak z každého pařezu doslova vytéká proud mízy. Dřevo je tedy nutné nejprve řádně vysušit. Minimální množství škodlivin při svém spalování a zároveň i vysokou výhřevnost dosáhne dřevo, které skladujeme přibližně tři roky a na vzduchu bez přístupu vlhkosti. Je však možné topit i dřevem mladším, vždy záleží na posouzení jeho stavu.

Budeme-li spalovat vlhké dřevo, rychle se nám komín zanese usazeninami dehtu a nakonec by časem mohl i popraskat. Absolutně nejvhodnějším palivem pro krby je buk a bříza. Bříza je vůbec uváděna jako nejkvalitnější topivo, byť je v našich lesích stromem plevelným a hojně je likvidována už při zakládání školek. Bříza a buk mají schopnost dokonale vyhořet.

Pozor si musíme dát už při nákupu palivového dřeva. Pokud nakupujeme na váhu, je nutné pořídit dřevo dobře vyschlé, abychom nekoupili až 50% vody za cenu topiva. Na váhu zásadně kupujeme dobře vyschlé dřevo z jehličnanů, to však rychle vyhoří a zbyde po něm velké množství popela. Pokud pak nakupujeme na krychlové metry (kubíky), vybíráme zásadně dřevo listnatých stromů.

Před skladováním je dřevo třeba naštípat. Urychlíme tak vysoušení a například na podzim poražená, naštípaná a vhodně skladovaná bříza je pro topení vhodná už po dvou letech. Naštípaná polena by neměla mít obvod větší jak 20 cm a ukládat by se na sebe měla ve vrstvách křížem. Ideálně pod převislou střechou, nebo ve vzdušném dřevníku či stodole. Až je-li dřevo řádně vysušené, můžeme jej uložit i do sklepa.