1.1. Samonosné posuvné brány
1.2. Stavební připravenost pro samonosné posuvné brány
1.3. Výhody a nevýhody samonosných posuvných bran
1.4. Povrchové úpravy bran
1.5. Otevírání a zavírání bran
1.6. Kolejnicové posuvné brány
1.7. Stavební připravenost kolejnicových posuvných bran
1.8. Výhody a nevýhody posuvných kolejnicových bran
1.9. Dvoukřídlové brány
1.10. Stavební připravenost křídlových bran
1.11. Výhody a nevýhody dvoukřídlových bran
1.12. Jednokřídlové brány
1.13. Vstupní branky (průchod pro pěší)
1.14. Dělení pohonů podle typu brány

Brány rozeznáváme podle způsobu jejich otevírání na křídlové, posuvné nesené a posuvné kolejnicové. Posuvné brány otevíráme posunem do strany mimo vozovku, křídlové brány otevírají svá křídla do vozovky. Privátní brány (brány u soukromých objektů) mají narozdíl od bran průmyslových menší četnost svého otevírání.

Při výběru brány musíme dbát především na to, který typ je pro náš pozemek a jeho oplocení vhodný (typ oplocení i použitý materiál plotové výplně). Musíme vzít v úvahu vzdálenost brány od domu nebo jiné blízké stavby, ale i chodníku či silnice. Zapomenout bychom neměli ani na branku, která musí vjezdovou bránu doplňovat. Určitě pro branku nepoužijeme jiný konstrukční materiál ani výplň.

1.1. Samonosné posuvné brány
Pokud máme pozemek, kde spolu brána a vjezd do garáže těsně sousedí a mezi stavbou a bránou není dostatek prostoru, volíme brány posuvné. Platí zde však pravidlo, že potřebujeme dostatečný prostor do jedné ze stran brány (u samonosných o 1/3 větší než je délka stavebního otvoru a u kolejnicových o délce stavebního otvoru).

Posuvné brány se otevírají posunem do strany, nejčastěji podél oplocení našeho pozemku. Samonosné posuvné brány jsou pak nesené cirka 8 centimetrů nad nejvyšším bodem vozovky na nosném C profilu. Ten je pomocí dvou vozíčků ukotven mimo průjezdnou část vozovky. Nemusí vás tak trápit nezbytný úklid sněhu před vyjetím z pozemku, pokud vyloženě spěcháte. Stejně tak nebude otevírání posuvné brány překážet sníh, led a ostatní nečistoty pod ní.

Samonosné posuvné brány jsou vyráběné individuálně, vždy podle rozměrů konkrétního stavebního otvoru (vlastně mezery v plotu či zídce). Materiálem pro jejich výrobu jsou nejčastěji uzavřené tenkostěnné profily o průřezu 40/40 mm až 80/80 mm.

Spodní část každé samonosné posuvné brány se pak osazuje speciálním silnostěnným otevřeným C profilem. Brána je tímto profilem vedena na soustavě uzavřených kuličkových ložisek. Ložiska jsou součástí vozíků, pevně ukotvených na betonové základové desce. V horní části brány najdeme horní uzavřené vedení, díky němuž se otěrem nepoškozuje povrchová úprava materiálu.

Finální vzhled, výplně a jejich materiál jsou vždy řešené individuálně. Vybrat si můžeme mezi dřevěnými materiály, plastem a kovovými či kovanými okrasnými prvky. Výrobce takovou bránu vždy vyrobí podle požadavků klienta na zakázku celou a v případě zájmu ji i vybaví automatickým pohonem.

Výplně bran ve skutečnosti většinou odpovídají použitým plotovým výplním. Jen tak můžeme dosáhnout harmonie mezi plotem, bránou, případnou brankou a stavbou na pozemku.

1.2. Stavební připravenost pro samonosné posuvné brány
Je třeba vybetonovat základovou desku a vodící sloupek. Zároveň musíme zajistit přívod napětí (230 V) na místo, kde bránu stavíme. U posuvných bran bychom na stavební připravenost měli myslet předem a nejsme-li si jisti, s předstihem přivoláme technika dodavatelské firmy a ten nám na místě poradí.

1.3. Výhody a nevýhody samonosných posuvných bran
Jejich stavební příprava je celkem jednoduchá a levná, i když musíme vybetonovat základovou desku. Samotné brány jsou však dražší než posuvné kolejnicové. Hlavní výhodou je bezúdržbovost celého systému, a to dokonce nejnižší ze všech ostatních typů bran. Další ohromnou výhodou je fakt, že nemusíme jakkoli stavebně zasáhnout do vozovky a parkovat přitom lze hned za bránou (ohromná výhoda pro malé pozemky).

Boční prostor pro odsunutí brány však musí být cca o 1/3 větší než je délka samotného průjezdu.

1.4. Povrchové úpravy bran
Všechny typy bran si můžeme objednat bez povrchové úpravy, stejně tak ale s úpravou povrchu, která vydrží až desítky let. Záleží na představě zákazníka i konkrétním výrobci.

Základní nátěr se provádí antikorozní barvou. Na ni lze ve výrobě nanést barvy dle vzoru RAL. Povrch ale může být i žárově zinkován a následně natřen akrylátovou barvou. Možná je však i metalizace povrchu zinkem, mědí, hliníkem či mosazí, nebo kombinace žárového zinkování a nástřiku práškovou barvou (komaxitem).

Možné úpravy povrchů samonosných posuvných bran jsou stejné jako u bran ostatních typů. Samozřejmě s výjimkou plotové výplně, kde vždy záleží na materiálu, který zvolíme.

1.5. Otevírání a zavírání bran
Každou bránu můžeme otevírat ručně. Stále častěji se však majitelé nemovitostí přiklánějí k otevírání automatickému, které teprve přináší skutečné pohodlí. Brány však neosazujeme jen automatickými pohony, ovládanými dálkově a fungujícími na principu elektromotoru. Součástí každé brány mohou být i veškeré potřebné bezpečnostní prvky. Výstražné lampy, bezpečnostní fotočlánky, či přítlakové ochranné lišty.

Brány můžeme ovládat dálkovými ovládači, klíčovými spínači, kódovou klávesnicí, identifikační kartou, ale i tlačítkem z domácího telefonu. Jakýkoli pohon jakékoli brány přitom lze programovat pro automatické zavření po uplynutí určitého času, případně ihned po průchodu. Ve standardních nabídkách firem jsou 2 kanálové ovladače.

Můžeme tak nezávisle na sobě ovládat dvě zařízení. Bránu a branku, bránu a garážová vrata, ale třeba i bránu a osvětlení. V případě potřeby je pak možné získat ovladače vícekanálové.

Odlišné jsou automatické pohony pro posuvné a křídlové brány. To plyne už jen z logiky věci, jelikož posuvné brány se nám otevírají do strany, zatímco křídlové brány do vozovky, čili kolmo k hranici pozemku.

Pokud instalujeme automatický pohon, který zajišťuje i aretaci každé brány, můžeme ji ručně ovládat pouze tak, že ji při výpadku elektrického proudu klíčem přepneme do stavu nouzového (manuálního) ovládání. Poté kteroukoli bránu ručně otevřeme i zavřeme, a to lehce a celkem pohodlně.

U posuvných bran však samozřejmě záleží na jejich délce a výšce a tedy i celkové hmotnosti. Hmotnost přitom ovlivní i materiál výplně. Brána s ocelovou výplní bude určitě těžší, než ta s plastem či dřevem.

1.6. Kolejnicové posuvné brány
Stejně jako samonosné posuvné brány se i brány kolejnicové otevírají posunem do strany mimo vozovku, nejčastěji opět podél oplocení. Kolejnicové posuvné brány však nejsou zavěšené, nýbrž jezdí po kolejnici (zabetonovaném železném 'I' profilu s hranou, kterou tvoří úhelník (L).

Tyto brány jsou opět vyráběné individuálně přímo podle potřeb skutečných rozměrů stavebních otvorů (mezer v plotě či zídce). Stejně jako brány samonosné jsou nejčastěji vyráběné z uzavřených tenkostěnných profilů, které mají průřezy 40/40 mm až 100/70 mm.

Ve spodní části kolejnicových posuvných bran jsou zabudovaná krytá pojezdová kolečka. Ta jsou na kuličkových ložiskách, po kterých každá brána jezdí na kolejnici, zabetonované na hranici pozemku. V horní části kolejnicové brány najdeme horní uzavřené vedení. Nepoškozuje se nám tak otěrem povrchová úprava brány.

Konečný vzhled a výplň kolejnicové brány si každý zákazník volí individuálně. Na výběr má stejné materiály jako u ostatních typů bran. A nabídka je skutečně široká.

1.7. Stavební připravenost kolejnicových posuvných bran
Musíme zabetonovat dodané základové desky včetně I profilu a vodící sloupek. Kvůli automatickému pohonu též musíme zajistit přívod elektrického proudu (230 V). Stavební připravenost je opět nutné zajistit s předstihem a opět je možné využít odborných služeb techniků vašeho dodavatele.

1.8. Výhody a nevýhody posuvných kolejnicových bran
Parkovat můžete stejně jako u posuvných bran samonosných hned za bránou. Oproti nim je však výhodné, že si vystačíme s bočním prostorem pro odsunutí brány pouze o délce samotného průjezdu. Kolejnicové posuvné brány jsou oproti samonosným levnější o cca 10%, musíme však stavebně zasahovat do vozovky a dražší je tedy stavební připravenost. Díky kolejnici je především v zimě nutná pravidelná údržba (led či sníh v kolejnici by nám otevírání a zavírání znemožnil), hrana koleje v průjezdu brány je navíc stále vidět a přitom často koroduje.

1.9. Dvoukřídlové brány
Křídlové brány (jedno i dvoukřídlové) se otevírají do vozovky. Jedno už zda ven z našeho pozemku, či dovnitř. Výrazně nám tak omezují prostor ve vozovce před i za bránou. Konkrétně dvoukřídlové brány jsou konstruované ze dvou křídel, která jsou zavěšena na seřizovatelných pantech, umístěných na nosných sloupech.

Křídlové brány jsou vhodné pro rovný a nesvažitý terén a na hranice těch pozemků, které přímo nesousedí s veřejnými komunikacemi. Jinak se musí křídlová brána otevírat dovnitř. Platí obecné pravidlo, že křídlové brány volíme pouze v případě, že nemáme na svém pozemku dostatek prostoru pro brány posuvné, nebo je náš pozemek naopak dostatečně velký a před ním i směrem dovnitř je dostek prostoru pro otevření křídel a tedy i zaparkování automobilu.

Dvoukřídlové brány se stejně jako ostatní typy bran vyrábějí individuálně přímo podle skutečných rozměrů stavebních otvorů. Jejich rámy jsou vyráběné z uzavřených tenkostěnných profilů o průřezech 40/40 mm až 60/60 mm. Finální podobu brány, povrchu jejího materiálu a plotové výplně si každý volí sám a opět vychází z materiálů a barev použitých pro oplocení pozemku.

1.10. Stavební připravenost křídlových bran
Oproti branám posuvným je v tomto případě stavební připravenost minimální. Vystačíme si s přívodem elektrické energie (230 V). Předpokladem je však existence nosných sloupků, které bychom měli budovat zároveň se stavbou sloupků pro oplocení. Jednokřídlové brány jsou osazované na panty, umístěné na jednom sloupku, dvoukřídlé mají panty na pravém i levém sloupku. V místě, kde se křídla brány setkávají, je pak dobré mít ve vozovce zabudovaný doraz.

1.11. Výhody a nevýhody dvoukřídlových bran
Výhodná je snadnější a také levnější stavební připravenost než u bran posuvných. Automatickým pohonem však lze osadit pouze 90% těchto bran. Křídla bran lze otevřít jen do určitého stupně a prostor za bránou (tím směrem, kam se brána otevírá) nesmí být do svahu. Nevýhodou je, že nemůžeme hned za bránou parkovat a v zimě se nevyhneme pravidelnému odklízení sněhu. Křídlové brány jsou méně odolné vůči útokům vandalů a jsou i omezené svou hmotností a rozměry.

1.12. Jednokřídlové brány
Jednokřídlové brány se od dvoukřídlových liší pouze tím, že mají jedno jediné křídlo. Při otevírání je stejně tak omezen prostor ve vozovce (před i za bránou). Jediné křídlo je zavěšené na seřizovatelných pantech, umístěných na nosném sloupu. Sloup na druhé straně funguje jako doraz. Rámy těchto bran se vyrábí z uzavřených tenkostěnných profilů, které mají průřezy 40/40 mm až 60/60 mm.

Možné povrchové úpravy bran, výplně a stavební připravenost jsou obdobné jako u bran dvoukřídlových. Jediným rozdílem je zde opět právě počet křídel. Doraz může být zabudován ve vozovce, nebo na druhém (nenosném) sloupku.

1.14. Dělení pohonů podle typu brány
Pístové pohony pro křídlové brány se používají do průjezdné šířky až 8 metrů (2 křídla). Mají měkký rozjezd a dojezd, napájení 12 V nebo 230 V, výkon motoru 80 (12 V) a 300 W a úhel otevření až 120^o.

Podzemní pohony křídlových bran lze použít až do průjezdné šířky 7 metrů (2 křídla). Omezení je zde tedy dáno velikostí (délkou) stavebního otvoru. Jsou napájené 230 V, výkon jejich motoru je 390 W a úhel otevření až 180^o.

Pojezdové pohony pro křídlové brány můžeme použít pouze při hmotnosti jednoho křídla 250 kg a v terénu, jehož nerovnost činí maximálně 12^o (20 cm). Napájené jsou 230 V, výkon jejich motoru je 230 W a úhel otevření 180^o.

Ramenové pohony pro křídlové brány můžeme použít do průjezdné šířky 6 m (2 křídla). Napájené jsou 12 V nebo 230 V a výkon jejich motoru je 80 a 300 W. Úhel otevření až 130^o.

Pohony pro posuvné brány můžeme použít až do hmotnosti brány 1500 kg. Přitom se taktéž vyznačují měkkým rozjezdem a dojezdem. Napájené jsou 12 V nebo 230 V a výkon jejich motoru je 80 W (při napájení 12 V) a 280 až 600 W, záleží na hmotnosti brány, kterou chceme ovládat.

1.13. Vstupní branky (průchod pro pěší)
Většina vstupních branek je složena z jednoho křídla (vlastně jsou to jednokřídlové brány ve zmenšené podobě), které je pomocí seřizovatelných pantů zavěšené na nosném sloupu. I vstupní branky se vyrábějí na zakázku, dle konkrétního stavebního otvoru. Jejich výplň musí taktéž ladit s výplní plotu a vjezdové brány. Jejich rámy jsou nejčastěji vyráběné z uzavřených tenkostěnných profilů o průřezech 30/30 mm až 60/60 mm.

I u vstupních branek se pro jejich pohodlnější ovládání doporučuje automatický pohon s elektrickým zámkem, většina z nás však raději odemkne a vezme za kliku. Elektrický zámek je ale výhodné pro otevírání branky návštěvám. Oproti vjezdovým branám vyžadují branky minimální stavební připravenost, často pak nepotřebujeme ani přivádět elektrický proud.