1.1. Základní požadavky na kvalitní okna
1.2. Okna a stavební fyzika
1.3. Okenní výplně
1.4. Materiály, ze kterých jsou okna vyrobena
1.5. Plastová okna
1.6. Dřevěná okna a EUROOKNA
1.7. Hliníková okna
1.8. Výškové osazení oken
1.9. Parapety
1.10. Způsoby otevírání oken
1.11. Rozměry oken a členění
1.12. Skladba rámu a křídla
1.13. Zabudování oken do konstrukce

1.1. Základní požadavky na kvalitní okna
Okna stavební otvory nevyplňují jen jako monolit, jehož převážnou část plochy tvoří sklo (dnes ideálně moderní izolační dvojskla a trojskla). Podstatný je i poměr pevných a otevíravých částí, způsob členění oken, konstrukční řešení rámů a materiál, ze kterého jsou vyrobena, způsob osazení do stavebního otvoru, skleněná výplň, způsoby zastínění oken, životnost a snadnost ovládání společně se spolehlivostí. To vše v součtu definuje uživatelský komfort.

Vhodně zvolená okna nám přitom mohou uspořit až 40% celkových běžných tepelných ztrát. Proto jsou dnes kvalitní okna (včetně výměny oken při rekonstrukcích) zařazena i do dotačních programů. Obvodový plášť domu má vždy lepší tepelně izolační vlastnosti, než okna. A budeme-li uvažovat o okny zaplněné ploše ve zdivu, jsou okna v poměru 3 až 4 krát dražší.

Proto je zásadní uvažovat o umístění oken (i vůči světovým stranám), jejich velikosti, materiálu a jeho kvalitě a způsobu otevírání. Například pro nižší tepelné ztráty je mnohem výhodnější umístit jedno větší okno, než několik menších o stejné celkové ploše stavebních otvorů. Přitom je vždy problém v poměru požadavků na eliminaci tepelných ztrát versus nezbytnosti větrání. Proto se dnes značkoví výrobci okenních profilů zaměřují na problematiku mikroventilace a stavitelé zase problémy s větráním řeší rekuperací vzduchu. Škodliviny, nežádoucí mikroorganismy, alergeny a vlhkost tak odcházejí ven, přičemž se v interiéru nemění teplota.

Pokud bychom však nevětrali, ať už mikroventilací, která je součastí moderních okenních profilů, či rekuperací, docházelo by ke kondenzaci vlhkosti a následné tvorbě plísní (především na ostění a v nadpraží oken). Pro správné tepelně izolační vlastnosti a zamezení tepelných mostů má však podstatný vliv i správná instalace moderních oken (nikdy ji neprovádějme sami) včetně instalace okenních parapetů, které zdaleka nejsou jen estetickým doplňkem, na nějž z vnější i vnitřní strany postavíme květináče.

1.2. Okna a stavební fyzika
Zásadní veličinou, která nás v případě oken musí vždy zajímat, je součinitel prostupu tepla U. Obecně je U součinitelem prostupu tepla jakýmkoli stavebním materiálem a nakonec určuje kvalitu výplně stavebních otvorů z hlediska tolik nežádoucích tepelných ztrát. U je vždy průměrnou izolační vlastností celého konkrétního výrobku, proto v případě oken charakterizuje jak prostup tepla rámem, tak okenním zasklením (připojovací spáry hodnotíme zvlášť). Čím dosáhneme zakoupenými a správně instalovanými okny menší hodnoty U, tím jsou kvalitnější.

Hodnota součinitele prostupu tepla je dnes vzhledem k tlaku na úspory energií normovaná. Norma hovoří o maximální hodnotě U = 1,8 W/(m²*K) u nových oken. Přitom lze maxiálně dosáhnout minimální hodnoty U = 0,4 až 0,55 W/(m²*K) a průměr představují hodnoty 1,4 až 1,1 W/(m²*K). Mělo by také platit pravidlo, že čím je U nižší, tím by měla být okna dražší, ovšem je nutné vzít ohled i na různé sezónní slevy některých výrobců a pokud budeme nabídku oken dostatečně sledovat, můžeme zakoupit výrobky vynikající kvality za velmi příznivé ceny.

1.3. Okenní výplně
Vybrat si dnes můžeme z široké palety dezénů, barev a tónování okenních skel. Přitom už dávno není pravdou, že sklo se do křídla upevní sklářským tmelem. Moderní profily umožňují zakoupení oken s izolačním dvojsklem či trojsklem, přitom lze sklo i pokovit a vytvořit tak na něm jednostranné průhledné reflexní vrstvy. Stejně tak může výrobce na okenní skla aplikovat fólie bezpečností, které brání jejich rozbití. A určitě tak dosáhneme nižší ceny, než když objednáme sklo netříštivé.

Budeme-li hovořit o dnes nejčastěji užívaném izolačním dvojskle, můžeme jeho tepelně izolační vlastnosti zlepšit právě díky vložení odrazové fólie a pokovením, ale i vyplněním dvojskla takzvanými inertními plyny. Zvolit však můžeme i takzvané teplé rámečky. Současný trh reflektuje význam a charakter výplní stavbeních otvorů a vzhledem k tomu, že zateplení fasád a výměna oken jsou nejčastějšími kroky při zateplení domů, patří dnes okna k nejžádanějšímu stavebnímu sortimentu. I velká konkurence na našem trhu tomu odpovídá.

1.4. Materiály, ze kterých jsou okna vyrobena
V zásadě se při výrobě oken používá plast (v kombinaci s kovovou konstrukcí), hliník a dřevo, samostatnou kapitolu pak tvoří moderní dřevěná EUROOKNA, která jsou vyráběna z třívrstvého lepeného hranolu (ten zvyšuje pevnost v tlaku i tahu a zamezuje kroucení dřevěných oken při prudkých změnách klimatických podmínek).

1.5. Plastová okna
Plášť plastových oken je z takzvaného tvrzeného PVC. Tvrzené PVC, to jsou vlastně polyetyleny a polypropyleny s masivní výplní. Tento materiál si získal popularitu i pro svou údajně snadnou recyklovatelnost, ovšem vzhledem k životnosti nových plastových oken dnes vyráběných, můžeme hovořit o jejich případné recyklaci až za desítky let. Recyklace tedy ještě není praxí potvrzena a mnozí skeptici tvrdí, že je naopak energeticky velmi náročná a obtížná.

Nosná konstrukce je plastových oken je vždy z kovu (ocel, hliník, …) a plastem je pouze obalena, jinak by nebylo možné dosáhnout dostatečné pevnosti materiálu. PVC se vyznačuje malou prostorovou tuhostí a plastové okno by se bez pevné konstrukce z jiného materiálu takzvaně neuneslo.

Velkou výhodou plastových oken je vysoká odolnost vůči chemikáliím, včetně působení kyselých dešťů. Plastová okna také mají výborný poměr ceny a užitné hodnoty. I jejich údržba je velmi jednoduchá, přitom známe dosud ověřenou životnost plastových oken 50 let. Povrchy plastových oken dnes hýří barvami a dezény, především pak z vnější strany. Z vnitřní strany bývají plastová okna standardně bílá. Je však třeba dát pozor na podezřele levné výrobky. Tato okna po čase vlivem UV záření degradují a mohou se na nich projevit i jiné vady.

Při seřizování okenního kování musíme u plastových oken dbát na roztažnost, způsobenou tepelnou diletací. Ta je vyšší u profilů probarvených než bílých, které větší část slunečního záření odráží zpět. Roztažnost může být až 3 mm na běžný metr.

Cena plastových oken je pevně daná a vždy se odvíjí od jejich kvality. Na čem nikdy nelze ušetřit, je montáž oken. Její provedení je zásadně doporučované odborníky. Pokud plastová okna navíc instalujeme svépomocí a pozdější poškození bude zaviněné právě neodborností instalace, nelze dokonce uplatňovat záruky (maximálně pak standardní 2 roky). Navíc při montáži odborníky ušetříme, jelikož zaplatíme nižší sazbu DPH a přitom získáme maximální možnou záruční lhůtu (vždy závislou na dodavateli).

Správná péče o plastová okna je velmi jednoduchá. Nevyžadují žádné pravidelné povrchové nátěry. V zásadě je nutné pravidelně promazat kování (veškeré potřebné informace obsahuje servisní knížka) a časem je nutné součásti oken seřídit.

Zajímá vás internetový obchod s širokou nabídkou oken, výloh, okenních parapetů a stínicí techniky? Klikněte ZDE.

Poprvé plastová okna myjeme až dva dny od montáže. Ovšem ochrannou fólii z nových oken odstraníme až po ukončení zednických prací, proto je tato doba mnohdy i mnohem vyšší. Fólii však na oknech zásadně nenecháváme příliš dlouhou dobu, po letech popraská a namísto snadného jednorázového strhnutí by její odstranění mohlo být velmi problematické.

O životnosti plastových oken nejvíc rozhoduje kvalita výroby. Výrobci oken se dnes prokazují mnoha certifikáty, které by vždy měly svědčit o nadstandardní kvalitě a spolehlivosti.

Na tepelně izolační vlastnosti plastových oken má kromě kvality zasklení zásadní vliv hloubka profilu a skladba rámu. Namísto dřívě standardních tříkomorových profilů okenních rámů se dnes běžně setkáváme s profily pěti a šestikomorovými a výjimkou už nejsou ani profily 7 a 8 komorové. Hovoříme-li pak o stavební hloubce profilů, je nejlépe vybrat standardních 70 mm, ovšem setkáme se s hloubkou i větší (například 74 mm). Platí pravidlo, že čím hlubší profil, tím lépe. Hloubka profilu je zásadnější, než správný počet komor.

Abychom vůbec mohli kontaktovat prodejce, je nejprve nutné znát orientační rozměry oken, které jednoduše změříme. Ideální samozřejmě je, pokud nám tyto rozměry na místě změří odborník. Ovšem pro orientační srovnání cen jednotlivých výrobců si vystačíme i s vlastními čísly, byť nepřesnými.

Co ještě nevíte o plastových oknech? Čtěte ZDE

1.6. Dřevěná okna a EUROOKNA
Dřevo je tradiční, na pohled i omak příjemný a voňavý materiál. Současně vyráběná dřevěná okna jsou nejčastěji označovaná jako takzvaná EUROOKNA. Ta jsou již oproti nevyhovujícím dřívějším výrobkům ze dřeva (například starým dřevěným oknům panelákovým) konstrukčně pravdivá, trvanlivá a skutečně pěkná i ve svém designu. Objevují se i novinky v podobě okenních křídel s oblými hranami, což už není výjimkou ani u oken plastových.

Rám dřevěných eurooken se vyrábí na továrních linkách z lepených smrkových, borovicových či modřínových profilů. Ty se na sebe napojují takzvaným cinkem a impregnují konzervačními látkami (biokonzervanty). V nejdražších provedeních jsou na eurookna zvenčí ještě napojované hliníkové profily, které dřevěný rám chrání před vlivy klimatu.

Povrchově se dnes dřevěná eurookna upravují ochrannými lazurami (tzv. transparentní lazury). Lazury pak dají vyniknout kresbě dřeva. Rámy dřevěných oken se však vyrábí i z tropických dřevin s velkým obsahem pryskyřice a větší odolností vůči vnějším vlivům, především pak vodě v jakémkoli jejím skupenství.

Oproti plastovým oknům je výroba dřevěných eurooken energeticky nenáročná, okna jsou zaručeně plně recyklovatelná, avšak i náročnější na svou údržbu. Jednou za 5 až 7 let musíme obnovit nátěry povrchů oken. Ověřená životnost těchto výrobků je ale při řádné údržbě až 100 let.

Chcete vědět více o dřevěných oknech? Čtěte ZDE

1.7. Hliníková okna
Kvalitní hliníková okna jsou tím nejluxusnějším, co si dnes lze vybrat, ovšem i nejdražším. Z architektonického hlediska je jejich řešení subtilní a tvarově čisté. Mají dokonalý design a též doplňky těchto oken jsou dokonale propracované. Hliníkovými okny můžeme vyplnit i plošně značně rozsáhlé prosklené plochy, hodí se proto do budov navržených v moderních architektonických stylech. Stejně tak tuto výhodu oceníme i v zimních zahradách.

Hliníková okna jsou vysoce odolná, bezúdržbová, velice variabilní v barevných povrchových úpravách a v podstatě nezničitelná. Vysoká však není jen cena hliníkových oken. Ta z části přímo odpovídá i velké energetické náročnosti výroby.

Hliníková okna jsou též velmi citlivá na přerušení tepelného mostu ve svém rámu. Proto jejich nejkvalitnější konstrukce výrobci vyplňují polyuretanovou pěnou. Další možností je oddělit vnější a vnitřní konstrukce hliníkových oken plastovou vložkou. I tak však dosáhneme minimální hodnoty součinitele prostupu tepla U = 1,5 W/(m2*K). Pro pasivní a nízkoenergetické domy jsou proto tato jinak nejkvalitnější okna nevhodná.

Hliník je obecně hojně užívaný konstrukční materiál a běžně jej najdeme v moderních konstrukcích vícekomorových oken plastových. Ale i jako kvalitní základ francouzských oken a oken balkonových, v prosklených stěnách, zimních zahradách, světlících a oknech střešních. Zásadní je pak jeho užití i při konstrukcích zastínění oken (rolety, žaluzie, mříže, okenice).

Povrch hliníkových oken je však velmi náchylný na působení kyselých dešťů a solí ze zimních posypů komunikací. Proto se tato okna využívají méně v silně průmyslově znečištěných oblastech a všude tam, kam by mohla zasáhnout sůl, respektive kde je v zimě hojně soleno.

Znáte vlastnosti hliníkových oken? Čtěte ZDE

1.8. Výškové osazení oken
Při osazování domů okny musí projektanti dbát zásadních pravidel. Do jiné výšky okna usazujeme v kuchyni, do jiné v obývacím pokoji s požadavkem na široký výhled. Stejně tak se liší osazení v dětském pokoji a ložnici a stavební otvory do koupelny a WC pak vždy osazujeme okny plošně velmi malými. V jídelně by měla být spodní hrana ve výšce stolu, v kuchyni zase může být výš.

1.9. Parapety
Musíme brát ohled na to, že parapety chrání i před vypadnutím z okna. Máme-li je velmi nízko, je nutné počítat s vnější ochranou (mříží), nebo balkónem. To bývá častý problém u hlavních obytných místností. U parapetů též závisí na jejich správné instalaci. Při neodborném postupu můžeme dosáhnout toho, že právě místo napojení parapetu ke konstrukci domu se stane tím, které nám bude vlhnout, kde se vytvoří tepelný most a do interiéru později pronikne i plíseň.

Výška parapetů je závislá na účelu místnosti a bytových potřebách. Zároveň vždy odpovídá spodní hraně okenního rámu (viz. Výškové osazení oken). V obytných místnostech je to 70 až 90 cm od podlahy pro výhled z okna vestoje. V místnostech, kde předpokládáme výhled vsedě, pak 40 až 50 cm. Dosáhneme tak i lepšího kontaktu s vnějším prostředím. V pracovnách jsou parapety umístěné ve výšce 90 až 100 cm, jelikož bude zřejmě nutné pod okno postavit stůl, v kuchyních pak 125 cm, abychom k oknům mohli situaovat potřebné pracovní plochy. Na WC a v koupelnách jsou parapety nejčastěji ve výšce 130 až 150 cm a v šatnách ještě výš.

1.10. Způsoby otevírání oken
K trvalému větrání je velmi nevhodné jednokřídlové okno se svisle otevíravým křídlem. Při otevření totiž může dovnitř pršet. Šířka takového křídla, upevněného k rámu vpravo či vlevo nemá překročit 1,4 m a výška 2m.

Okno se sklápěcím křídlem je ve spodní hraně rámu pevně připojené. Sklopením křídla je pak ztížené mytí takového okna. Podobnou konstrukci najdeme u oken s vyklápěcím křídlem. Ta mají křídlo připevněné v horní vodorovné části rámu.

Kombinací obou předchozích variant jsou okna s křídlem otevíravým i sklápěcím. Pohodlně je můžeme umýt a možnosti větrání mají také velmi dobré.

Okna s kyvnými křídly mají křídlo otočné kolem vodorovné osy. Obzvlášť je tato varianta vhodná pro okna velmi široká. Oproti tomu jsou vertikálně otočná křídla (se svislou otočnou osou) vhodná pro úzká a vysoká okna. A to až do velkosti vyplněné plochy 4 m². Křídla těchto oken můžeme otáčet až o 360 stupňů, což může být velmi nebezpečné, obzvlášť pro děti a pro nás při mytí skel.

Horizontálně výsuvná okna se otevírají posunem do stran. Jejich těsnost vůči dešti a prachu je však velmi problematická. Výrazně lepší těsnost vykazují okna posuvná vertikálně (stejně i dveře).

1.11. Rozměry oken a členění
Okna jsou zásadně důležitá pro osvětlení vnitřních prostor. Vhodné rozměry oken, nezbytné pro správné osvícení interiéru, definují stavební tabulky, architekti však často navrhují i nezvyklá řešení. Nemluvě o tom, že okna vždy byla ovlivněna architektonickými styly, které definovaly i jejich členění.

Známe okna v hrázděných stavbách, okna klasicistní, neorenesanční, secesní a funkcionalistická. Všechna tato okna jsou s výjimkou funkcionalistických členěná. Současná okna jsou pak často členěna také. Členění oken ovlivňuje jak cenu, tak vzhled i uživatelský komfort. Nejdražší jsou okna, která členíme příčlemi a poutci. Ta mají skutečně dělené i skleněné výplně. Ze starších typů takových oken známe běžně užívaná okna špaletová.

Levnější variantou je dnes členění vložené mezi dvojskla či trojskla vyplněná inertním plynem. Toto členění je realizované plastovými či kovovými páskami. Výsledný dojem je však často kýčovitý. Členění lze stejně tak přidat i vně okna (nalepit z exteriéru). Takové členění je ale zevnitř nevzhledné a znesnadňuje mytí oken zvnějšku.

1.12. Skladba rámu a křídla
Jádro osazovacího rámu plastových oken tvoří výztužný profil (u hliníkových oken základový profil), který nemají okna dřevěná. Stejně tak je tomu u křídel oken. Nejjednodušší je vysvětlit skladbu oken na oknech dřevěných. Tam hovoříme o osazovacím rámum (celodřevěném, z lepených hranolů), rámu křídla (opět ze stejného materiálu), zasklívacích lištách a izolačním skle. Bez izolačních dvojskel se už dnes neobejdou ani okna dřevěná. Okna přitom běžně známe jednokřídlová, dvoukřídlová, trojkřídlová a čtyřkřídlová.

1.13. Zabudování oken do konstrukce
Nejen kvalitní konstrukce okenních rámů a křídel, ale především i kvalitní zabudování do stavebních otvorů obvodového (nosného) pláště domu teprve vytvoří tu správnou pohodu v interiéru a nám umožní ideální uživatelský komfort za vysoké životnosti zakoupených výrobků.

Podstatná je poloha okna vůči líci fasády, případná tepelně izolační vrstva fasády a řešení připojovací spáry. Obzvlášť na technické řešení připojovací spáry je nutné dát velký pozor. Běžně se okna zabudovávají do jednovrstvých zděných konstrukcí v ose zdiva. Vnitřní i vnější parapet jsou pak téměř stejné. U silněji zateplených konstrukcí by pak okna měla být instalována ve vnitřní rovině zateplení.

Módním je dnes i umístění oken v líci fasády, nebo vyložení z líce fasády. Tato řešení jsou však velmi problematická a vyžadují speciální opatření, jinak nám vznikne rozsáhlý tepelný most.

Spáry výplní stavebních otvorů běžně známe tří typů. Prvním jsou spáry mezi rámem a křídlem a druhým spáry mezi křídlem a okenní výplní. Ty za nás řeší výrobce. Třetím typem je však právě spára připojovací, ke které se musíme stavět profesionálně.

Dosáhnout bychom při instalaci okenních rámů a vnějších parapetů totiž měli nulové zatékavosti a průvzdušnosti. Zároveň musí být okno řádně zakotvené ve stavební konstrukci a diletované. Norma dokonce stanoví šířku připojovací spáry 20 mm, praxe je ale útlejší. Nejpodstatnější je dosažení vzduchotěsného napojení rámu v interiéru na sousední povrch ostění, omítku a podobně.

Proto se používají speciální lepící pásky, stěrky a tmely, s dokonalou přilnavostí i na hrubou omítku či beton. Přitom je nutné brát v úvahu, že takovou parotěsnou zábranou budou procházet kotvící prvky (okno musí být v obvodovém plášti domu pevně ukotvené). Dilatace přitom probíhá ve třech rovinách.

Zbylá hloubka připojovací spáry je pak směrem ven vyplněna silikonem, těsnícími provazci či minerální vlnou a těsnícím páskem, který navazuje na povrchovou úpravu fasády. Nejméně se doporučuje paradoxně tolik oblíbená montážní pěna. Ta totiž obsahuje těkavé složky a připojovací spára pak nemůže být plně funkční po celou životnost stavby.

Z předchozích odstavců plyne, že okna si dnes sami nejen nevyrobíme, ale ani nenainstalujeme. Pokud samozřejmě chceme využít výhod plné záruky, poskytované dodavatelem, dosáhnout ideálních hodnot součinitele prostupu tepla a ještě ušetřit na snížené sazbě DPH. Montáž svých nových oken proto každopádně nechte na odbornících.