Sdílet
 
Seriál

Konstrukce střechy

16. díl seriálu JAK POSTAVIT DŮM krok po kroku

Datum vydání: 24.03.2016 | autor:

Obecně platí, že bez vybudovaných stropů nestavíme ani střechy šikmé, až na výjimky. Konstrukce šikmé střechy se jinak nazývá krovem. Každá střecha (plochá i šikmá) se skládá z konstrukce a tepelné izolace (plochá střecha a střecha, pod kterou bude podkrovní byt i hydroizolace). Šikmá střecha se pak od střechy ploché ještě liší položenou střešní krytinou, lidově řečeno taškami, ovšem lze použít i díly trapézového plechu a známe už i krytiny plastové. Budeme-li hovořit hodně obrazně, je střešní konstrukce právě tou konstrukcí, kvůli které se objekt staví.

Hledáte firmu, která vám postaví střechu?

Vyberte si ze specialistů na střechy z vašeho regionu, zastoupených na našem serveru:
1.1. Členění střešních konstrukcí
Střecha nás uvnitř domu stejně jako výplně stavebních otvorů a zdivo včetně izolací chrání před veškerými povětrnostními vlivy. Zároveň dům shora uzavírá i před nevítanými návštěvníky a brání úniku akumulovaného a ne zrovna lacině získaného tepla. Pokud však uvažujeme o střeše šikmé, pod kterou nepožadujeme vybudovat podkrovní prostory, musíme izolovat strop posledního podlaží. Zde platí zásada, že na podlahu půdy uložíme tolik izolace, co jen se tam vejde a překryjeme ji záklopem. Stejné pravidlo platí i pro rekonstrukce domů, kdy o podkrovních prostorech prozatím neuvažujeme.

Jak už jsme uvedli, střechy členíme podle jejich konstrukce na plochéšikmé. Dále pak na jednoplášťové, dvouplášťovévíceplášťové a střechy šikmé na sedlové, pultové a stanové, které v našich podmínkách patří k nejčastěji užívaným. Dalšími typy šikmých střech podle konstrukce jsou střechy valbové, polovalbovémansardové. Ploché střechy dělíme i dle jejich funkce na omezeně pochůzné, pochůzné, pojízdnézelené. U rodinných domů se kromě střech pojízdných v zásadě setkáme se všemi typy, nejlevnější a zároveň nejčastěji užívanou variantou je však střecha pochůzná či omezeně pochůzná.

Obecně dnes platí, že tvar střechy je závislý pouze na fantazii architekta, což však nepopírá pravidlo, že střechy ploché a šikmé převládají a platí pro ně, že čím je jejich konstrukce jednodušší, tím je i spolehlivější.

Jednoplášťové střechy oddělují chráněné vnitřní prostředí od prostředí vnějšího jedním střešním pláštěm. U dvouplášťových střech jsou jejich oba pláště oddělené vzduchovou mezerou, která větrá, případně i větraným půdním prostorem. Samozřejmě, že dnes se obvykle konstruují střechy dvou a víceplášťové.
Ilustrační foto: www.shutterstock.com, ploché střechy
Ilustrační foto: www.shutterstock.com, ploché střechy
1.2. Ploché střechy
Plochá střecha má jedinou zásadní nevýhodu, pokud totiž neprovedeme její hydroizolaci precizně, bude nám do domu zatékat a zároveň z něj unikat teplo. Je to častý problém například starých panelových domů a v takovém případě se nakonec neobejdeme bez termokamery a následných nákladných oprav. Jinak je však z architektonického i funkčního hlediska plochá střecha velmi praktická. Plochá střecha má v naprosté většině případů klasickou skladbu, ovšem slyšet můžeme i o takzvané ploché střeše obrácené. Zde je tepelná izolace položena až na hydroizolaci.

Nosnou konstrukcí ploché střechy je strop nad posledním podlažím domu, v případě rodinného domu pak strop nad druhým nadzemním podlažím, výš rodinné domy stavět nesmíme. Krytinu ploché střechy pak tvoří hydroizolace, čili nejčastěji fólie z PVC, případně pásy vyrobené na bázi modifikovaného nebo oxidovaného asfaltu. Nezbytná je samozřejmě i tepelná izolace, která může být buď z rohoží ze skleněných či minerálních vláken, nebo z polystyrenu. Nezbytná je však nejen kvalitní tepelná izolace a hydroizolace (hovoříme o takzvané dlouhodobé spolehlivosti hydroizolace), ale i co nejmenší kondenzace vodní páry ve střešním plášti ploché střechy.
1.3. Členění plochých střech z hlediska konstrukce
Z hlediska konstrukce ploché střechy dělíme na jednoplášťovédvouplášťové. Kromě samotné konstrukce střechy je však podstatné i její odvodnění, proto u ploché střechy potřebujeme dosáhnout sklonu alespoň 3%, lépe až 5%, ale i více. Dále jsou podstatné odvodňovací žlaby a střešní vtoky a samozřejmě i způsob, jakým jsou provedené dilatační spáry. Dalším podstatným prvkem je dnes běžně užívané mechanické kotvení vrstev střešních plášťů plochých střech.

1.4. Jednoplášťové ploché střechy
Jednoplášťová střecha omezeně pochůzná je konstruována stropem nad posledním podlažím, spádovou vrstvou, parozábranou, tepelnou izolací a hydroizolací. Jednolpášťová střecha pochůzná má na hydroizolaci navíc uloženu betonovou mazaninu a ideálně ještě dlažbu. Taková střecha pak může i plnit funkci terasy. Zelená střecha má na hydroizolaci uloženu geotextilii, která chrání hydroizolaci, dále štěrk, liapor, kačírek, který tvoří drenáž, na něm rašelinu, ale i jinou hydroakumulační vrstvu, opět geotextilii jako vrstvu filtrační a nakonec až střešní vegetační substrát. Pokud však nechceme, aby nás zelená plochá střecha stála až tolik peněz, postačí nám řešení střechy pochůzné v kombinaci s různými nádobami na květiny a keře, které po sezóně zase uskladníme.

Jedním z nejpodstatnějších rizik je i nesnášenlivost běžně užívaných fólií z měkčeného PVC s polystyrenem a asfalty. Tyto materiály je od sebe proto nutné oddělit speciální fólií. Vůbec už pak není vhodné, aby byly rohože z měkčeného PVC poslední vrstvou, jelikož nános minimálního množství asfaltu na ni v parných letních dnech velmi snadno zajistí ptactvo a vrstva PVC se pak v podstatě stane neustále plátovaným řešetem.

1.5. Dvouplášťové ploché střechy
Střechy dvouplášťové se skládají ze stropní konstrukce nad posledním nadzemním podlažím, spádové vrstvy, parozábrany, tepelné izolace, alespoň 10 cm silné vzduchové mezery, nosné konstrukce horního pláště a hydroizolace. Na tu ještě lze uložit betonovou mazaninu a případně i dlažbu. Konkrétní materiály a tloušťky vrstev vždy navrhne projektant, který projekt domu zpracovává.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, krov bez bednění či latí
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, krov bez bednění či latí
1.6. Členění šikmých střech z hlediska konstrukce
V našich klimatických a povětrnostních podmínkách jsou nejčastějšími konstrukcemi šikmých střech střechy sedlové, pultovéstanové. Z nich je pro rodinné domy absolutně nejvýhodnějším řešením střecha sedlová o sklonu 40 až 45o a rozpětí krokví 7 až 10 metrů. Známe však i šikmé střechy valbové, polovalbové, mansardové a typů konstrukcí šikmých střech je ještě víc. Obecně platí, že meze se zde fantazii architekta nekladou, záleží však i na okolní zástavbě a dokonce i na územním plánu, který může jasně definovat, jaký typ střechy, ale i barvu střešní krytiny lze v konkrétním případě použít. Neméně důležitým hlediskem je i obtížné provedení tepelné izolace u složitých konstrukcí.

1.7. Krov
Nosnou konstrukci šikmé střechy nazýváme KROVEM. Krov přenáší po celou životnost střešní konstrukce zatížení svou vlastní vahou, ale i vahou střešní krytiny, v zimě vahou napadaného sněhu a je nutné brát v úvahu i podmínky povětrnostní. Zatížení se na krov musí vždy přenášet svisle a tomu odpovídá způsob, jakým je konstruován.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, pohled zevnitř na krov a bednění
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, pohled zevnitř na krov a bednění
1.8. Konstrukce krovu o nízkých sklonech
Běžná je dnes i konstrukce krovů o malých sklonech, kterými zastřešujeme přízemní domy v případě, že nemáme vůbec žádný požadavek na podkroví, a to ani do budoucna. Sklon takových střech činí 5o a více. Hovoříme zde o jednoduché konstrukci z fošen, kterou ztužujeme z prvků typu vazníků se zatlačovacími styčníky z plechů s trny.

1.9. Konstrukce běžného krovu (například sedlového)
Na krov se rovnoběžně s hřebenem střechy přibíjejí latě, na které pokládáme střešní krytinu. Ještě pod latě však pokládáme difúzní fólii. I když hned neuvažujeme o tepelné izolaci a vybudování podkrovních prostor, v budoucnu se nám tento krok bude velmi hodit. V případě, že na střechu budeme pokládat lehké střešní krytiny, například kanadskou šindel, krov namísto latí celý pobijeme prkny, na která až budeme lehkou střešní krytinu aplikovat.

Samotný krov se skládá z vazných trámů, kolmých na hřebenpozednic, které leží na obvodovém zdivu po obou stranách rovnoběžně s hřebenem střechy. Rovnoběžně s pozednicemi a hřebenem jsou umístěné i vaznice, které jsou přibližně pod každou čtvrtou krokví podepřené sloupky. Sloupky většinou stojí na vazných trámech (nezatěžují tak stropní konstrukci nad posledním poschodím stavby). Kleštiny pak k sobě na úrovni vaznic stahují krokve, navíc však i stahují na úrovni pozednic krokve k sloupkům a vzpěrám. Vzpěry přitom podpírají sloupky a čepují se do vazného trámu. Do sloupků ještě čepujeme takzvané pásky, které sloupky ve směru vaznic podpírají a ulehčují jim od rozpětí.

Jednotlivé prvky krovu tvoří soustavu trojúhelníků, která zajišťuje tuhost krovu. Všechny součásti krovu jsou přitom navzájem pročepované. Samozřejmě existují i jiné soustavy, závisí pouze na našem záměru. Chceme-li půdu, podkrovní byt, či má-li krov pouze nést střešní krytinu, respektive veškerou zátěž. Pak lze krov v zásadě konstruovat i ze soustavy za sebou stavěných trojúhelníků z fošen (viz. Výše). Na takové půdě se však zjednodušeně řečeno ´ani nehneme.´ Je to ale úsporné a dnes i hojně užívané řešení, i když architektonicky zrovna ne šťastné.

Naopak se můžeme setkat i s natolik unikátními krovy (staré městské domy, zámky, kostely, …), že už jde víc o umělecké dílo řemeslníka, které by dnes průměrný tesař nesvedl. To však zřejmě ani tenkrát. A naopak lze uprostřed rozpětí využít i nosné zdi. Na historicky chráněných objektech se můžeme setkat i s tím, že pod střechou je jako nosná přepážka využit původní historický štít, který se při dřívější rekonstrukci jakýmsi zázrakem zachoval. Vraťme se však k pravidlu jednoduché účelnosti, které by nás mělo u moderní novostavby vést.

Konstrukce krovu musí samozřejmě počítat i s vikýři, mansardami a střešními okny. Větrání a světlo jsou i v podkrovních bytech vždy velmi důležité. Z výtvarného (architektonického hlediska) jsou konstrukce krovů omezené možností izolace dílčích skladeb. Řešením ale mohou být například takzvané falešné trámy, které uchycujeme ke spodnímu líci konstrukce. Potom nám izolační vrstva nebude překážet a v interiéru podkroví dosáhneme efektu, jako by trámy doplňovaly sádrokartonové či palubkové podhledy. Obzvláště v kombinaci se sádrokartonem a čistou bílou barvou povrchové malby, odrážející v problematicky prosvětlitelném podkroví světlo, pak falešné trámy vyniknou a dají podkroví zvláštní ráz.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, obedněná střecha s kontra laťěmi a fólií
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, obedněná střecha s kontra laťěmi a fólií
1.10. Materiál pro konstrukci šikmých střech
Obvykle se veškeré dřevěné součásti krovu připravují z tříděného smrkového řeziva. V žádném případě na materiálu nesmí zůstat zbytky kůry. Tříděné řezivo by při zabudování mělo mít maximální vlhkost 18%. Samozřejmě, že musíme veškeré dřevo do krovu použité opatřit buď ochranným nátěrem, nebo tlakovou impregnací, Chráníme tak svůj krov před dřevokazným hmyzem, houbami, plísněmi a hnilobami. Nakonec též musíme všechny dutiny, které sousedí s vnějškem (exteriérem) střechy opatřit speciálními síťkami proti hmyzu a po obvodu střechy zalištovat.

Pokud předpokládáme větší zatížení (ale třeba i při rekonstrukcích šikmých střech, kdy vyměňujeme jen některé dřevěné prvky), lze pro zvýšení tuhosti krovu použít i prvky z válcovaných ocelových profilů. Ty musíme stejně jako veškeré konstrukční prvky dřevěné též opatřit ochrannými nátěry. Ocel však v takovém případě nesmí procházet tepelnou izolací, jelikož by se nám vytvořily nežádoucí tepelné mosty, ani nemohla kondenzovat vlhkost. Následkem by byly plísně a nemilé úniky tepla.

1.11. Tepelná izolace šikmých střech
Neuvažujeme-li o podkrovním bytě, nebo to konstrukce krovu ani nedovoluje, izolujeme podlahu půdy. Na ni položíme dostatečnou vrstvu tepelné izolace a zakryjeme ji záklopem. Další možností je uložit tepelnou izolaci přímo do stropu, což je u novostaveb nejčastější řešení a vlastně i nejlevnější. Zateplujeme-li přímo střechu, použijeme stejný postup jak u novostaveb, tak rekonstrukcí střech. Nad krokvemi či bedněním rozvineme pásy hydroizolační fólie. Tuto fólii přibijeme ke krokvím takzvanými kontra latěmi. Na kontra latě v závislosti na druhu střešní krytiny následně v odpovídajících vzdálenostech přibijeme latě.

Z půdy pak mezi krokve vložíme tepelnou izolaci, většinou půjde o 16 cm tlusté vrstvy tepelné izolace z minerálních vláken. Následně rozvineme parozábranu, respektive parotěsnou zábranu. Zezdola pak ke krokvím připevníme druhou vrstvu tepelné izolace (standardně o tloušťce 10 cm) a uchytíme sádrokartonový podhled, případně obklad z připravených palubek. Zásadně konstruujeme 2 pláště, kdy bude mezi difúzní fólií a střešní krytinou vzduchová mezera (tu nám vytvoří kontralať). Systém však může být i tříplášťový, kdy bude vzduchová mezera i mezi difúzní fólií a tepelnou izolací. V případě pokládky lehké střešní krytiny, kdy střechu celou obedníme, nám pak vzduchová mezera vznikne mezi bedněním a tepelnou izolací.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, hotová šikmá střecha
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, hotová šikmá střecha
1.12. Výhody a nevýhody plochých a šikmých střech
Šikmé střechy architektonicky zapadají do zástavby na našem území tradiční. Tradiční sklon těchto šikmých střech činí 45°. Ploché střechy si u nás své místo zase získaly díky funkcionalismu, uměleckému směru, který k nám přišel zhruba před 100 lety. Proto není dnes ani v jejich případě možné říci, že na naše stavby nepatří. Z hlediska architektonického jsou tedy výhodná obě řešení. Problém však nastává, pokud konstruujeme šikmé střechy se sklonem 30o a nižším. Takové stavby se do našich zástaveb prostě nehodí. Vůbec už nemluvě o satelitních městečkách, kde se sklony střech jednotlivých staveb významně různí.

Šikmé střechy při opticky nižší stavbě obestaví větší prostor. Vzniklé podkrovní místnosti navíc též mají své kouzlo. Problémem je však obtížnost řešení tepelné izolace šikmých střech. Konstrukce, které jsou obrácené k obloze, je třeba izolovat více, než konstrukce svislé. Největším problémem je důsledné vyplnění všech prostor izolací. Pouhé naskládání desek minerální vaty nestačí.
Ilustrační foto: www.shutterstock.com, netradiční střešní konstrukce
Ilustrační foto: www.shutterstock.com, netradiční střešní konstrukce
To, že ploché střechy neumožňují využití jako další obytné prostory (opakem je podkroví pod střechami šikmými), vůbec neznamená, že je nelze obývat vůbec. Naopak, uděláme-li kolem ploché střechy dostatečně vysokou atiku, získáme dokonce další venkovní prostor typu terasy, kam nám dokonce nikdo nevidí a kde máme své soukromí.

Nevýhodou plochých střech je však zase problém s požadavkem na precizní provedení hydroizolace. Pokud by nám měla hydroizolací pronikat voda, je velmi obtížné určit, kudy proniká. Nakonec se neobejdeme bez služeb termokamery, což však ještě donedávna nebylo možné.

A nakonec je velkým problémem podkrovních prostorů pod střechami šikmými denní světlo. V každém případě se doporučuje počítat s mansardami a střešními okny, a to v maximálním možném počtu. Záleží však i na tom, jak je dům situován a zda pro vnitřní povrchové malby sádrokartonových podhledů a příček zvolíme světlé odstíny, ideálně pak barvu bílou.
BESK  s. r. o

BESK s. r. o

Praskačka, Praskačka 25, 503 33
Tel: 602 783 273
Web: http://www.besk.cz
E-mail: besk@besk.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

BESK s. r. o

Praskačka, Praskačka 25, 503 33
Tel: 602 783 273
Web: http://www.besk.cz
E-mail: besk@besk.cz
A | Příprava stavby B | Stavba základové desky C | Stavba hrubé stavby D | Stavba hrubé stravby E | Stavba hrubé stavby F | Rozvody, instalace G | Větrání a rekuperace H | Dokončení stavby I | Chytré domy J | Dokončení stavby K | Vybavení domu L | Venkovní úpravy a zahrada M | Stěhování N | Jak si položit trávník na svém pozemku

Typový dům měsíce

Září - ROHE 101

Vyhledat v typových domech
Zobrazit všechny typové domy
Poptávky
Diskuze na téma "Konstrukce střechy"

Celkem komentářů: 5

Konstrukce střechy 17.01.2017, 17:37:45

Pracoval jsem na zhotovování střech několik let. Takže všem co staví a řeší střechu klasickým způsobem, tedy krov a střešní latě, případně zadeštění a sbíjené vazníky. Součástí projektu RD je i projekt střechy s výčtem střešních profilů. Jak to tak sleduji, čím dále více se šetří na průměrech krovů i latí a řeší se to zmenšením roztečí mezi krovy, ke spojení konstrukcí se místo klasických spojů používají hřeby. Nevěřte výpočtům projektantů a vždy na rozdíl od jejich doporučení zvyšte velikost doporučených profilů. Takže příklad : Projektantem doporučený profil krovu 10x12 dejte nejméně 10x14. Vždy zvyšte nejméně o 2 cm!Střešní latě se dnes někdy řežou 5x3cm. Pozor, toto nestačí, lať musí být nejméně 6x3,5 cm ! Proč na to upozorňuji ? Kvalita dřeva je dnes více jak mizerná, dřevo je káceno a řezáno v nevhodnou dobu, krovy jsou řezány z vršků stromů, dřevo je řídké, většinou středové a hlavně se kroutí. S ohledem na tento nekvalitní materiál bych každému doporučil, aby ve střešní konstrukci nikdy nepřekročil rozteč 80 cm mezi krokvemi, spíše bych doporučil rozteč 70 cm, aby se střešní latě pod vahou střešní krytiny neprohýbaly. Když už dnes platíte za střešní konstrukci neskutečné peníze, je lépe nějakou korunu přidat a mít tak jistotu, že nedojde nikdy k nějakému maléru. Rovněž dbejte na sklon střechy, čím větší, tím lepší a bezpečnější. Nedejte na hloupé řeči jako že to tak stačí a že to výrobce doporučuje. Střecha a základy jsou domu jsou tím nejdůležitějším a na tomto v žádném případě nešetřete.

Nutnost parozábrany 05.11.2014, 21:27:22

Stavíme RD s plochou dvouplášťovou střechou a stavební firma tvrdí, že u této střechy se parozábrana nedává, protože je tam větrací mezera a to stačí. Všude však čtu, že parozábrana i difusní folie se položit má. Jak ho mohu přesvědčit nebo má pravdu? Prosím o vysvětlení.

rada 12.11.2013, 08:37:10

Krov z roku 1977: na krokve latě a na ty tašky (betonové z hospodského kuželníku). Krov je celý zakrytý valbovou střechou. Žádná hniloba. Perfekně vše větrá. Podkroví je podřadné bydlení, na půdě se nebydlí, šikminy by mě urazily hlavu, střešní okno je problémová záležitost. Čas vše prověří

Šikmá střecha 30.12.2012, 13:53:16

Prosím o odpověď na e-mail:janka.sramkova@seznam.cz
Mám podkrovní RD.Nad okny v podkroví jsem měla pod taškami latě.Nechala jsem si prodloužit RD.Okno pokojíku v podkroví se posunulo prodloužením pokoje cca o 2m.Nad stropem, který je napůl vodorovný, napůl šikmý, je mezi krokvemi vata, pak mezera, pak pojistná folie a taška.Firma mi nedala pod tašky desky, jak to bylo původně.Teď jsem s přístavbou zažila 2.zimu a zjistila jsem, že na půdě se v mrazech, bylo -10°C vytvořila na fólii námraza, po oteplení to tálo a voda stékala do vaty.
Měli tam prosím dát opět desky pod tašky nebo není třeba?V pokojíku je chladno.U pozednice je studená zeď.Dům mi vlhne, cítím plísně, už z toho kašlu, dráždí mě to.Zjistila jsem, že u hřebene se folie dotýká ve třech prostorech mezi krokvemi.Tedy tam nedochází k větrání.Neznáte prosím někoho v Ostravě, kdo by to na půdě zkontroloval, co je dobře a co ne?Děkuji za odpověď na můj e-mail případně telefon 773520348.S přáním pěkného dne Šrámková

26.04.2013, 09:20:48

Najděte sisoudního znalce z oboru stavebnictví, ten vypracuje odborný posudek(cca 3000,-Kč). Vadné dílo reklamujte.

Nahlásit příspěvek jako nevhodný

Přidat nový komentář k  "Konstrukce střechy"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE