1.1. Podkrovní byty – cenově dostupný módní hit
1.2. Osvětlení a odvětrání podkrovních bytů
1.3. Vikýře
1.4. Arkýře
1.5. Kdy zvolit vikýře či střešní okna?
1.6. Střešní okna
1.7. Umístění střešních oken
1.8. Ochrana střešních oken
1.9. Členění střešních oken
1.10. Střešní okna a fyzika
1.11. Skleněné výplně a členění střešních oken
1.12. Plastová okna
1.13. Dřevěná střešní okna
1.14. Eurookna
1.15. Hliníková okna
1.16. Střešní systémy

1.1. Podkrovní byty – cenově dostupný módní hit
Střešní okna a jejich historie u nás jsou jednoznačně spjaty s využíváním půdních (podkrovních) prostor pro účely bydlení. Podkrovní byty se posléze staly velkým hitem. Skýtají pohodlné, originální a romantické bydlení. Jejich nevýhodou však je možné přehřívání v parných letních dnech, kterému lze zamezit kvalitní izolací, ale i roletami, markýzami či žaluziemi. Rovněž je vhodné dbát na správné situování střešních oken vůči světovým stranám. Pokud necháme většinu oken na straně jižní, budeme sice mít v interiéru více světla, ovšem v létě se nám byt může víc přehřívat.

Hovoříme-li o střešních oknech, hovoříme tedy o obytném podkroví. Dříve byly běžné neobývané podkrovní prostory pod šikmými střechami (především u selských domů), které plnily roli sýpek na uskladnění úrody (obilí, seno, sláma). Tato podkroví byla odvětrávaná a teplota se nelišila od teploty venkovní. Na dvou protilehlých stranách takového podkroví byly otvory, které musely tvořit alespoň 2% větrané plochy střechy. Víc nebylo třeba.

1.2. Osvětlení a odvětrání podkrovních bytů
Ovšem v případě obytného podkroví potřebujeme obytné prostory osvětlit a také intenzivně větrat, pokud není podkrovní byt klimatizovaný. A právě k tomuto účelu slouží střešní okna. Ovšem než se k nim dostaneme, je nutné zmínit další možnosti osvětlení o odvětrávání podkrovních bytů. Jimi jsou arkýře a vikýře, okna ve střešním zářezu, okna ve štítu střechy včetně celoproskleného štítu či prosklený štít střechy s balkonem.

1.3. Vikýře
Vikýř je vždy nadstřešní konstrukcí. Ta je určena k osvětlení a provětrávání obytného prostoru pod šikmou střechou. Proto mají vikýře okno (není to však podmínkou, pokud nejde o obytný prostor). Vikýř má ještě jednu výhodu, samotný obytný prostor totiž zvětšuje.

Známe celou řadu typů vikýřů dle jejich konstrukce: vikýř lichoběžníkový, štítový (trojboký), valbový (panoramatický), pultový, obloukový, sedlový, plochý a vikýř volské oko.

1.4. Arkýře
Arkýř je v zásadě architektonický prvek, který má další funkce. Vlastně jde o jakýsi výstupek, který vyčnívá z průčelí budovy či jejího nároží. Arkýř je posazený na nosnících, které ze zdiva vystupují (krakorce), nebo na trámech stropu nad konkrétním podlažím. Stejně jako vikýř, i arkýř zvětšuje vnitřní prostor a umožňuje i rozšířený výhled z budovy. V minulých dobách byly arkýře kromě své estetické (architektonické) funkce určené i k obraně budov, často se ale v arkýřích budovaly i toalety, kdy pak lidské exkrementy většinou propadávaly do hradních příkopů. Dnes se arkýře používají výhradně z architektonických důvodů a většinou jsou opatřeny okny.

1.5. Kdy zvolit vikýře či střešní okna?
Vikýře či střešní okna se používají v případě, kdy okna štítová osvětlují podkrovní prostor nedostatečně či nejsou vůbec možná. Vždy platí pravidlo, že do střešní konstrukce zabudováváme buďto vikýře, nebo střešní okna a to vždy pokud možno stejného typu. Není však výjimkou, že architektonický návrh objektu hovoří jinak. Pokud volíme vikýř, měla by jeho šířka zpravidla odpovídat samotné šířce polí mezi krokvemi. Pokud volíme střešní okna, platí stejné pravidlo a jsou vždy umístěna v rovině střechy, mohou však mít i vertikální okenní části. Taková okna pak dávají víc světla (mají větší prosklenou plochu), než okna, která jsou umístěna pouze v rovině střechy.

1.6. Střešní okna
Vždy platí, že strmější střechy potřebují kratší okna a střechy s menším sklonem zase okna delší. Střešní okna umisťujeme buďto vedle sebe, nebo i nad sebou. Stavební zákon nám definuje, že podkrovní obytné místnosti by měly mít celkovou osvětlovací plochu (oken), která tvoří 1/10 půdorysu jednotlivých místností. Samozřejmě, že velká střešní okna s velkou osvětlovací plochou pobyt v místnosti vždy zpříjemní.

Šířka oken je dána konkrétním rozestupem krokví. Ovšem lze instalovat i široká střešní okna, kdy se nevyhneme použití takzvaných výměn společně s krokvemi pomocnými. Je to sice řešení pracnější a dražší, zato však efektivnější. Střešní okna též lze sdružovat krycími rámy do řad či kazet (vedle sebe i nad sebou).

1.7. Umístění střešních oken
Důležité je především umístění střešních oken. Nejenže musíme vyjít ze vzdálenosti jednotlivých krokví, ale i ze sklonu střechy a výšky podkrovních prostor. Je též podstatné, zda má střešní prostor nadezdívku či nikoli a zda v místech, kde střešní okno instalujeme, chceme prosvětlenou plochu zvětšit o okno přídavné - svislé (vertikální). U střech s podezdívkou je horní hrana střešního okna ve výšce 1,85 až 2,30 metru v závislosti na sklonu střechy. U střech bez nadezdívky je horní hrana střešního okna nejčastěji ve výšce 1,85 až 2,05 metru.

1.8. Ochrana střešních oken
Střešní okna dál můžeme pro případ potřeby před pronikajícím světlem naopak chránit (markýzy, žaluzie, svinovací rolety, záclony či závěsy). Můžeme se však chránit i před hlukem, bouří (kroupy, poletující předměty) nebo vloupání použitím ochranných krytů a rolet (lamelových). Proti horkému či naopak velmi chladnému počasí se zase můžeme ochránit žaluziemi a roletami (lamelovými nebo svinovacími).

1.9. Členění střešních oken
Střešní okna řadíme společně s okny a dveřmi obecně mezi výplně stavebních otvorů. Podle způsobu otevírání střešní okna dělíme na kyvná, vyklápěcí, vyklápěcí s vertikálními okenními částmi, posuvná a výklopně – posuvná. Lze ale do střešní konstrukce též instalovat i střešní okno – dveře. Podle materiálu střešní okna členíme na dřevěná či dřevěná z lepených profilů (takzvaná eurookna), plastová, hliníková, dřevo – hliníková a ocelová.

Na rozdíl od ostatních typů oken se u oken střešních ve většině případů setkáme s okny jednoduchými, zasklenými dvojsklem, ale i trojsklem. Je nezbytné vzít v úvahu, že až 40% z celkových tepelných ztrát objektu zaviní špatná volba oken. Přitom i ta nejkvalitnější z oken mají výrazně horší tepelně technické vlastnosti. Je proto nutné se nad velikostí, umístěním a provedením střešních oken vážně zamyslet. Vždy platí pravidlo, že jedno větší okno dosahuje menších tepelných ztrát, než několik menších. (Ve starých zástavbách především selských domů bylo dříve běžné umisťovat do 80 cm až metr silných zdí malá okna. Zajisté ne náhodou, jelikož technologie tenkrát neumožňovala kvalitní izolaci ani obvodového pláště domu, ani oken).

1.10. Střešní okna a fyzika
Vraťme se ještě k součiniteli prostupu tepla (U). Hodnota součinitele prostupu tepla stanovuje kvalitu jakéhokoli materiálu (včetně materiálů, ze kterých jsou vyráběna právě střešní okna) z hlediska tepelných ztrát. Jak jsme již v úvodu článku uvedli, je ideální hodnota součinitele U =  0,8 W/m2K. Přičemž roli samozřejmě nehraje jen kvalita provedení a zasklení, ale i osazení do střešní konstrukce. Normy požadují U ve výši alespoň 1,8 W/m2K, čím je však tato hodnota nižší, tím je okno kvalitnější. Maximálně ale lze dosáhnout hodnoty cca 0,5 W/m2K, jelikož okna bez jakýchkoli tepelných ztrát neexistují.

1.11. Skleněné výplně a členění střešních oken
Samozřejmě jsou podstatným kritériem i skleněné výplně oken. Standardní jsou dnes okenní dvojskla, ale i trojskla. Jejich tepelně technické vlastnosti však můžeme ještě vylepšit. Konkrétně výplní inertními plyny, speciální odrazovou fólií, pokovením či zvolením takzvaných teplých rámečků. Okenní skla si však dnes lze vybrat v různých barvách, dezénech a tonováních.

Kromě profilu a výplně hraje roli i členění oken. Na konstrukci nejnáročnější je členění oken příčlemi a poutci, kdy je skleněná výplň skutečně dělená. Členění ale též může být umístěné mezi dvojskly vyplněnými plynem (kovovými nepo plastovými páskami). Extrémním řešením je takzvané přidané členění, které se na okenní sklo nalepuje zvenčí. Je to však nešťastné řešení, nastávají problémy s čištěním, toto členění je lapačem nečistot a je známé i svou nízkou životností.

1.12. Plastová okna
Plast je dnes mezi materiály, určenými pro výrobu oken, nejoblíbenější. A to i přesto, že historie tohoto materiálu je poměrně krátká. Je však podstatné vybrat si kvalitní profil plastových oken a zde se skutečně vyplatí ohlédnout se po výrobci, za nímž stojí skutečně uznávaná značka. Špatný materiál by v budoucnu mohl přinést mnohé komplikace, mezi které patří změna barvy, menší mechanická odolnost a podobně. Dalším kritériem je počet komor profilu a pozor, nesmíme se nechat zlákat obchodním klišé, že čím více komor, tím lepší profil. Není to pravda. Pravdou však je, že srovnáme-li standardní profil tříkomorový a dnes stále oblíbenější profil šestikomorový, shledáme podstatné rozdíly v tepelně a zvukově izolačních vlastnostech střešních oken a také jejich stabilitě.

Mnozí si v případě plastových oken stěžují na jejich umělohmotný vzhled, ovšem tato okna jsou dnes jak svou barevností, tak úpravou vnějšího povrchu natolik variabilní, že už tento argument není na místě. Nedoporučuje se však osazovat plastovými okny historicky cenné objekty se zachovalým stylem, toto kritérium je však bezpředmětné právě v případě oken střešních, která u takových objektů většinou nenajdeme. Nejčastěji se zde setkáme s vikýři či arkýři. Pokud je však plastové okno pro náš dům vhodné, určitě oceníme jeho minimální nároky na jakoukoli údržbu, rozumnou cenu (v porovnání s okny hliněnými, ale i EUROOKNY) a také barevnou stálost, pokud jsou okna, která jsme zvolili, skutečně kvalitní. Přitom ověřená životnost plastových oken je dnes 50 let, což je zhruba časový úsek, po který se plastová okna vyrábějí.

Základním materiálem, ze kterého se plastová okna vyrábí, je tvrzené PVC. Toto PVC je tvrzené polyetyleny a polypropyleny. Ovšem nosná konstrukce je ocelová a teprva ta je obalena plastem. Je to z důvodu velmi malé prostorové tuhosti PVC, které tak není schopné se samo unést. Ocel v rámu plastových oken, včetně oken střešních, je prostě nezbytná, ovšem díky tomu se snižuje tepelný odpor samotného okenního rámu a je tedy důležité zpracování profilu, stejně tak jako volba okenní výplně.

Nutné je dát u plastových oken pozor na roztažnost materiálu, a to obzvláště u barevných oken. Ta může být až 3 milimetry na každý běžný metr. Otevřenou otázkou zůstává recyklovatelnost plastových oken. Někteří výrobci uvádějí, že právě jejich profily jsou recyklovatelné, ovšem mnohé internetové zdroje tuto recyklovatelnost uvádějí jako velmi problematickou. Je to i celkem logické, jelikož vzhledem ke krátké historii tohoto řešení v kombinaci s životností materiálu nebylo prakticky ještě možné tuto recyklovatelnost dokazovat.

1.13. Dřevěná střešní okna
Jeden ze základních přírodních materiálů, dřevo, se k výrobě oken používá odedávna. Dřevo má obecně vynikající vlastnosti, nejen však to, interiér dokáže zútulnit, je příjemné na dotek, ale i pro lidské oko. Jeho přirozená kresba přitom z každého kusu vytváří originál. A nakonec je i velmi pevné. Taktéž vyniká nejnižším součinitelem délkové roztažnosti ze všech materiálů, které se k výrobě oken používají. Jednou z jeho nevýhod je však nutnost povrch takového okna neustále ošetřovat nátěry, ať už lakem či barvou. Ovšem zrovna pro použití k výrobě střešních oken se zrovna dřevo příliš nehodí, jelikož je na šikmé střeše mnohem extrémněji vystaveno klimatickým vlivům. Na druhou stranu je ale i zde stále běžné, navíc výborně ladí s případným obložením podkrovního interiéru palubkami a v interiéru přiznanými dřevěnými prvky střešní konstrukce.

1.14. Eurookna
Nejčastěji se dnes vyráběná dřevěná okna označují jako takzvaná EUROOKNA. Ovšem mezi klasickým dřevěným střešním oknem a takzvaným EUROOKNEM je zásadní kvalitativní rozdíl. Eurookna se vyrábí z lepených třívrstvých hranolů. Tento materiál zabraňuje kroucení a velmi zvyšuje pevnost oken jak v tahu, tak v tlaku. Eurookna se vyrábějí buď z dřeva smrkového, nebo z borovice, výjimkou však už nejsou ani cizokrajné (orientální) materiály, například malajský dub Meranti. Oproti klasickým dřevěným oknům jsou ale okna z EUROPROFILU podstatně dražší, což je zase vyváženo jejich užitnými vlastnostmi. Především použitá technologie lepení hranolů zaručuje výbornou stabilitu a pevnost materiálu. EUROOKNA také nevytvářejí tepelné mosty a vyznačují se i velmi snadnou údržbou. Oproti běžným dřevěným oknům jsou i mnohem odolnější před případným vloupáním.

1.15. Hliníková okna
Hliníková okna jsou v podstatě tím nejkvalitnější a také i nejdražším, co trh nabízí. Svou cenou se šplhají až na násobky oken plastových či běžných dřevěných. Hliníková okna mají dokonalý design a i jejich doplňky působí na lidské oko velmi dobře. Jelikož je hliník velmi pevným materiálem, je možné jej použít i pro velké prosklené plochy. Mnoho podkrovních prostor v domech navržených v moderních architektonických stylech nevyžaduje jen běžná otevíravá střešní okna, ale i rozsáhlejší prosklené plochy. A právě zde je na řadě hliník. Hliníková okna jsou velmi odolná, s dlouhou životností, mají nejširší nabídku barevných řešení (nebereme-li v úvahu, že okna dřevěná lze natřít jakýmkoli barevným odstínem), jsou prakticky bez jakéhokoli nároku na údržbu a aniž bychom přeháněli, lze říct, že jsou v podstatě nezničitelná.

Vysokou cenu těchto oken vyvažuje kvalita a trvanlivost materiálu a zakládá velmi energeticky náročná výroba. Problémem hliníkových oken jsou tepelné mosty (velká tepelná vodivost hliníkových okenních profilů pro přerušení tepelného mostu, který se v rámech vytváří). Proto se okenní konstrukce vyplňují pěnou z polyuretanu. Dalším řešením je oddělení vnitřní a vnější konstrukce oken vložkou z plastu. Z těchto důvodů pak nelze hliníková okna, byť jde o nejkvalitnější materiál, použít v moderních nízkoenergetických domech.

Nejčastěji se s hliníkovými okny setkáme například v administrativních budovách, ovšem běžně se využívají už i v rodinných domech. Záleží jen na architektonickém návrhu stavby. Ne pro každou se hodí. To však platí pro všechny materiály.

1.16. Střešní systémy
Pokud hovoříme o střešních oknech, ne náhodou je jejich pořízení často spjato i se střešní krytinou a ostatními střešními doplňky. V minulém dílu seriálu jsme hovořili právě o střešní krytině. S její dodávkou od konkrétního renomovaného výrobce jsou pak přímo spjaty i veškeré střešní doplňky, ke kterým u mnohých značek nakonec patří i střešní okna. A pokud se zaměříme na konkrétní krytinu, určitě by bylo chybou opomenout komplexnost nabídky střešního systému. Naopak nám taková volba uspoří mnoho času, ale často i peněz. Komplexní střešní systémy mají navíc do důsledku vyřešené i kombinace materiálů a konkrétní detaily, nezbytné pro bezchybnou instalaci. Platí to samozřejmě i v případě, že výrobce střešní krytiny střešní okna sám nevyrábí, ale ve spolupráci s konkrétním výrobcem dodává.