1.1. Základní dělení stropů
1.2. Monolitické stropy
1.3. Montované stropy
1.4. Silikátové monolitické stropní konstrukce
1.5. Silikátové kombinované stropní konstrukce
1.6. Železobetonové prefabrikáty
1.7. Konstrukce složené z nosníků a mezilehlých vložek
1.8. Betonové skládané stropní panely (BSSP)
1.9. Betonové stropní konstrukce (BSK)
1.10. Kombinované konstrukce s větším množstvím ocelových prvků
1.11. Ocelové válcované nosníky
1.12. Stropní konstrukce dřevěné
1.13. Věnec
1.14. Podlaha

Stropní systémy, postavené z trámů a přibitých prken, často zaizolované takzvanou hlušinou nebo škvárou, fungovaly celou řadu desetiletí, ba ještě déle. Pokud však rostou nároky na komfort v bydlení, nutně musí vzrůstat i nároky na stavební konstrukce. A strop není jen konstrukcí dělící dům horizontálně, musí dnes splňovat i požadavky na teleplnou izolaci, musí být nehořlavý, variabilní, ekologický, ale i estetický, prostě pěkný – pravidelně rovný (rovinný) a čistý.

Platí jedno zásadní pravidlo, že by stropní konstrukce měly především tvořit kompaktní celek se stěnami a společně by tak měly zajistit tuhost domu jako celku.

1.1. Základní dělení stropů
Stropy můžeme rozdělit na monolitické a montované, přičemž řešení našeho stropu samozřejmě musí být vypracované už v projektové dokumentaci. Obecně platí, že pro konstrukci stropů lze použít jakýkoli materiál, včetně například skla. Záleží jen na konkrétním záměru stavebníka. Ovšem v případě běžného rodinného domu se zrovna s takovým materiálem nesetkáme. Stropní konstrukce se dnes staví výhradně jako silikátové, ostatní materiály včetně dřeva se používají jen okrajově a v konkrétních specifických případech.

1.2. Monolitické stropy
Mezi stropy monolitické řadíme stropní konstrukce z betonu či železobetonu, které se z dopravené betonové směsi vyrábějí přímo na stavbě. Výhodou monolitických stropů je hlavně jejich kompaktnost, což plyne už jen z výrazu monolit. Nejvýhodnější je zde využití technologie ztraceného bednění. Monolitický strop se vždy skládá z příslušného nosníku a stropní vložky, to celé se zalévá na stavbu dovezenou betonovou směsí. Všechny stavební systémy, o kterých jsme psali v dílech seriálu o svislých nosných konstrukcích, samozřejmě zahrnují i řešení stropů. Jako ztracené bednění však lze použít i trapézový nebo vlnitý plech či prkenný záklop, kde docílíme spřažené konstrukce tím, že do prken zatlučeme odpovídající množství hřebíků. Využít můžeme i velkoplošné ztracené bednění, které je tvořené filigránovými stropními deskami.

1.3. Montované stropy
Mezi stropy montované řadíme stropy z železobetonových desek či panelů, opět od různých výrobců. Takových systémů existuje celé řada, liší se konkrétními parametry a cenou. Ovšem i strop z dřevěných trámů s prkenným záklopem řadíme mezi stropy montované. Zde je však nutné počítat s velkým průhybem, proto se takové stropy nabetonovávají za použití výztuže kari sítí a spřažení hřebíky s dřevěným podkladem.

1.4. Silikátové monolitické stropní konstrukce
Silikátové monolitické stropy jsou postavené na principu železobetonu. Na taženém povrchu stropní desky takovou stropní konstrukci vyztužíme ocelovými pruty kruhového průřezu. Základ takové konstrukce tvoří běžná betonová deska, která musí být po celém půdorysu stavby spojitá a tedy nesmí být přerušovaná alespoň v jednom směru rozpětí. Tato konstrukce je velmi variabilní a snadno nám zakryje i nepravidelné půdorysy, včetně velkých otvorů (pro schodiště, galerii). Pokud nám nevadí možný přenos hluku a pokud je potřebné rozpětí menší, nemusí tato nosná deska mít ani požadovanou tloušťku, která se jinak většinou pohybuje mezi 150 a 250 milimetry. Největší únosnosti a stability pak dosáhneme, pokud desku vyztužíme v obou směrech a uložíme ji vetknutím do obvodového věnce, ale i zdiva. Vybetonovat věnec se však vždy vyplatí, jelikož nám zajistí ideální uložení stropní konstrukce a napomůže ideální tuhosti celé stavby.

1.5. Silikátové kombinované stropní konstrukce
Nejčastěji jde o stropní desku, vytvořenou ze stropních deskových panelů o malé tloušťce, které během montáže uložíme na dílčí podpory a vyztužíme propojením. Tyto desky tvoří dohromady spodní líc stropní konstrukce a jelikož jsou podepřené, můžeme na ně vybetonovat silnější vrstvu s horní výztuží. Takto se strop stane monolitickým a jeho funkce je vlastně stejná, jako když je konstrukce vyrobena najednou. Nevýhodou tohoto systému jsou spáry mezi deskami (prefabrikovanými), které však jednoduše zapravíme a jejich další propsání je pak vyloučené.

1.6. Železobetonové prefabrikáty
Plné železobetonové prefabrikáty se používají pro menší rozpětí, pokud je rozpětí větší, používáme železobetonové prefabrikáty s dutinami. Nejvýhodnější jsou však prefabrikáty takzvaně předpjaté. Ty se vyrábí na dlouhých tratích a vyztužují výztuží, do které se před zabetonováním vnese předpětí. Tyto prefabrikáty mají malý průhyb a lze jimi překlenout i velká rozpětí (plošně rozlehlé místnosti). Tvarová pestrost takových desek je však malá a velmi záleží na vhodném uložení prefabrikátů. Problémy mohou nastat s použitím mechanizace, jelikož tyto prefabrikáty je nutné na stavbu dopravit a pomocí těžké techniky vhodně uložit.

1.7. Konstrukce složené z nosníků a mezilehlých vložek
Nosníky těchto konstrukcí mají trojúhelníkový výztužný koš. Do něho vkládáme vložky buďto keramické, nebo betonové. Srovnáme-li materiály, které používáme ke zdění svislých nosných konstrukcí, jsou právě veškeré tyto stavební systémy vždy doplněné i o adekvátní stropní systém z nosníků a mezilehlých vložek. Takový strop můžeme postavit bez použití těžké stavební techniky. Jednotlivé vložky jsou navíc duté, snáze se s nimi tedy manipuluje a i únosnost takového stropu je pak značná.

Takovýto strop lze dokonce postavit i svépomocí, přičemž pro jeho zmonolitnění už není třeba příliš silná vrstva betonu. Velká statická výška příčných profilů nám zde nakonec zajistí právě dostatečnou únosnost. Spodní líc stropu pak tvoří paty tvarovek a povrch horního líce betonová deska, přes tvarovky přetažená.

Nevýhodou tohoto systému je, že musíme u větších otvorů použít ocelové zpevňující prvky, další nevýhodou jsou dispoziční omezení systému. Velkou výhodou však je jeho poměrně nízká pořizovací cena a již zmíněná malá pracnost.

1.8. Betonové skládané stropní panely (BSSP)
BSSP jsou univerzální stropní konstrukcí, kterou lze využít pro veškeré typy staveb. Skládané stropní panely se zároveň hodí i pro rekonstrukce nejrůznějších objektů, prostě všude tam, kde požadujeme kvalitu, dobré užitné vlastnosti, ale i rychlou a jednoduchou montáž a nízkou pořizovací cenu.

Skládané stropní panely tvoří vibrolisované stropní vložky a betonová žebra o šířce 78 až 118 mm. Žebra jsou dále vyztužena prutovou a prostorovou ocelovou svařovanou příhradovinou a zabetonována betonem třídy C 20/25 XC1 (B25). Výrobní tloušťka stropních panelů je 200 či 240 mm a jejich použití je vhodné až do světlosti stropu 7600 mm.

Běžně lze vybírat panely se standardní únosností v normálním provedení (označené BSSP-N, o šířce 1200 mm) a provedení doplňkovém (označení BSSP-ND, o šířce 900 nebo 600 mm). Na zakázku ale lze vyrobit i panely zesílené, se zvýšenou únosností (v normálním i doplňkovém provedení, označení BSSP-ZN a BSSP-ZND). K nadstandardním variantám patří také prostupové panely (BSSP-AP), balkónové panely (BSSP-AB), panely půdorysně tvarově upravené (BSSP-ATU) a panely s vyčnívající nosnou výztuží (BSSP-AVV).

Stropní panely BSSP lze pokládat na libovolné stěnové systémy, jediným kritériem je jejich dostatečná únosnost. Základní délkový modul těchto stropních panelů je 200 mm. Použití ve vlhkém prostředí uzavřených objektů je také možné, je však nutné je ošetřit před vniknutím vlhkosti do konstrukce.

1.9. Betonové stropní konstrukce (BSK)
Předchůdcem stropních konstrukcí typu BSK byly dobře známé a hojně používané stropní konstrukce BS PLUS a BS PLUS MAX. Během dvanácti let jejich výroby a využívání získal jejich výrobce mnoho podnětů k jejich vylepšení. Díky tomu přišly stropní konstrukce BSK na svět už jako ucelený univerzální konstrukční systém. BSK nakonec lze použít pro všechny typy staveb.

Tyto stropní konstrukce lze bez problémů kombinovat s cihelnými, případně pórobetonovými stěnovými systémy. Už několik let je pak také možná kombinace BSK (typ BSK PLUS s tloušťkou 200 mm) s betonovými skládanými stropními panely BSSP.

Betonové stropní konstrukce se skládají z betonových stropních vložek a destiček. Dále pak z betonových filigránových stropních nosníků (180, 220 a 270 mm), které tvoří prostorová ocelová svařovaná příhradovina s dolní betonovou skořepinou pro osazení stropních vložek a destiček a nadbetonovaná krycí deska (s tloušťkou 40, 60, nebo 90 mm).

BSK-PLUS, BSK-STANDARD a BSK-MAX, to jsou tři základní typy, ve kterých jsou betonové stropní konstrukce vyráběné. Jednotlivé typy se přitom od sebe liší svou tloušťkou - BSK-PLUS nabízí tloušťky 200 a 220 mm při světlosti podpor max. 6400 mm, BSK-STANDARD je vyráběn v tloušťkách 250 a 270 mm při světlosti podpor max. 7200 mm a BSK-MAX má tloušťku 300 či 320 mm při světlosti podpor max. 8000 mm. Speciální variantou pak je ještě BSK-MAX MAX s tloušťkou 350 mm při světlosti podpor 9400 mm.

Podobně jako skládané stropní panely je stropní konstrukce možné využít i do vlhkého prostředí uzavřených objektů. Pokud se relativní vlhkost vzduchu pohybuje v rozmezí 60 až 80%, pak je nutné na spodním podhledu stropu použít omítku s tloušťkou minimálně 15 mm. V prostorách s nižší vlhkostí se přitom standardně používají omítky s tloušťkou 6 mm.

1.10. Kombinované konstrukce s větším množstvím ocelových prvků
Sem řadíme stropy z ocelových válcovaných nosníků tvaru ´I,´ do kterých vkládáme keramické stropní vložky. Ty uložíme buď na paty nebo přímo a celou konstrukci následně zalijeme maltou. Velkou nevýhodou zde však je spotřeba oceli, která je drahá a nakonec také velká křehkost keramických dutinových desek. Zároveň je toto řešení i velmi pracné. Po celá desetiletí se u nás využívaly právě takové konstrukce, moderní stavební systémy je však dnes vytlačují. Do ocelových nosníků také můžeme vložit betonové desky, je však potom nutné použít vyšší nosníky.

1.11. Ocelové válcované nosníky
Na ocelové válcované nosníky ukládáme profilované – trapézové plechy, vyplněné betonem a sítí. Výška takového systému je však velká, i když pracnost při výstavbě nízká. Plechy je navíc nutné samořeznými šrouby a sváry správně připojit k horním pásům nosníků. Pokud chceme snížit hmotnost konstrukce, můžeme ocelové nosníky nahradit nosníky příhradovými či nosníky z tenkostěnných profilů. Problém nám ale budou činit právě realizované spoje a také akustické a tepelné mosty v konstrukci. Nejnižší je také odolnost této konstrukce vůči požáru a nakonec je tento systém ze všech prezentovaných konstrukcí největší zátěží i pro přírodu. Problémy jsou jak s případnou pozdější recyklací, tak dopravou na stavbu.

1.12. Stropní konstrukce dřevěné
Dřevěné stropy se nejčastěji staví jako takzvané fošinkové konstrukce z hustého sledu fošinek. Přitom se používají nosníky ve tvaru ´I´ z dřevěných profilů nebo ze sbíjených nosníků z několika menších desek. Záklop čili rovinu stropu nakonec uděláme jako desku z prken či hmot vyrobených na bázi dřeva. Spodní líc takového stropu nakonec buď podbíjíme deskami, nebo použijeme sádrokartonový podhled. Takovou stropní konstrukci také musíme ztužit, což provedeme rozpěrami, vyblokovanými mezi nosníky a připojenými k záklopům. Na záklopu nakonec vybudujeme podlahu.

Dřevěné stropní konstrukce se však dnes realizují jen okrajově a setkáme se s nimi především při stavbách chat či při rekonstrukcích starých chalup. U dřevěných stropů musíme v každém případě počítat s velkým průhybem, proto nakonec musíme nabetonovat desku, vyztuženou kari sítí a spřaženou s podkladem potřebným množstvím do podkladu natlučených hřebíků.

1.13. Věnec
Použijeme-li při stavbě pro vyztužení stropní konstrukce jen ocelové kleštiny, které na protilehlých koncích každého třetího trámu přitlučeme hřebíky, jako se to dělalo dřív, nelze se divit, že časem popraská zdivo. Železobetonový věnec, pokud je řádně armovaný, je velmi důležitý pro stabilitu celé stavby. Tento věnec lze nakonec i z architektonického hlediska přiznat, vznikne nám tak velmi zajímavý architektonický prvek, dotvářející exteriér našeho domu. Takový věnec musí bez přerušení probíhat přes všechny nosné zdi, včetně nosných zdí vnitřních, nikoli jen přes svislé nosné konstrukce obvodové.

1.14. Podlaha
Na závěr nesmíme zapomenout, že každý strop je z vrchní strany vždy podlahou, respektive se na něj podlaha ukládá. Podlahy však budou dalším z témat našeho seriálu a nebudeme se jimi v tomto dílu tudíž zabývat. Jen na okraj, podlaha musí horní patro od spodního izolovat především tepelně a zvukově. Podstatnými pak jsou hlavně vzduchová a kročejová neprůzvučnost. Je samozřejmě nežádoucí, aby jakýkoli náš pohyb ve vyšším patře rušil kohokoli pod námi. Platí však též pravidlo, že podlaha i pomáhá zpevnit celou stropní konstrukci a nakonec je vlastně její finální povrchovou úpravou. Lze použít příměr, že omítáme-li stěny a omítka je finální povrchovou úpravou zdiva (svislých nosných konstrukcí), pak je podlaha vrchní finální úpravou stropu.

Odborná konzultace:
STROPSYSTEM GOLDBECK (www.stropsystem.cz)