9 největších omylů v úsporách energií! Opravdu šetříte energiemi?

1. Vypínáte při odchodu z domova topení?

Je výhodnější vypínat při odchodu z domova topení? Vždy záleží na okolnostech. Pokud bydlíme v zaizolovaném domě a venku je poměrně teplo, je skutečně dobré zavírat topení, pokud nejsme doma a také přes noc. V opačném případě však (pokud dům není izolován a venku je opravdu chladno) je vhodné udržovat stálou teplotu, respektive proměnlivou podle aktuálních potřeb díky nastavení regulace, ovšem topení zásadně nevypínáme. Velice drahé je totiž zahřívání vychladlého domu, respektive jeho stavebních konstrukcí z interiérové strany. Pokud byste se navíc vrátili do vychladlého bytu, nějakou (a často i poměrně dlouhou) dobu by trvalo, než by se vyhřál a vám by zde nebylo příjemně. Úplně stačí udržovat denní teplotu na 20 ^oC a tu noční na 16 ^oC, ale potřeby tepla v interiéru jsou individuální a účty za teplo také.

2. Udržujete v bytě stále stejnou teplotu a myslíte si, že tím šetříte?

Není to správné řešení a vůbec už ne nejefektivnější ve smyslu nejúspornější. Jde o to, že kotel se v tomto případě často zapíná a vypíná a to přináší ztráty tepla a účinnosti vytápění (resp. spalování). Je mnohem lepší nastavit na termostatu větší rozpětí mezi dolní a horní hranicí teploty, kterou požadujeme. Prodloužíme tak intervaly zapínání a vypínání kotle. 

3. Je skutečně výhodnější vaření na plynu než na elektřině?

Pokud vaříme tradičně na sporáku či varné desce, pak ano. V případě plynu se totiž při přenosu tepla neztrácí energie, zatímco v případě elektřiny ano. Pokud však srovnáme plyn s úspornými technologiemi – bude výhodnější například používání mikrovlnné trouby. A navíc jsou prodávané elektrické varné desky v nejúspornější energetické třídě a s rozsáhlými možnostmi regulace. Čili plotýnka se ihned zahřeje a rychle zase vychládá atd. Klíčová je eliminace času na vaření, která snižuje spotřebu elektřiny.

4. Vařit pouze na silném plamenu?

Kdepak, to si může myslet jen ten, kdo neumí vařit a na plynovém sporáku nejvýše ohřívá vodu. Při plném plameni energii naopak promarníme, ovšem nemluvě o výsledcích vaření. Plyn je prostě třeba přidávat a zase ubírat – podle potřeby a plný plamen – ten potřebujeme jen výjimečně a ještě v případě velkých nádob. Na plynové sporáku se prostě vyplatí přiměřený plamen, ale i nádobí z materiálu, který výborně akumuluje teplo. 

5. Raději svítidla stále nevypínat, abychom je častým zapínáním a vypínáním neopotřebovali?

Opět je třeba říci – kdepak. Pokud je prostě třeba svítit, svítíme a pokud nikoli, zhasneme. Časté rozsvěcování a zhasínání vadí nejvíce klasickým žárovkám (ty lze opět koupit, ovšem jako topidla) a též žárovkám halogenovým - rychleji se opotřebují. Pokud ale vezmeme v úvahu jejich pořizovací cenu a spotřebu elektřiny, nemá smysl šetřit tyto zdroje světla tím, že je necháme stále svítit. Nejvíce energie se sice opravdu spotřebuje ve chvíli, kdy světlo (ať už jakékoli) rozsvítíme, ovšem pokud to porovnáme s dobou, kdy svítíme zbytečně, nevyrovná se toto množství elektřiny té zbytečně proplýtvané za delší časový úsek. A to platí dokonce i pro LED zdroje světla s velice nízkou spotřebou elektřiny. Ale kdo na to má, ať si svítí třeba pořád a všude. Po celou noc je dnes osvětlen kdejaký kostel a jiná památka a jak vidno, stát na to zřejmě má peněz dost, zatímco v mnohých ulicích nefunguje dosluhující veřejné osvětlení a mnohde zcela chybí.

6. Myčka spotřebuje zbytečně mnoho energie, raději budu mýt nádobí ručně!

Zvyk je železná košile, jak se říká, ovšem nejnovějším a nejúspornějším myčkám stačí na jeden cyklus i jen 7 litrů vody a stále se zvyšuje úspornost myček i na spotřebu elektřiny. A nezapomeňte, že i vodu je třeba ohřát a na to též spotřebováváme energie či investujeme do technologií, které nejsou zrovna levné. Desítky litrů vody na jedno běžné ruční mytí nádobí přitom vůbec nejsou výjimkou. Na jednu osobu je v průměru uváděna spotřeba vody (studené i teplé) na mytí nádobí ve výši až 10 litrů denně, ale v praxi je to i mnohem více, jelikož do této statistiky již promlouvají právě hojně používané myčky. 

7. Zásadně neplním ledničku (chladničku), spotřebuji tak méně elektřiny!

Naprostý opak je pravdou! Prázdná chladnička spotřebuje mnohem více energie než ta po okraj naplněná a to samé platí i pro mrazničku. K udržení konstantní teploty prostě potřebují méně elektřiny. A proč? Prostě proto, že ochlazené či zmrazené potraviny si prostě drží svou teplotu. Zcela nejvýhodnější je pak chladnička a mraznička naplněná ze 70%. Propočítejte si proto před jejich pořízením, kolik osob je v domácnosti a počítejte na jednu osobu v průměru 50 až 70 litrů (chladnička). V případě mrazničky záleží na tom, jak často a co zmrazujete. Někomu dokonce nestačí ani 2.

8. Co stojí malé spotřebiče?

Jsou malé a zdá se, že jejich spotřeba elektřiny je zanedbatelná. Ovšem pokud se podíváte na jejich výkony a všechny je sečtete, uvědomíte si omyl. Nezapomeňte též, že mnohé spotřebiče mají zbytečně stálou spotřebu elektřiny – kávovar, který udržujete zapnutím v pohotovosti, stále zapnutý počítač, televizor, atd. V domech se starší elektroinstalací se pak lidé mnohdy diví, proč spadl jistič, když skoro nic nespotřebovávám. Omyl je často pravdou a mnohdy jistič schodí i jen 1 žárovka navíc.

9. Drahé. Levné, značkové či neznačkové spotřebiče?

Tento poslední bod již sice není ani tak o spotřebě energií (i když z hlediska energetických štítků moderních spotřebičů ano), ale o něčem jiném. Je o zbytečných funkcích, které nepotřebujeme, výkonech, které nevyužijeme, reklamacích, které trvají dlouho a přitom by bylo možné u jiné značky vyměnit kus za kus a jít zase domů. Vždy bychom měli porovnávat energetické úspory (štítek spotřebiče), výkon, cenu, užitek, kvalitu a servis. Prostě nekupujeme toto zboží zbrkle.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com