K čemu jsou v bytě dobré stěny? Zní to jako otázka položená proti všední samozřejmosti. Odpovědět na ni ovšem lze i nečekaně, totiž záporem. Tam, kde je třeba vytvořit plynulý prostor organizovaný jediným centrálním nábytkovým blokem, jsou spíše na překážku. A proto se jich byt v Dejvicích ochotně zbavil.
Rekonstrukce, která nabrala neobvyklý směr
Je to rekonstrukce, která od samého počátku nabrala neobvyklý směr. Projekt z ateliéru RDTH, dílo architektů Reného Dleska a Tamary Kolaříkové, totiž pracuje s konvenčním otevřením dispozice – ale ve značně nekonvenčním a radikálním pojetí. Ve výsledku se z bytu 1 + kk dispozičně stává cosi, co se blíží spíše k 4 + kk. Jak je něco takového možné? Tím, že z bytu s hrubou podlahovou plochou 101 m2 „zmizely“ stěny.
Každému vyhovuje něco jiného
Odstranit z bytu téměř všechny stěny a dveře, to by většině lidí přišlo buď pošetilé, nepřijatelné anebo jednoduše absurdní. Proč, to odtušíte snadno. Znamenalo by to přijít o možnost se alespoň na chvíli odstřihnout od okolního světa ve svém pokojíčku. Jenže ne každému vyhovuje byt s klasickou dispozicí, kde se jednotlivé místnosti napojují na centrální chodbu. Takové řešení zkrátka nemusí sedět každému.
Přesně vymezený a stěnami definovaný prostor často tíží a může být na překážku.
Byt, který sebe ani vás neomezuje
Pevně dané hranice prostorů a jasně definované možnosti jejich využití, osvětlení či větrání mohou být pro někoho limitující. Třeba když zrovna potřebujete – nárazově – o trochu víc místa na vaření anebo víc místa na práci. Jen na chvíli, na jedno dopoledne. Ale dělený byt pak nestačí. A takový byt pak může natrvalo působit stísněně a nesvobodně, bez ohledu na velikost jeho podlahové plochy. Proto na to jdou (na přání klienta) architekti z RDTH jinak.
Jediný centrální nábytkový blok
Odstraněním stěn i zažitých konzervativních představ dávají vzniknout novému uspořádání bytu. A roli organizátora prostoru tu přebírá jediný centrální nábytkový blok. Ten vymezuje jednotlivé funkční zóny, aniž by je nějak rigidně uzavíral. Jak říkají sami architekti: „Prostor jsme následně znovu strukturovali způsobem, který již klasické zděné stěny ani dveře nepotřebuje.“
Jednoduchost a světlo
Základními stavebními prvky interiéru jsou vestavěný nábytek, sklobetonové tvárnice a závěsy. Vše ostatní tvoří volně vložené prvky vybavení, doplňky a osobní předměty. Byt v této podobě reaguje na aktuální potřeby svých uživatelů, a jednotlivá řešení, užitá v „otevřeném prostoru“, počítají s možností budoucích úprav či proměn.
Zdroj: RDTH architekti
Foto: Filip Beránek


