Na nejvyšším patře bývalé průmyslové budovy vznikl byt, který je téměř celý obložený dřevem. Interiér ukazuje, že přírodní materiály nemusí být jen dekorací, ale mohou se stát hlavním konstrukčním i estetickým principem domova. Projekt je zároveň experimentem s tím, jak daleko lze zajít při používání jediného materiálu a jak to může ovlivnit atmosféru každodenního života.
Že se před sto dvaceti lety stavělo jinak než dnes, to asi příliš nepřekvapí. A dá se rozumět i tomu, že v takovém věkovitém domě zatoužíte bydlet podle moderních standardů. Majitelé stavení z Dorsetu k tomu ale přidali ještě jedno přání. Chtěli rekonstrukcí dosáhnout současné kvality, ale nechtěli se vzdát původního kouzla.
Malý byt je často malý pouze kvůli špatnému uspořádání a zařízení, ne kvůli počtu metrů čtverečních. Většinou stačí jenom lehce změnit dispozici, otevřít prostor, vybrat správné barvy, materiály a osvětlení a byt se promění z ošklivého káčátka v nádhernou labuť. Minibyt z našeho článku byl přeplácaný starým nábytkem, majitelka v něm ale naštěstí viděla potenciál a pověřila architekty, aby ze zaplněného tmavého prostoru vykouzlili světlý a prostorný domov, který má pořádný šmrnc.
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Interiérová designérka Jana Pařízková si sama upravila v Praze na Letné třípokojový byt s kuchyňským koutem pro sebe a svou rodinu. Lokalitu si nemůže vynachválit, jenom byt už nesplňoval rodinné potřeby a představy o moderním bydlení. Ostatně byt se nachází v činžovním domě z 30. let 20. století, vyžadoval proto komplexní rekonstrukci.
Rekonstrukce starších bytů často balancuje mezi zachováním původního charakteru a potřebou moderního bydlení. Projekt studia Weinbenami ukazuje, že tyto dva přístupy se nemusí vylučovat – naopak mohou společně vytvořit harmonický, funkční a nadčasový interiér, který reaguje na současné nároky, aniž by zapomínal na svou minulost.
Na první pohled nenápadný byt v bývalé průmyslové budově na okraji Paříže ukrývá překvapivé prostorové řešení. Architekti se rozhodli zpochybnit tradiční uspořádání loftu a vytvořili interiér, který funguje přesně opačně, než bychom očekávali. Výsledkem je moderní bydlení s industriální duší, lehkostí a nečekanými designovými detaily.
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Pražští i náplavy. Anebo jako stavební dělníci a řemeslníci pracující na obnově zdejších prvorepublikových skvostů. A právě to se stalo v případě tímto článkem prezentované rekonstrukce vily. Kromě architektů z ateliéru monom se sem mnohokrát podívali právě i lidé, kteří se na mravenčí práci podíleli. Vila i zahrada prošly dokonce rekonstrukcí dosti radikální, ale s úctou k historii a při zachování místního tvarosloví. Včetně plotu.
Pokud právě stavíte dům nebo se chystáte na rekonstrukci bytu, dříve nebo později narazíte na otázku stropu. A velmi často se rozhodování zúží na klasiku: omítka, nebo sádrokarton. V posledních letech se ale čím dál častěji objevuje ještě jedna možnost – napínané stropy. Pro mnoho stavebníků jsou stále relativně neznámé. Přitom právě při stavbě domu nebo rekonstrukci bytu dávají napínané stropy velmi často největší smysl.
Zvýšení práv pronajímatelů a zároveň zvýšení povinností nájemníků. Tak nějak je možné stručně charakterizovat novelu nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, která se provádí nařízením vlády č. 493/2025 Sb., a která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026. Nově je limit na jednu opravu zvýšen z 1000 Kč na 1500 Kč, roční limit je zvýšen ze 100 Kč/m² na 150 Kč/m² a zároveň je doplněn počet položek, které spadají pod běžnou údržbu. Navíc přibyla povinnost nájemce hradit i náklady na dopravu spojenou s opravou.
V samém srdci maltské historické zástavby vznikl byt, který dokazuje, že i na minimální ploše může architektura nabídnout velký zážitek. Interiér navržený architektkou Martinou Fenech Adami je ukázkou citlivé rekonstrukce, kde se respekt k dědictví 16. století propojuje s odvážným současným designem. Výsledkem je kompaktní, ale překvapivě velkorysý prostor, jenž přepisuje pravidla mikrobydlení.
Malometrážní bydlení ve velkém městě klade na architekturu mimořádné nároky. Omezená plocha, vysoké teploty, potřeba flexibility i každodenní komfort vytvářejí složitou rovnici, kterou nelze řešit pouze estetikou. Náš článek vám představí byt, který ukazuje, že i na ploše menší než padesát metrů čtverečních lze vytvořit kvalitní, udržitelné a sociálně otevřené bydlení, které reaguje nejen na potřeby člověka, ale i jeho zvířecího společníka.
Možnosti, jak se dostat v dnešní době k vlastní nemovitosti, jsou vzhledem k vysokým cenám limitované. Jednou z oblíbených strategií je proto koupit starší a zanedbanější byt nebo dům za výhodnou cenu a rekonstruovat jej. Je pak nutností investovat do takového projektu hodně energie a času a ve výsledku samozřejmě i peněz, protože oprava technických nedostatků není zadarmo.
Malý podkrovní byt v Kyjevě se proměnil v intimní útočiště, kde se potkává současný design s řemeslem, meditací a každodenními rituály. Interiérová designérka Olga Fradina zde pomocí tmavých barev, přírodních materiálů a nábytku na míru vytvořila harmonický prostor, který vybízí ke zklidnění a soustředění.
Malometrážní bydlení představuje jednu z největších výzev současné architektury. Jak vytvořit prostor, který je funkční, elegantní a zároveň útulný, když má k dispozici jen pár desítek metrů čtverečních? Následující článek popisuje koncept kompaktního městského bytu, jenž čerpá inspiraci z atmosféry kvalitního hotelového pokoje a estetiky minulého století. Výsledkem je nadčasové bydlení, které dokazuje, že i malý prostor může nabídnout velký komfort.
Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.
Řecké architektonické studio Point Supreme proměnilo bývalý sklad v polosuterénu typického athénského bytového domu v neobvyklý jednopokojový byt. Projekt pracuje se surovým betonem, tlumeným světlem a teplými materiály tak, aby podpořil atmosféru „magické jeskyně“, která reaguje nejen na charakter prostoru, ale i na klima a životní styl v Athénách.
V londýnském domě Florin Court, známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím, vznikla pozoruhodná ukázka toho, že malý prostor může nabýt překvapivé velkorysosti, pokud je navržen s dostatečnou invencí. Architekti ze studia Intervention Architecture dostali za úkol proměnit někdejší byt pro služebnictvo o rozloze pouhých čtyřiadvaceti metrů čtverečních v plnohodnotné zázemí pro dvojici mladých umělců. Výsledek ukazuje, že důmyslné řešení, jednotný materiálový jazyk a odvaha lišit se dokážou z malého prostoru udělat místo, které působí uceleněji než leckteré několikanásobně větší byty.
Je to paradox, protože domy a byty s takzvaně otevřeným plánem domácnosti, tedy ty se zdmi nepřehrazeným prostorem, jsou teď hodně v trendu. Všichni si je pochvalují, ale po čase začnou řešit, jak v onom otevřeném uspořádání vytvořit větší soukromí. Ne sice zdmi, ale aspoň nějakým přehrazením.
Historické městské byty, často sevřené svými původními dispozicemi a skromnou metráží, představují pro architekty jedinečnou výzvu i příležitost. V jejich kompaktních půdorysech se ukrývá bohatý potenciál, který lze citlivými zásahy proměnit ve funkční, světlé a moderní bydlení. Vydařené rekonstrukce takových bytů ukazují, že i nejmenší interiér může nabídnout velkorysou atmosféru, pokud se propojí respekt k historii s aktuálními potřebami.
Mladí majitelé ve spolupráci s architekty proměnili malometrážní byt o rozloze pouhých 46 metrů čtverečních v překvapivě plnohodnotné a sofistikované bydlení. Díky důmyslně navrženým vestavným prvkům, multifunkčnímu nábytku a promyšlenému členění vznikl prostor, který splňuje vysoké nároky mladého páru, aniž by ustoupil z estetických ambicí.
Mladý pár si přál změnit zanedbaný byt v nájemním domě z 60. let v moderní, světlý a společenský domov. Chtěli odstranit nahromaděný nábytek, otevřít dispozici a vytvořit prostor, který bude esteticky svěží, ale současně útulný. Zásadních změn se dočkala nejen kuchyň a obývací část, ale i vstupní zóna a propojení jednotlivých místností. Výsledkem je harmonický interiér, který propojuje funkčnost, komfort a neotřelé barevné řešení.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
