Proměna historického prostoru v útulný domov mladého páru
Projekt malého bytu v historické části maltského města Cospicua ukazuje, jak lze s respektem k původním prvkům vytvořit funkční a zároveň osobitý domov pro mladý pár.
Projekt malého bytu v historické části maltského města Cospicua ukazuje, jak lze s respektem k původním prvkům vytvořit funkční a zároveň osobitý domov pro mladý pár.
Mikrobyty jsou stále častější odpovědí na rostoucí ceny bydlení ve velkých městech. I extrémně malý prostor však může nabídnout komfortní a funkční život, pokud je navržen chytře a s důrazem na minimalismus. Příkladem je byt navržený architektem Szymonem Hanczarem ve Vratislavi, který dokazuje, že i pouhých několik metrů čtverečních může stačit na plnohodnotné bydlení. Díky promyšlenému využití prostoru, multifunkčnímu nábytku a světlému interiéru vznikl domov, který je praktický, estetický a překvapivě útulný.
Malý byt je často malý pouze kvůli špatnému uspořádání a zařízení, ne kvůli počtu metrů čtverečních. Většinou stačí jenom lehce změnit dispozici, otevřít prostor, vybrat správné barvy, materiály a osvětlení a byt se promění z ošklivého káčátka v nádhernou labuť. Minibyt z našeho článku byl přeplácaný starým nábytkem, majitelka v něm ale naštěstí viděla potenciál a pověřila architekty, aby ze zaplněného tmavého prostoru vykouzlili světlý a prostorný domov, který má pořádný šmrnc.
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Interiérová designérka Jana Pařízková si sama upravila v Praze na Letné třípokojový byt s kuchyňským koutem pro sebe a svou rodinu. Lokalitu si nemůže vynachválit, jenom byt už nesplňoval rodinné potřeby a představy o moderním bydlení. Ostatně byt se nachází v činžovním domě z 30. let 20. století, vyžadoval proto komplexní rekonstrukci.
Interiér dvoupokojového bytu na portugalském pobřeží propojuje pískové odstíny, místní kámen a poctivé řemeslo. Výsledkem je harmonický prostor, který odráží proměnlivou krajinu útesů i atmosféru dlouhých letních dnů u moře.
Rekonstrukce městského bytu může být víc než jen citlivou obnovou historického prostoru. Může se stát manifestem práce s barvou, světlem a strukturou. V jednom z pařížských bytů se architekti rozhodli opustit tradiční neutrální paletu a využít barvu jako plnohodnotný nástroj formování prostoru.
Na nejvyšším patře bývalé průmyslové budovy vznikl byt, který je téměř celý obložený dřevem. Interiér ukazuje, že přírodní materiály nemusí být jen dekorací, ale mohou se stát hlavním konstrukčním i estetickým principem domova. Projekt je zároveň experimentem s tím, jak daleko lze zajít při používání jediného materiálu a jak to může ovlivnit atmosféru každodenního života.
Že se před sto dvaceti lety stavělo jinak než dnes, to asi příliš nepřekvapí. A dá se rozumět i tomu, že v takovém věkovitém domě zatoužíte bydlet podle moderních standardů. Majitelé stavení z Dorsetu k tomu ale přidali ještě jedno přání. Chtěli rekonstrukcí dosáhnout současné kvality, ale nechtěli se vzdát původního kouzla.
Rekonstrukce starších bytů často balancuje mezi zachováním původního charakteru a potřebou moderního bydlení. Projekt studia Weinbenami ukazuje, že tyto dva přístupy se nemusí vylučovat – naopak mohou společně vytvořit harmonický, funkční a nadčasový interiér, který reaguje na současné nároky, aniž by zapomínal na svou minulost.
Na první pohled nenápadný byt v bývalé průmyslové budově na okraji Paříže ukrývá překvapivé prostorové řešení. Architekti se rozhodli zpochybnit tradiční uspořádání loftu a vytvořili interiér, který funguje přesně opačně, než bychom očekávali. Výsledkem je moderní bydlení s industriální duší, lehkostí a nečekanými designovými detaily.
Běžný byt 3+1, který je u nás vzhledem k cenám nemovitostí a nájmů pro mnoho rodin nedosažitelný, evropskému vnímání přelidněnosti obydlí často nevyhovuje. Tedy pokud se například kvůli jednomu či dvěma z potomků nevzdáte obýváku. Obzvláště v panelových bytových domech ale nebývají podobné úpravy dispozic vlastně ani příliš možné. Jak se v Evropě počítá přelidněnost bytů?
Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Pražští i náplavy. Anebo jako stavební dělníci a řemeslníci pracující na obnově zdejších prvorepublikových skvostů. A právě to se stalo v případě tímto článkem prezentované rekonstrukce vily. Kromě architektů z ateliéru monom se sem mnohokrát podívali právě i lidé, kteří se na mravenčí práci podíleli. Vila i zahrada prošly dokonce rekonstrukcí dosti radikální, ale s úctou k historii a při zachování místního tvarosloví. Včetně plotu.
Pokud právě stavíte dům nebo se chystáte na rekonstrukci bytu, dříve nebo později narazíte na otázku stropu. A velmi často se rozhodování zúží na klasiku: omítka, nebo sádrokarton. V posledních letech se ale čím dál častěji objevuje ještě jedna možnost – napínané stropy. Pro mnoho stavebníků jsou stále relativně neznámé. Přitom právě při stavbě domu nebo rekonstrukci bytu dávají napínané stropy velmi často největší smysl.
Zvýšení práv pronajímatelů a zároveň zvýšení povinností nájemníků. Tak nějak je možné stručně charakterizovat novelu nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, která se provádí nařízením vlády č. 493/2025 Sb., a která vstoupila v účinnost 1. ledna 2026. Nově je limit na jednu opravu zvýšen z 1000 Kč na 1500 Kč, roční limit je zvýšen ze 100 Kč/m² na 150 Kč/m² a zároveň je doplněn počet položek, které spadají pod běžnou údržbu. Navíc přibyla povinnost nájemce hradit i náklady na dopravu spojenou s opravou.
V samém srdci maltské historické zástavby vznikl byt, který dokazuje, že i na minimální ploše může architektura nabídnout velký zážitek. Interiér navržený architektkou Martinou Fenech Adami je ukázkou citlivé rekonstrukce, kde se respekt k dědictví 16. století propojuje s odvážným současným designem. Výsledkem je kompaktní, ale překvapivě velkorysý prostor, jenž přepisuje pravidla mikrobydlení.
Malometrážní bydlení ve velkém městě klade na architekturu mimořádné nároky. Omezená plocha, vysoké teploty, potřeba flexibility i každodenní komfort vytvářejí složitou rovnici, kterou nelze řešit pouze estetikou. Náš článek vám představí byt, který ukazuje, že i na ploše menší než padesát metrů čtverečních lze vytvořit kvalitní, udržitelné a sociálně otevřené bydlení, které reaguje nejen na potřeby člověka, ale i jeho zvířecího společníka.
Možnosti, jak se dostat v dnešní době k vlastní nemovitosti, jsou vzhledem k vysokým cenám limitované. Jednou z oblíbených strategií je proto koupit starší a zanedbanější byt nebo dům za výhodnou cenu a rekonstruovat jej. Je pak nutností investovat do takového projektu hodně energie a času a ve výsledku samozřejmě i peněz, protože oprava technických nedostatků není zadarmo.
Malý podkrovní byt v Kyjevě se proměnil v intimní útočiště, kde se potkává současný design s řemeslem, meditací a každodenními rituály. Interiérová designérka Olga Fradina zde pomocí tmavých barev, přírodních materiálů a nábytku na míru vytvořila harmonický prostor, který vybízí ke zklidnění a soustředění.
Malometrážní bydlení představuje jednu z největších výzev současné architektury. Jak vytvořit prostor, který je funkční, elegantní a zároveň útulný, když má k dispozici jen pár desítek metrů čtverečních? Následující článek popisuje koncept kompaktního městského bytu, jenž čerpá inspiraci z atmosféry kvalitního hotelového pokoje a estetiky minulého století. Výsledkem je nadčasové bydlení, které dokazuje, že i malý prostor může nabídnout velký komfort.
Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.
Řecké architektonické studio Point Supreme proměnilo bývalý sklad v polosuterénu typického athénského bytového domu v neobvyklý jednopokojový byt. Projekt pracuje se surovým betonem, tlumeným světlem a teplými materiály tak, aby podpořil atmosféru „magické jeskyně“, která reaguje nejen na charakter prostoru, ale i na klima a životní styl v Athénách.
V londýnském domě Florin Court, známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím, vznikla pozoruhodná ukázka toho, že malý prostor může nabýt překvapivé velkorysosti, pokud je navržen s dostatečnou invencí. Architekti ze studia Intervention Architecture dostali za úkol proměnit někdejší byt pro služebnictvo o rozloze pouhých čtyřiadvaceti metrů čtverečních v plnohodnotné zázemí pro dvojici mladých umělců. Výsledek ukazuje, že důmyslné řešení, jednotný materiálový jazyk a odvaha lišit se dokážou z malého prostoru udělat místo, které působí uceleněji než leckteré několikanásobně větší byty.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?