Ne každou maličkostí, která na vás vyskočí na internetu, se hned musíte inspirovat. Ale někdy se prostě jiný pohled na věc hodí. Může vám pomoci odhalit možnosti, o nichž jste dosud neměli ani tušení, anebo vám nepřišly reálné. Zhruba tak lze uvést „projekt“ kanadských architektů Picnic Design Inc., který realizovali v Torontu.
Co se dovnitř vejde a co už ne?
V krátkosti při přestavbě a rekonstrukci malého polořadového domu ve čtvrti St. Patrick pro své klienty řešili, jak jednu polovinu řadového dvojdomku proměnit na samostatné funkční bydlení. Při návrhu dispozičních řešení se totiž vynořilo klasické dilema, které se dá popsat jako otázka: „Co se dovnitř vejde a co už ne?“ Nejspíš jste už něco takového někdy taky řešili sami.
Co je nutné dělit a co nelze?
Je třeba samostatná jídelna zbytečným luxusem? Pokud zápasíte s nedostatkem místa, limitovanou výměrou užitné plochy, pak určitě ano. A řešení – mít jídelnu jako součást kuchyně, nedělený prostor – se v tomto případě samo nabízí. Je třeba oddělovat koupelnu od toalety? Jistě, z funkčního a provozního hlediska by to tak lepší bylo, ale když je málo místa, někdy to jinak než dohromady nejde.
Za cenu kompromisů k věčnému kompromisu
A co takový obývací pokoj? Pro někoho je to docela zásadní místnost, prostor společenský a relaxační, rodinný. Jiní jej ale mohou vidět jako zbytnost, jen zabírající místo. Jak z toho ven? Vyřešit se dá všechno, ovšem jen za cenu kompromisů. Kompromisů, které se vám budou po zbytek takového uskrovněného bydlení připomínat. Což už nás dostává zpět do Toronta a k rekonstrukci té poloviny domu od Picnic Design Inc.
Když je místa málo, je třeba nápad
Klienti se totiž nechtěli, i při dané malé výměře bydlení, zříci obývacího pokoje. A chtěli, aby jejich kuchyně byla světlá a prostorná. Sice do ní vměstnali i jídelnu, stůl s posezením, ale i tak si chtěli zachovat její rozměrnost a světlost. Nepřáli si, aby kuchyňo-jídelna ještě splývala s obývákem. A toaletu chtěli mít umístěnou samostatně… ale to už se prostorové možnosti začaly jevit vyčerpané. Investorům už v podstatě v jejich ideálním plánu nezbýval prostor na solidní ložnici.
Místo manželského lůžka tatami
Místnost, do které by se vešla pohodlná manželská postel, v domě, který nebyl nafukovací, už prostě pod střechou nebyla. Řešení? Do místnosti, pokoje, který by byl pro klasickou ložnici nevhodný, nechali osadit na zem tatami. Rohož využívanou jako modulární podlahovou krytinu v japonských domácnostech. Zajímavé a víceúčelové řešení, protože místnost s tatami slouží oběma klientům jako jedno velké lůžko při zemi. Je to prý i zdravější pro spaní a páteř.
Ložnice a obývák zároveň
Ložní prádlo je přitom přes den skryté v prádelníku vestavěné skříně, a tahle „spací komora“ je po ustlání volným a nábytkem nezastavěným prostorem. Postel by se sem nevešla, ale tatami „řeší“ postel alternativně. Pro dům s malou výměrou, který nechtěl kompromitovat pohodlí svých obyvatel absencí obývacího pokoje anebo prostorné kuchyně, docela neotřelý nápad.
Nikdo samozřejmě neříká, že byste měli ze své ložnice udělat obývák a začít spát na zemi v komoře. Je to jen maličkost, nápad. Ukázka toho, že i takové řešení teoreticky možné je. A že je docela funkční.
Materiály: Picnic Design Inc.
Foto: Remi Carreiro


