Rekonstrukce městského bytu může být víc než jen citlivou obnovou historického prostoru. Může se stát manifestem práce s barvou, světlem a strukturou. V jednom z pařížských bytů se architekti rozhodli opustit tradiční neutrální paletu a využít barvu jako plnohodnotný nástroj formování prostoru.
Historický rámec jako výzva
Byt o rozloze šedesáti metrů čtverečních se nachází v domě z 19. století, typickém pro pařížskou blokovou zástavbu. Vysoké stropy, velká okna a přísná osová symetrie vytvářejí pevný architektonický rámec. Takové prostředí často svádí k opatrnosti – interiéry bývají laděny do béžových, šedých či bílých tónů, aby podtrhly eleganci historických prvků. Tentokrát se však návrh vydal jiným směrem. Architekti vnímali původní dispozici jako pevnou kostru, kterou chtěli respektovat, ale zároveň oživit výrazným barevným spektrem. Místo aby barva fungovala jako doplněk, stala se základním stavebním kamenem celého konceptu.
)
)
)
)
Kuchyně je srdcem i vizuální kotvou bytu
Nejvýraznějším prvkem bytu je obložená kuchyň umístěná v centrální obytné části. Obklady jsou vyskládány do pruhů střídajících se odstínů, čímž vytvářejí rytmus, který prostoru dodává energii i hloubku. Teplé růžovočervené tóny na čelních plochách skříněk doplňují světla zavěšená nad ostrůvkem. Tyto syté barvy jsou vyváženy jasně oranžovými a světle modrými dlaždicemi. Barevné pásy nepůsobí náhodně. Jejich střídání vytváří napětí, které oživuje jinak přísnou geometrii místnosti. Kuchyň tak není jen funkčním zázemím, ale skutečným vizuálním středem bytu – místem, kde se setkává architektura s emocí.
Barvy hrají hlavní roli
Zásadním principem návrhu bylo chápat barvu jako strukturální element, nikoli jako pouhou dekoraci. Každý odstín byl zvolen s ohledem na svou schopnost utvářet prostorové vztahy. Teplé tóny přibližují, studené naopak ustupují do pozadí. Kontrasty vytvářejí dynamiku, zatímco opakování barev přináší harmonii. Tento přístup je patrný i v návaznosti jednotlivých místností. Barvy z kuchyně se jemně odrážejí v obytné části, kde je doplňují textilie a nábytek v hlubokých odstínech. Vzniká tak plynulý přechod mezi funkční zónou a relaxačním prostorem.
)
Obytný prostor plný světla a odrazů
Obývací část působí otevřeněji díky celé stěně pokryté zrcadly. Ta nejen opticky zvětšují prostor, ale také násobí přirozené světlo proudící z velkých oken. Zrcadlová plocha vytváří iluzi hloubky a přidává interiéru na dynamice – barvy se v ní odrážejí a proměňují podle denní doby. Dominantou místnosti je hluboká pohovka a křeslo, jejichž syté čalounění kontrastuje s lehkými, průsvitnými závěsy v broskvovém tónu. Textilie dodávají prostoru měkkost a tlumí akustiku, zatímco kovové a lakované povrchy přinášejí potřebnou ostrost.
Dialog mezi měkkostí a geometrií
Interiér pracuje s napětím mezi oblými a hranatými tvary. Měkké linie sedacího nábytku vyvažují ostré hrany stolů a svítidel. Tento dialog podporuje i barevné řešení – syté plochy jsou zasazeny do jasně definovaných rámců. Zvláštní roli hraje osvětlení. Stropní svítidla nad kuchyňským ostrůvkem nejsou jen zdrojem světla, ale i barevným akcentem, který propojuje horní část místnosti s její spodní rovinou. Barva tak prostupuje prostorem vertikálně i horizontálně.
)
Odklon od pařížského minimalismu
Mnoho pařížských bytů si i po rekonstrukci zachovává zdrženlivou estetiku. Tlumené barvy mají podtrhnout noblesu historické architektury. Tento projekt však ukazuje, že i tradiční prostor může nést současný, sebevědomý výraz. Zachování původních proporcí a členění umožnilo vyniknout kontrastu mezi historií a moderním přístupem. Interiér nepůsobí jako revolta proti minulosti, ale jako její reinterpretace. Barva zde neslouží k překrytí historie, nýbrž k jejímu zvýraznění.
Inspirace čtvrtí a městskou energií
Okolní čtvrť je známá svou živostí, pestrostí a kulturní rozmanitostí. Tato energie se promítla i do interiéru. Prostor působí hravě, ale zároveň sofistikovaně. Kombinace teplých a studených tónů vytváří pocit pohybu a vitality. Výsledkem je byt, který odráží atmosféru města za okny, aniž by ztratil intimitu domova. Barevné řešení podporuje každodenní život – podněcuje kreativitu, podporuje společenské setkávání a zároveň nabízí klidná zákoutí pro odpočinek.
)
Nová definice elegance
Projekt dokazuje, že elegance nemusí být synonymem neutrality. Odvaha pracovat s výraznou paletou může vést k prostoru, který je osobitý a zároveň nadčasový. Klíčem je promyšlená kompozice, práce s rytmem a respekt k architektonickému kontextu. Tento byt je příkladem toho, jak lze barvu využít jako plnohodnotný nástroj architektury. Výsledkem je interiér, jenž je stejně živý a mnohovrstevnatý jako město, v němž vznikl.
Architekt: Atelier HA
Foto: Yannick Labrousse
Kvíz: Jak působí barvy interiéru na lidskou psychiku?
Barvy mají moc ovlivňovat náladu. Víte, jak je využít u vás doma?
