Dřevomorka tvoří typické zrzavé plodnice s bílými okraji (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 18 fotek

Škůdce dřeva prozradí hnědnoucí, křehké nebo měknoucí dřevo, bílé povlaky a plodnice hub, výletové otvory a drť pod nimi. Houby potřebují vlhké dřevo a brouci dřevo s vlhkostí pod 10 % nenapadají, proto je nejlepší ochranou suchá konstrukce. Když napadení najdete, nic nepřetírejte ani nezakrývejte, zastavte zdroj vlhkosti a u trámů, stropů, podlah a krovu objednejte průzkum u odborníka na dřevěné konstrukce. Sanaci a likvidaci hmyzu dělají specializované firmy a přípravky na ochranu dřeva se smějí používat jen povolené a podle etikety.

Co v článku najdete

Proč škůdci napadají dřevo

Většina dřevokazných hub potřebuje dřevo s vlhkostí zhruba od 20 %. Vodu do něj přivádí zatékající střecha, ucpaný okap, prasklé potrubí, kondenzace nebo vlhkost vzlínající ze země do zdí, ve kterých leží zhlaví trámů a polštáře podlah. Odkud se vlhkost ve zdech bere, vysvětluje článek Proč jsou domy vlhké a kde se vlhkost vlastně bere?

Dřevokazní brouci dřevo s vlhkostí pod 10 % nenapadají. V podkroví ale mají dost tepla i vlhkosti téměř vždy a po zateplení střechy se vlhkost krovu může zvýšit. Do domu se hmyz často dostane už v napadeném dřevě: ve starém trámu použitém na opravu, ve starém nábytku nebo v palivovém dřevě. Napadené trámy, stropy, schody i krov postupně ztrácejí únosnost, a proto při rozsáhlejším napadení posoudí stav konstrukce i statik.

Dřevomorka: nejnebezpečnější dřevokazná houba

Dřevokazné houby se šíří výtrusy a úlomky podhoubí a výtrusy dřevomorky dokážou vyklíčit i po několika letech. Stačí prasklá taška, ucpaný svod nebo kapající potrubí a v uzavřeném, nevětraném a nevytápěném prostoru se houba rozroste, typicky na chalupách. Riziko zvyšuje i dřevo zasypané vlhkým násypem nebo sutí.

Plodnice a bílé podhoubí dřevomorky na parketách (Zdroj: Shutterstock)
Plodnice a bílé podhoubí dřevomorky na parketách (Zdroj: Shutterstock)
Detail plodnice dřevomorky (Zdroj: Shutterstock)
Detail plodnice dřevomorky (Zdroj: Shutterstock)

Dřevomorka domácí napadá jehličnaté i listnaté dřevo a rozkládá v něm celulózu: dřevo hnědne, křehne, na lomu je hladké a rozpadá se na kostky (hnědá hniloba). Poznáte ji podle bílých vatovitých povlaků, které později šednou, šedých provazců silných až několik milimetrů, které vedou po dřevě i po zdi, a plochých plodnic s bílým okrajem a žlutooranžovým až rezavě hnědým středem, kolem nichž bývá rezavý prach výtrusů. Vodu si provazci přivádí z vlhkého místa i na několik metrů, proto pokračuje i ve dřevě, které už vyschlo pod 20 %, a spárami zdiva a omítkou prorůstá do dalších místností.

Když dřevomorku najdete, nic nepřetírejte, nezakrývejte a plodnice neoškrabujte. Zastavte zdroj vlhkosti, větrejte a objednejte mykologický průzkum u firmy, která se zabývá sanací dřevěných konstrukcí. Napadené dřevo se vyřezává s přesahem do zdánlivě zdravého, podle odborníků nejméně půl metru až metr, přesný rozsah určí průzkum. U podlahy to často znamená vytrhat celou podlahu i s polštáři a odstranit vlhký násyp. Omítka prorostlá myceliem se otluče, spáry se vyškrábou a zdivo se ošetří přípravkem proti dřevomorce. Nové dřevo musí být suché a chemicky ošetřené a nesmí se dotýkat vlhkého zdiva, ponechané dřevo se ošetřuje aspoň do vzdálenosti jednoho metru od výměn. Celý postup i nejčastější mýty popisuje článek Jak se zbavit dřevomorky.

Dřevomorka rozložila podlahu i soklovou lištu u zdi (Zdroj: Shutterstock)
Dřevomorka rozložila podlahu i soklovou lištu u zdi (Zdroj: Shutterstock)
Plodnice dřevomorky s bílým okrajem (Zdroj: Shutterstock)
Plodnice dřevomorky s bílým okrajem (Zdroj: Shutterstock)

Další dřevokazné houby v domech

V domech roste víc druhů dřevokazných hub a druh spolehlivě určí jen specialista. Podle toho, co ve dřevě rozkládají, se dělí na houby hnědé hniloby, které rozkládají celulózu (proto se jim říká i celulózovorní), a houby bílé hniloby, které rozkládají celulózu i lignin. V budovách výrazně převažují houby hnědé hniloby.

  • Popraška sklepní (dřív koniofora sklepní) je po dřevomorce nejčastější a nejnebezpečnější houbou v domech. Potřebuje velmi vlhké dřevo, nejčastěji tam, kde je ve styku s vlhkým zdivem nebo zeminou, tedy ve sklepech, v podlahách a na půdách pod zatékající střechou. Tvoří tenké přisedlé plodnice s bradavčitým, okrově až olivově hnědým povrchem. Dřevo hnědne a rozpadá se na drobnější kostky než u dřevomorky. Když vyschne, houba přestane růst.
  • Pórnatka Vaillantova napadá vlhké jehličnaté dřevo, nejlépe se jí daří při jeho vlhkosti zhruba 35 až 50 %. Tvoří bílé vatovité podhoubí a ploché bílé plodnice a způsobuje také hnědou hnilobu.
  • Trámovky (trámovka plotní a trámovka jedlová) napadají jehličnaté dřevo, v domech nejčastěji okenní parapety a trámy na půdě, venku ploty a zábradlí. Dřevo rozkládají zevnitř, takže povrch dlouho vypadá zdravě. Rezavě hnědé plodnice vyrůstají z trhlin a prasklin, často až při pokročilém napadení.
  • Houby bílé hniloby, například outkovky, jsou běžné v přírodě na odumřelém dřevě listnáčů. V domech se objevují méně často a potřebují velmi vlhké dřevo.
Houby bílé hniloby, například outkovky, rostou hlavně v přírodě na odumřelém dřevě (Zdroj: Shutterstock)
Houby bílé hniloby, například outkovky, rostou hlavně v přírodě na odumřelém dřevě (Zdroj: Shutterstock)
Popraška sklepní (Zdroj: Shutterstock)
Popraška sklepní (Zdroj: Shutterstock)

Jak se dřevokazné houby odstraňují

Rozsah sanace se u jednotlivých hub liší, nejpřísnější je u dřevomorky. Postup je ale vždy podobný:

  1. Odstranit příčinu vlhkosti. Bez toho žádná sanace nevydrží.
  2. Průzkum. Mykologický průzkum určí houbu podle plodnice nebo podhoubí, mikroskopicky podle výtrusů, případně kultivací vzorku v laboratoři. Stavebně technický průzkum zjistí rozsah napadení a vlhkost a posoudí, zda konstrukce unese zatížení.
  3. Vyříznutí a výměna. Napadené dřevo se vyřízne s přesahem do zdravého, poškozené prvky se nahradí nebo zesílí podle statika a nové i ponechané dřevo se ošetří přípravkem.
  4. Vysušení a kontrola. Konstrukce se nechá vyschnout, větrá se a sanovaná místa se po čase znovu prohlédnou.

S napadeným dřevem zacházejte opatrně, aby se úlomky podhoubí a výtrusy nerozšířily. Zabalte ho přímo na místě do fólie nebo pytlů, nenoste ho přes obytné místnosti, neshazujte ho z půdy ani z okna a neskladujte ho v kůlně. Na zahradě ho nepalte: v otevřeném ohništi se smějí pálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné chemickými látkami. Dřevo napuštěné ochrannými přípravky nepatří ani do kamen a kotle, ve kterých se smějí spalovat jen paliva určená výrobcem. Vyřezané dřevo nechte odvézt jako odpad, obvykle to zajistí sanační firma.

Plodnice trámovky na natřeném dřevě. Uvnitř bývá dřevo už rozložené (Zdroj: Shutterstock)
Plodnice trámovky na natřeném dřevě. Uvnitř bývá dřevo už rozložené (Zdroj: Shutterstock)
Bílé podhoubí dřevokazné houby na dřevě. Druh určí odborník (Zdroj: Shutterstock)
Bílé podhoubí dřevokazné houby na dřevě. Druh určí odborník (Zdroj: Shutterstock)

Nejčastější dřevokazný hmyz v domech

Zabudované dřevo v domech napadají hlavně larvy dvou brouků, tesaříka krovového a červotoče. Larvy žijí ve dřevě několik let, pak se zakuklí a dospělí brouci se prokousávají ven výletovými otvory, podle jejichž tvaru je rozlišíte.

Tesařík krovový je černohnědý až černý brouk dlouhý asi 1 až 2 cm s dlouhými tykadly. Jeho smetanově bílé larvy dorůstají až 3 cm, žerou jehličnaté dřevo, hlavně jeho vnější část (běl), a ve dřevě obvykle žijí 2 až 5 let. Napadají krovy, stropní trámy, polštáře i prkna podlah. Chodby žerou těsně pod povrchem, který nechávají neporušený, takže zvenku bývá vidět jen několik oválných výletových otvorů zhruba 4 až 5 mm širokých a 7 až 15 mm dlouhých a drť pod nimi. Velké larvy se mohou prozradit chroustáním ve dřevě. Silně napadené trámy ztrácejí únosnost. Jak tesaříka poznat a jak ho firmy likvidují, popisuje článek Jaké škody napáchá tesařík krovový.

Tesařík krovový (Zdroj: Shutterstock)
Tesařík krovový (Zdroj: Shutterstock)
Larva dřevokazného brouka (Zdroj: Shutterstock)
Larva dřevokazného brouka (Zdroj: Shutterstock)

Červotoč proužkovaný je tmavě hnědý brouk dlouhý 3 až 4 mm s řadami teček na krovkách. Jeho bílé larvy zahnuté do tvaru písmene C žijí ve dřevě 2 až 5 let a dospělý brouk vylétá kulatým otvorem o průměru kolem 2 mm. Napadá jehličnaté i listnaté dřevo, nábytek, trámy, podlahy i roubené stěny. Na živého červotoče ukazuje čerstvá světlá drť pod dírkami a nové otvory se světlým dřevem uvnitř, samotné staré dírky nic nedokazují. Ve dřevě s vlhkostí pod 12 % se nevyvine, a proto se mu daří hlavně ve vlhkých sklepech, na půdách a v kůlnách. Co na něj platí v nábytku i v trámech, píšeme v článku Jak se zbavit červotoče.

Červotoč proužkovaný, brouk dlouhý 3 až 4 mm (Zdroj: Shutterstock)
Červotoč proužkovaný, brouk dlouhý 3 až 4 mm (Zdroj: Shutterstock)
Larva tesaříkovitého brouka ve dřevě. Larva červotoče je mnohem menší a prohnutá do tvaru C (Zdroj: Shutterstock)
Larva tesaříkovitého brouka ve dřevě. Larva červotoče je mnohem menší a prohnutá do tvaru C (Zdroj: Shutterstock)

Pilořitky, dřevokaz a mravenci: kdy nejde o zabudované dřevo

Některý hmyz se vyvíjí jen v čerstvě pokáceném nebo oslabeném stromě a suché zabudované dřevo znovu nenapadá. Pilořitka velká klade vajíčka do čerstvě poražených, poraněných nebo oslabených jehličnanů a její larvy v nich žijí 2 až 3 roky, někdy až 6 let. Pokud se do stavby dostalo dřevo s larvou, může se dospělec prokousat ven z trámu, obkladu nebo polena i několik let po stavbě. V domě se pak dál nemnoží a člověka nebodne, víc v článku Ze dřeva vylezla obří „vosa“ s dlouhým bodcem.

Dřevokaz čárkovaný je brouk dlouhý 3 až 4 mm, technický škůdce smrkového a jiného jehličnatého dříví. Napadá hlavně neodkorněné kmeny ze zimní těžby s vlhkostí nad 50 %, které leží v lese nebo na skládce, a chodby v nich černají od houby, kterou si brouci pěstují jako potravu larev. Odkorněné a sušší dřevo napadá jen zcela výjimečně, v zabudovaném dřevě domů tedy škůdcem není.

Dřevokaz napadá čerstvě pokácené jehličnaté dříví (Zdroj: Shutterstock)
Dřevokaz napadá čerstvě pokácené jehličnaté dříví (Zdroj: Shutterstock)
Samice pilořitky velké. Dlouhé kladélko není žihadlo (Zdroj: Shutterstock)
Samice pilořitky velké. Dlouhé kladélko není žihadlo (Zdroj: Shutterstock)

Mravenci rodu Camponotus, u nás třeba mravenec dřevokaz nebo mravenec obrovský, si ve dřevě hlodají chodby pro hnízdo. Dřevo ale nejedí, drť podobnou pilinám vynášejí ven. Nejraději hnízdí v odumřelém a vlhkém dřevě a mohou se usídlit i v chatách a dřevostavbách, zvlášť blízko lesa. Jejich hnízdo v domě je proto důvodem zkontrolovat, zda dřevo není vlhké nebo napadené hnilobou.

Mravenci na dřevě (Zdroj: Shutterstock)
Mravenci na dřevě (Zdroj: Shutterstock)
Termiti, škůdci dřeva v teplých oblastech světa (Zdroj: Shutterstock)
Termiti, škůdci dřeva v teplých oblastech světa (Zdroj: Shutterstock)

Prevence a ošetření dřeva: sucho, kontroly a jen povolené přípravky

  • Sucho a větrání. Zatékání opravujte hned, udržujte funkční okapy a svody, větrejte půdu i sklep. Dřevo nesmí přiléhat k vlhkému zdivu nebo zemině: zhlaví trámů se nezazdívají a ukládají se na hydroizolaci se vzduchovou mezerou.
  • Vysušené dřevo. Na stavbu i opravy kupujte vysušené řezivo. Zda a čím nové dřevo preventivně chemicky ošetřit, určuje projekt podle normy o ochraně dřeva a podle prostředí, ve kterém bude zabudované.
  • Žádné napadené dřevo do domu. Prohlédněte staré trámy určené na opravu i starý nábytek a palivové dřevo skladujte mimo dům, ne na půdě.
  • Kontroly. Krov, sklep a podlahy jednou za čas prohlédněte a všímejte si nových otvorů, drti, bílých povlaků a hnědnoucího dřeva. Před rekonstrukcí starého domu se vyplatí průzkum dřevěných konstrukcí. Jak se projevují škůdci v prkenné podlaze, popisuje díl Jak na opravu prkenné podlahy.

Přípravky na ochranu dřeva proti hmyzu a houbám jsou biocidy. Smějí se používat jen povolené a jen podle etikety a příbalového letáku, jinak jde podle zákona o biocidech o přestupek. Drobné napadení nábytku nebo prkna, které nic nenese, zvládnete sami: přípravek naneste štětcem na nelakované dřevo, nebo ho aplikátorem vstříkněte do výletových otvorů. Nosné trámy a krov samotný nátěr nebo postřik spolehlivě neošetří, tam patří firma s horkým vzduchem nebo tlakovou injektáží. Při nanášení i postřiku používejte ochranné pomůcky, které předepisuje etiketa, obvykle rukavice a ochranné brýle, při postřiku případně i respirátor, a dobře větrejte.

Při postřiku dřeva přípravkem používejte ochranné pomůcky podle etikety, na snímku chybějí (Zdroj: Shutterstock)
Při postřiku dřeva přípravkem používejte ochranné pomůcky podle etikety, na snímku chybějí (Zdroj: Shutterstock)

Aktualizované znění a zdroje

Aktualizované znění k 9. 10. 2026. Článek vyšel v březnu 2021. Text byl opraven podle odborných článků o dřevokazných houbách v interiérech (Živa) a o průzkumu a sanaci dřevěných konstrukcí (TZB-info), letáku Lesní ochranné služby VÚLHM o dřevokazu čárkovaném, mykologických a entomologických hesel Wikipedie, zákona o biocidech a zákona o ochraně ovzduší. Vypustili jsme názvy přípravků, doporučení pálit napadené dřevo, nepodložené údaje o trámovce, outkovce, mravencích a o přežívání výtrusů a zařazení pilořitky a dřevokaze mezi škůdce zabudovaného dřeva.

  1. Gabriel, J.: Dřevokazné houby v interiérech, Živa 2/2013, s. 54–57, https://ziva.avcr.cz/2013-2/drevokazne-houby-v-interierech.html
  2. Straka, B., Šmak, M., Vaněrek, J., Kotásková, P.: Dřevo v historických konstrukcích, TZB-info 16. 7. 2018, https://stavba.tzb-info.cz/historicke-stavby/17637-drevo-v-historickych-konstrukcich
  3. Solař, J.: Zásady pro navrhování a provádění horkovzdušné likvidace dřevokazného hmyzu, TZB-info 25. 2. 2013, https://stavba.tzb-info.cz/drevene-konstrukce/9597-zasady-pro-navrhovani-a-provadeni-horkovzdusne-likvidace-drevokazneho-hmyzu
  4. Hepnerová, M.: Oprava roubenky krok za krokem – 2. díl, TZB-info 28. 5. 2024, https://stavba.tzb-info.cz/historicke-stavby/26934-oprava-roubenky-krok-za-krokem-2-dil
  5. Slabý, P.: Ohrožení dřevěných konstrukcí ve stavbách dřevomorkou domácí, část I., izolace.cz 2008, https://www.izolace.cz/clanky/ohrozeni-drevenych-konstrukci-ve-stavbach-drevomorkou-domaci-cast-i/
  6. Zahradník, P.: Dřevokaz čárkovaný, leták Lesní ochranné služby VÚLHM, příloha Lesnické práce 8/2002, https://silvarium.cz/images/letaky-los/2002/2002_drevokaz.pdf
  7. Wikipedie: Koniofora sklepní, https://cs.wikipedia.org/wiki/Koniofora_sklepn%C3%AD ; Pilořitka velká, https://cs.wikipedia.org/wiki/Pilo%C5%99itka_velk%C3%A1 ; Mravenec obrovský, https://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_obrovsk%C3%BD
  8. Wikipedia: Fibroporia vaillantii, https://en.wikipedia.org/wiki/Fibroporia_vaillantii ; Carpenter ant, https://en.wikipedia.org/wiki/Carpenter_ant ; Wikipedia (DE): Zaun-Blättling, https://de.wikipedia.org/wiki/Zaun-Bl%C3%A4ttling
  9. Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách (zákon o biocidech), § 10, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-324
  10. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, § 16 a § 17, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-201
  11. Etikety a technické listy přípravků na ochranu dřeva dostupné online v říjnu 2026

Kvíz: Od tmelení prasklin po nejdražší dřeva světa. Jak dobře rozumíte dřevu?

Praskliny ve dřevě, olejovaná podlaha i vzácná dřeva z celého světa. Otestujte, jestli víte, jak se dřevem v domě zacházet a jaká tajemství skrývá.

Prasklinu v dřevěném obložení chcete vytmelit a pak přetřít barvou. Který tmel se na to nehodí?
Akrylátový
Silikonový
Dvousložkový polyesterový
1/9