Jezdí k vám „na chatu“ návštěvy až nápadně často? Možná by se vám vyplatilo postavit jim dům pro hosty. Právě tak to udělali majitelé nemovitosti v newyorském Accord. Jsme sice ve státě New York, ale v katastru Accord. Od metropole samotné nás dělí 160 kilometrů. Je tu klid a nic zde nepřipomíná zmatky velkoměsta. Právě to sem táhne majitele nemovitosti, kteří zde tráví své dovolené. O tom, jaká tu panuje pohoda, se ovšem neopatrně zmínili před svými příbuznými, kteří se sem chtěli podívat též. A i jim se tu začalo líbit. Což se ukázalo být problémem.
Dům pro hosty má charakter ateliéru
Pro majitele domu tak vyvstal menší problém v tom, jak ty časté návštěvy solidně ubytovat. A tak se zrodil Dům pro hosty. Stále na pozemku majitelů hlavní obývané nemovitosti, ovšem v dostatečném odstupu. Tak, aby se rodina hostitelů nemusela omezovat a nedostatkem soukromí netrpěly ani jejich návštěvy. Hlavní dům funguje jako stabilní zázemí, zatímco Dům pro hosty má spíše charakter ateliéru. Prostoru pro tvůrčí a uměleckou práci, který se dá příhodně zužitkovat, když u brány zazvoní známí, že náhodou jedou okolo a potřebují někam složit hlavu.
Zvládlo se to na jeden zátah
Návrh celé stavby „pro hosty“ se přitom chytře protnul s poptávkou po přestavbě hlavního domu. A obou úkolů se ochotně zhostil newyorský architekt Neil Logan. Oba objekty byly sice kompletně přestavěny, ale jejich původní půdorysy byly pečlivě zachovány, přičemž byl také zachován rozsah a umístění původních budov v zalesněném prostředí. Do stromů se nesahalo, utvářely vzácně klidný profil celé lokality.
Jeden rozlehlý objem
Dům pro hosty se nachází blízko silnice, byl přetvořen na otevřený ateliérový prostor. Všechny vnitřní příčky a druhé patro tu byly odstraněny, aby vznikl jeden rozlehlý objem, definovaný světlem a materiálovou kontinuitou. Samostatná jednopatrová vstupní budova byla přetvořena tak, aby pojala koupelnu a saunu, čímž se konsolidovaly servisní funkce a zároveň se zachovala jasná prostorová organizace.
Silné vizuální spojení s okolní krajinou
Stávající střešní vikýře byly nahrazeny okny v předsíni, která umožňují pronikání měkkého a rovnoměrného denního světla do interiéru. Nové panoramatické okno s výhledem na les vytváří silné vizuální spojení s okolní krajinou. Vnější stěny i střecha jsou obloženy dřevěným šindelem, což (oběma) budovám dodává ucelený a decentní vzhled. Uvnitř jsou dvě jemně odlišená podlaží uspořádaná nízkými jedlovými skříňkami, které slouží jako úložné prostory, včetně šatny na kabáty, polic a spíže.
Zdroj: Neil Logan, Architect
Foto: Mikael Olson


