Stáří patří k obdobím života, která moc jistot nenabízejí. Komfortní otevřené bydlení vám může zajistit aspoň to, že podzim života strávíte v relativním bezpečí, bez patrných hendikepů plynoucích ze snížené mobility. A právě z těchto pohnutek vychází projekt malebné rezidence v Torontu.
Moderní bydlení, ale pro důchodce
Je to po všech stránkách moderní bydlení vyhovující dnešním nárokům – ale projektované pro důchodce. Pro dva manžele, kteří spolu spokojeně prožili předlouhý čas a vzhledem k věku už neustojí to, co dřív. Nechtějí se prát se strmými schody, nelákají je ostré hrany rohů ani otevírání dveří do každého pokoje. Navzájem před sebou nemají co skrývat a jejich poptávka po oddělenosti je skromná. Chtějí klidné, bezpečné a pohodlné bydlení, které se dokáže dál přizpůsobovat jejich zdravotnímu stavu.
Vzpomínka na slunnou Itálii
Než se manželé usadili v Kanadě, byla jejich domovinou Itálie – a vzpomínky na mládí k stáru ožívají. Zrcadlí je i práce architektů, kteří projekt v určitých rysech připodobnili tradičnímu slohu italské vesnice, ovšem adaptovanému na Toronto, zasněžené každoročně od října do dubna. Zásadním motivem se stala klenba: samonosná, vzhůru vypouklá konstrukce zastropení, kdysi tolik typická pro románskou architekturu.
Bylo to chytré řešení, protože pomohlo zachovat organický „živý“ tvar v jinak geometricky pravidelném uspořádání domácnosti. S klenutým stropem ubývá rohů a bez stinných koutů přibývá světla. Při rozvolněném plánu otevřených místností pak odpadá i potřeba nadbytečných stěn a dveří. Fasáda přitom nepůsobí extrémně – do ulice se hlásí načervenalou trojrozměrnou keramikou, z níž vystupuje jen nápadně předsazené obdélníkové okno a průryv zanořené garáže.
Žádné zbytečné kroky navíc
Na první pohled je nápadná efektivní práce s prostorem. Jako důchodce necítíte potřebu bruslit ke garáži po zamrzlém chodníku ani čekat na mraze, než se otevřou vrata – zanořený vstup s garáží uvnitř objemu domu to elegantně řeší. Monolitická hmota stavby dává domu identitu, v ulici ho nebudete dlouho hledat. Ostych před partnerem už po tolika letech necítíte, ale soukromí nepotřebujete odhalovat chodcům; na to reagují vyvýšená okna, která zaručují světlo v interiéru při zachování intimity.
Nechcete ztrácet čas hledáním věcí, kam jste je položili? Středem přízemí probíhá dlouhá „barová“ deska kuchyňského ostrova: dřez, sporák i pracovní plocha v jedné linii, kterou pohodlně přehlédnete z jednoho místa. Ostrov navíc slouží jako vodicí prvek, o který se můžete opřít cestou ke dveřím. Odstupy nábytku od stěn jsou navrženy tak, aby se tu dalo bez komplikací projít s berlemi nebo na vozíku – a přitom to působí přirozeně, nenásilně.
Bydlení, které by záviděli i mladí
Není to bydlení primárně pro hendikepované, je to dům pro lidi, řekněme, nemladé. Pozitivních prvků je mnohem víc a dohromady vytvářejí atmosféru bydlení bezpečného navenek i zevnitř. Z hlediska organizace je zásadní přízemí, kam jsou soustředěny místnosti užívané přes den: kuchyně, jídelna, obývací pokoj s odpočinkovou zónou, toaleta, koupelna, knihovna i prádelna se sušárnou.
V patře jsou ložnice, do kterých se přes den tak často nechodí, a další hygienické zázemí. Je tu i pokoj pro hosty, když zamíří na návštěvu vnoučata. Vše si zachovává vizuální blízkost, střídmost a lehkou kontinentální eleganci – důchodci nejsou děti, byť mají své specifické nároky na prostor. A hlavně je tu klid. Hodnota, kterou lidé důchodového věku ocení.
Zdroj: Batay-Csorba Architects
Foto: Doublespace Photography


