Hruškojablko nashi připomíná jablko jen tvarem, hrušku v sobě nezapře ničím. Právě chroustám dužninu nashi. Že by byl tento plod šťavnatější a sladší než naše hrušky, jak se v různých zdrojích uvádí, to si nemyslím. Zajímavou chuť ale má. Kdoví, jak nezralé bylo ovoce sklizené a jakými cestami k nám putovalo. Necháme další hruštičky změknout a uvidíme. V každém případě však jde o zajímavé zpestření nabídky tuzemského ovoce, v tomto případě původem z teplejších oblastí Asie. I když,… právě mi žena říká, že si tyto hruštičky pěstuje doma v sadu její známá, a že je ještě musíme nechat skladováním chvíli dozrát. Myslel jsem si, že by bylo lepší ochutnat dozrálé a čerstvě utržené plody přímo v Asii. A ejhle, ono je to u nich s nashi stejné jako s tvrdšími odrůdami našich hrušek.
Původem z Číny, dnes rozšířena po celém světě
Plody nashi, tedy plody hrušně čínské či jinak hrušně písečné (Pyrus pyrifolia), pochází ze střední a západní Číny. Právě odsud se tato dřevina dosti podobná vzhledem našim hrušním rozšířila po celé východní Asii až po Japonsko. V posledních letech dokonce zkouší pěstování hrušně čínské v Chile, Francii a Itálii. Šlechtěné kultivary, které byly odvozené ze základního druhu Pyrus pyrifolia, se navíc pěstují kromě celé východní Asie také v Indii, Nepálu, Austrálii, na Novém Zélandu a v USA. Tak proč to nezkusit i v Česku.
)
)
Mnoho synonym, především asijských
Synonym má čínská hrušeň mnoho, velmi často se ve jménech objevují místa a země, kde je pěstována: asijská hruška, japonská hruška, perská hruška, čínská hruška, korejská hruška, tchajwanská hruška, ale i jablko-hruška, hruško-jablko, hruška zvěrokruhu, hruška třípůlková, hruška papple, naspati a nakonec hruška písečná. Spolu s kultivary Pyrus bretschneideri a Pyrus ussuriensis se pak plodu říká právě hruška nashi.
)
Symbol časného jara
Ve východní Asii jsou květy této hrušně oblíbeným a tradičním symbolem časného jara. V zahradách na vesnicích jsou běžné, stejně jako u nás naše hrušně a jabloně. Hruštičky nashi se sklízí v první až druhé dekádě října a skladovat se dají cca deset až dvanáct týdnů, za ideálních podmínek pak až šest měsíců. V době sklizně mají plody chuť jen průměrnou, zlepšuje se až během skladování, kdy vlastně plody chuťově dozrávají. A hlavně i měknou. Inu jako naše hrušky mnoha odrůd. Aha, tak tady je potvrzen kámen úrazu, proč mi ochutnané nashi zase až tolik výjimečně nechutnalo. Opravdu bude třeba ještě počkat.
Popis hruštiček nashi
Nashi je exotické ovoce, které se na českých pultech stalo teprve nedávno novinkou. Slupka plodů je žlutá až bronzově nahnědlá, někdy skvrnitá, a je pevná. Při kousání dokonce jaksi kožovitě úpí (skřípá) mezi zuby. Lepší je nashi jíst oloupané, zřejmě bychom se však připravili o cenné látky. Plod má tvar oválný s dlouhou stopkou, jeho běžná váha je okolo 200 gramů, lze však prý narazit i na plody o mnoho větší a těžší i když jen výjimečně. Dokonce prý mohou vážit až jeden kilogram, to však již bude záležitost kultivaru, nikoli místních podmínek a schopností pěstitele.
)
)
Nejlepší za syrova, ale i dušené ke zvěřině
Konzumovat můžeme nashi stejně jako naše běžné hrušky a jablka, čili za syrového stavu a neloupané, ovšem právě oloupané jsou plody ještě sladší, jistou mírnou nakyslost získávají díky slupce. I další úpravy jsou analogicky možné stejně jako s naším ovocem (ovocné saláty, marmelády, kompoty, šťávy i křížaly). Nashi lze navíc upravovat i v podobě dušení a použít jako součást teplé kuchyně, například ke zvěřině je prý skvělé. A také proč ne, však určitě znáte divočáka na sladké šípkové omáčce. Nakrájené části plodů je třeba konzumovat ihned, jinak rychle zhnědnou stejně jako dužnina našich jablek a hrušek. Pomoci si můžeme pokapáním citronovou šťávou, ale jen na chvíli.
)
Zdravotní účinky nashi
Zajímavé jsou také zdravotní účinky nashi, pyšní se diuretickým efektem, podporuje trávení, pomáhá proti kašli a dokonce prý zmírňuje účinky alkoholu. To si však musím vyzkoušet, až plody skladováním dozrají.
Odolná dřevina bránící se běžným chorobám našich hrušní
Hrušeň čínská je jinak velice bujně rostoucí a plodící, odolný strom, který není tolik napadán strupovitostí a septoriózou (septoriová skvrnitost, stříbřité skvrny na listech, které postupně opadávají), obvyklými chorobami našich hrušní. Dřevina navíc neroste až tolik do výšky a lze ji snadno umravňovat řezem. Běžně nedorůstá ani do té výšky jako tradiční hrušně, spíše se výškou podobá čtvrtkmenům a nejvýše polokmenům našich jabloní a nepotřebuje proto ani mnoho prostoru. Navíc není hrušeň čínská napadána ani rzí hrušňovou, tedy houbou přezimující především na jalovcích a decimující naše hrušně. Stromy si výborně poradí i s nízkými teplotami až do -25 °C, proto se nemusíme bát vyzkoušet pěstování nashi v našich zahradách.
)
Větší nároky na podmínky a péči
Ideální dobou pro výsadbu vybraného kultivaru hrušně čínské je podzim a jaro. Kvetení se dočkáme v dubnu a sklizně v říjnu. Stinnou stránkou této dřeviny jsou nároky na podmínky pěstování. Vyžaduje slunné stanoviště, dostatečně vlhkou půdu a pravidelné tvarování řezem. Když se vám však zadaří, nejenže si vypěstujete chutné ovoce, ale také získáte velmi pěknou okrasnou (byť ovocnou) dřevinu. Při sklizni se doporučuje plody pečlivě balit, jelikož mají sklon k otlakům způsobeným manipulací.
)
