Kvůli stále dražším energiím je třeba zajistit co nejmenší úniky tepla. A právě stropem dochází u starších domů k ohromným tepelným ztrátám. Vyřešit přitom můžeme problém elegantně, zateplením podlah neobydlených půdních prostor. A materiál? Co třeba ekostyrenbeton?
Nevyužívané půdní prostory starších domů
Půdy starých domů mají obvykle společné dvě věci, za prvé nedostatečně tepelně izolované krovy a nebo většinou vůbec a za druhé nedokončené podlahy. Ty jsou často tvořeny trámy s velmi nerovným záklopem. A to je problém, který musíme řešit na prvním místě. Obvykle přitom není možné strop (resp. podlahu) v takovém domě příliš zatěžovat, vyrovnávka tradičním betonem a následné uložení tepelné izolace je proto nemožná. Pokud se ale použije ekostyrenbeton (polystyrenbeton, beton lehčený polystyrenem), nezatížíme tolik stropní konstrukci a přitom vytvoříme homogenní tepelně izolační plochu. Proto již jen použitím ekostyrenbetonu zabráníme únikům tepla z vytápěného prostoru.
)
Navíc je toto řešení elegantní ještě v jednom směru. Pokud se totiž později rozhodneme půdní prostoru využívat k bydlení a tedy vybudovat půdní vestavbu, stačí na takto vyrovnané podlahy položit kročejovou izolaci a nějakou pochozí vrstvu, pro kterou bude typický tzv. „roznášecí“ charakter. Jde o materiál, který dovede roznést bodové zatížení, tedy větší zatížení v jednom místě do větší plochy. A touto vrstvou může být například OSB deska (materiálů se nabízí dlouhá řada), čili již není nutné znova betonovat a zatěžovat tak stropní konstrukci další zbytečně těžkou vrstvou.
)
Řešení i pro klenbové stropy
Klenbové stropy mají ještě jedno specifikum, totiž že v místě nejsilnější potřebné vrstvy může být třeba až 30 cm silná vrstva betonu, ale i více, záleží na rozpětí klenby. Klenby sice unesou hodně, až desítky tun navíc již ale může představovat problém. Proto se i v tomto případě nabízí jako vhodné řešení lehčený beton, čili ekostyrenbeton. Zjednodušeně řečeno jde o hnědé polystyrenové kuličky (chemicky ošetřené, aby se s betonem smísily), které se smíchají s betonem, čímž vznikne velmi lehká hmota.
)
Dávkování hmot přitom není nijak složité, stačí 1 a půl 25 kg pytle cementu, jedna lopata štěrku, 1 a půl kbelíku vody a 1 pytel ekostyrenu. Navíc i manipulace s namíchaným materiálem není tak obtížná, jako když chceme na půdu nanosit v kbelících prostý beton, bez pumpy by to byla neuvěřitelná dřina. Zato ekostyrenbeton si na půdu bez větší námahy nanosíme.
I beton může být výborným tepelným izolantem
Ekostyrenbeton dokazuje, že i beton může být výborným tepelným izolantem, záleží jen na jeho obsahu. Jestliže do betonu přidáme podstatný díl pěnového polystyrenu, vznikne takzvaný lehčený beton, který bude zároveň i dobrým tepelným izolantem. A právě tak vznikla značka Ekostyren.
Pro lehčený beton navíc platí obecné pravidlo, že čím lehčí hmotu použijeme, tím bude lépe izolovat a naopak. Čím lépe však hmota izoluje, tím méně odolává v tlaku. Proto je vždy třeba vyrobit takový tepelně izolační beton, který bude co nejlehčí a přitom bude co nejpevnější v tlaku. Právě takový beton nebude zatěžovat konstrukce staveb a přitom bude použitelný jako výplňová vrstva i pod finální vrstvy podlahových skladeb. Navíc přináší vylehčení betonu polystyrenem i finanční úspory. Jedinou stinnou stránkou těchto betonů je neschopnost odolávat bodovému zatížení, proto je na ně třeba uložit takový materiál, který roznese bodové zatížení na větší plochu.
)
Přednosti polystyrenbetonů:
- Nezatěžují stavební konstrukce (200 - 900 kg/m3)
- Nahrazují podkladní betony
- Mají dobré mechanické vlastnosti (pevnost v tlaku 0,3 - 1,8 Mpa)
- Rychle tuhnou (další vrstvu lze pokládat již za 24 hod.)
- Mají výborné tepelně a zvukově izolační vlastnosti (od 0,057 do 0,235 W/mK)
- Jsou požárně odolné (od 700 kg/m3 nehořlavé)
- Jsou vysoce elastické (pohlcují rázy)
- Jsou ekologické a hygienicky nezávadné
- Mají dobrou čerpatelnost (až 60 m do výšky a až 140 m vodorovně)
- Dosahuje se s nimi vysoké produktivity práce a nízkých výrobních nákladů
