Jak si vnést do bytu kousek tropů

18 druhů parožnatek

Rod parožnatka (Platycerium) zahrnuje 18 druhů a je řazen mezi osladičovité kapradiny (Polypodiaceae). Parožnatky patří mezi epifyty vyrůstající nejčastěji na kmenech a v korunách stromů. Většina druhů pochází z tropů Číny, Západní Indie, Malajsie, Indonésie, Filipín, Nové Guineje a Austrálie, některé druhy parožnatek však najdeme i v tropech Afriky, Madagaskaru, Komor, Seychelských ostrovů a v Peru a Bolívii. Jejich výskyt je nejčastější ve vlhkých a teplých deštných lesích, v korunách stromů, na jejich kmenech, ale i na skalách. A tomu odpovídá i možnost pěstování parožnatek v interiérech.

Nejčastější parožnatka v našich obchodech

Parožnatku snadno zavěsíme na kus kůry, zajímavě tvarovanou větev, na trám, do orchidejového košíčku se substrátem pro epifyty, na zajímavý kámen apod.. Zcela běžně v našich zahradnictvích a květinářstvích narazíme pouze na jeden druh, konkrétně parožnatku vidličnatou (Platycerium bifurcatum), která pochází z východní Austrálie, lze však získat i jiné druhy, například na různých výstavách či přes internet. Obdivovatelů a pěstitelů epifytů je mezi Čechy spousta. V každém případě se ale do bytů hodí menší a poměrně suchomilné australské druhy parožnatek, pro většinu ostatních bychom museli vybudovat prostornější skleník, ve kterém je třeba udržovat vysokou vlhkost vzduchu a též vyšší teploty. A takové pěstování je náročné energeticky i na prostor.

Poddruhy parožnatky vidličnaté

Nejznámější poddruh parožnatky vidličnaté Platycerium bifurcatum ssp. Bifurcatum je zároveň jediným druhem, který přesahuje z tropů do suchých subtropů, snesou proto i krátkodobé přeschnutí. Nejjižnější populace dokonce krátkodobě snesou i teploty mírně nad bodem mrazu a jsou vhodné i pro začínající pěstitele pro svou nenáročnost. Zajímavostí je, že se tyto parožnatky většinou prodávají v květináčích, byť jde o epifyty.

Teplomilnější je stříbřitý poddruh P. bifurcatum ssp. Veitchii, který roste ve volné přírodě na skalách a balvanech tropické východní Austrálie. Tento druh dokonce snese i několikaměsíční sucho, pokud ale dostává pravidelnou zálivku, vůbec si nestěžuje, jde o velmi přizpůsobivou rostlinu.

Dalším poddruhem je P. bifurcatum ssp. Hillii. Jde o rostliny vlhkomilné a teplomilné, které jsou však drobné a proto se pěstují celkem snadno, byť jim prospěje menší skleníček a nebo alespoň rosení. 

Jak pěstovat parožnatky

V bytě se všem třem poddruhům parožnatky vidličnaté bude dobře dařit na světlém, případně polostinném stanovišti, nejlépe na východně či západně orientovaném okně, nikdy ne na jižním. Pokud necháme parožnatku v květináči, zaléváme přímo do něj, pokud ji chceme pěstovat epifytně, rosíme ji či celou namáčíme (parožnatky vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost). V létě je třeba parožnatky uchovávat při teplotách 18 až 25 °C, v zimě by nesmí teploty klesnout pod 15 °C.

Hnojivo lze aplikovat tekuté na list, případně v podobě přisypávaného substrátu do kapsiček vytvářejících sterilní hnědé listy. Parožnatky dokonce můžeme letnit, pokud je uchytíme na strom či pergolu a určitě jim to prospěje. Jejich dlouhé listy splývající z výšky ještě více ožijí, ovšem za horka a sucha potřebují rosit a nesmí též být na plném slunci.

Velmi odolní jsou pro pěstování v bytech též různí kříženci méně náročných a vlhkomilných druhů.

Heterofylie a rozmnožování parožnatek

Pro parožnatky je typická heterofylie, čili existence dvou druhů listů – jedny jsou sterilní (neplodné) a jiné fertilní (plodné). Nejprve této parožnatce vyrostou listy sterilní (trofofyly), které jsou okrouhlé a celokrajné, těsně přitisknuté k podkladu. Starší listy postupně usychají a zůstávají dlouho na stromech jako hnědé listy pod nově se tvořícími listy zelenými. Vznikne tak miskovitý útvar, do kterého se v přírodě zachytává voda, ptačí exkrementy, odumřelý hmyz či spadlé zbytky rostlinných částí. Je tak zajištěna výživa rostliny a též ochrana před vysycháním a poškozením kořenů.

Fertilní listy jsou vzpřímené či převislé. Jde o listy pevné, kožovité, zelené nebo šedozelené a vidličnatě větvené (podle druhu). Husté hvězdicovité chlupy těchto listů brání silnému vypařování. A právě fertilní listy připomínají parohy (Platycerium znamená v překladu doslova „široký roh“). Tyto listy mohou dorůst podle druhu délek a šířek až 300 cm, u parožnatky vidličnaté až 100 cm.

Parožnatky se rozmnožují pomocí výtrusů, kdy kupky výtrusnic vyrůstají (podle druhu) na koncích listů (Platycerium bifurcatum), nebo na plochách listů pod vidličnatým větvením (Platycerium grande). Výtrusy tvoří tmavě hnědé až černé plochy.

Další známé parožnatky

• Parožnatka angolská (Platycerium angolense) - má nedělitelné, na krajích zvlněné fertilní listy
• Parožnatka věncová (Platycerium coronarium) - pochází z oblastí Myanmaru a dosahuje až po Filipíny, roste na stromech přisedlá na kmeni, její fertilní, hluboce vykrojené listy, dosahují až 3 m šířky i délky
• Parožnatka obrovská (Platycerium grande) - pochází z jihovýchodní Asie a ze severní Austrálie, je robustnější než Platycerium bifurcatum, dosahuje výšky několika decimetrů, listy má vzpřímené, s laločnatými okraji
• Parožnatka madagaskarská (Platycerium madagascariensis) – její listy jsou charakteristické svou žilnatinou, má ráda chladnější prostředí

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, wikipedia.org, shutterstock.com