Ve většině zahrad najdeme stinnější místo, některé zahrady jsou ale vyloženě „temné“, a´t již z jakéhokoli důvodu. Jakým trvalkám zde bude stín prospívat?
Kapradiny jsou ve stínu obvyklé
Stín není v zahradách v každém případě něčím nežádoucím. Jde o místa, kde si alespoň na chvíli ulevíme od prudkého slunce a vedra. Dokonce i zahradní jezírka se doporučuje alespoň částečně zastiňovat kvůli snížení odparu vody. Ve stínu se nám lépe dýchá, zdá se nám, že je zde čistější vzduch. Které rostliny ale na taková místa vysadit?
Ve stínu se nebude dařit především letničkám, které vyžadují dostatečnou porci slunečního záření, ale i mnohým trvalkám. Byť ve stínu přežijí, nedostatek slunce se podepíše na jejich vzhledu i zdravotním stavu. Proto na taková místa volíme trvalky, kterým nevadí polostín, ale ani plný stín.
Vhodné jsou některé okrasné dřeviny a popínavé rostliny, u trvalek ale obecně hovoříme o druzích, které zůstanou ve stínu nižšího vzrůstu, ale budou se dobře rozrůstat. Pokryjeme tak větší plochy a to dokonce u mnohých druhů bez jakékoli péče.
Ve stínu se nebude dařit především letničkám, které vyžadují dostatečnou porci slunečního záření, ale i mnohým trvalkám. Byť ve stínu přežijí, nedostatek slunce se podepíše na jejich vzhledu i zdravotním stavu. Proto na taková místa volíme trvalky, kterým nevadí polostín, ale ani plný stín.
Vhodné jsou některé okrasné dřeviny a popínavé rostliny, u trvalek ale obecně hovoříme o druzích, které zůstanou ve stínu nižšího vzrůstu, ale budou se dobře rozrůstat. Pokryjeme tak větší plochy a to dokonce u mnohých druhů bez jakékoli péče.
Hluboký stín
Určitě však vybíráme druhy podle stupně zastínění konkrétního stanoviště. A škála je pestrá, od řídkého polostínu až po hluboký a trvalý stín, který je nejčastěji tvořen budovami a vysokými stěnami. A stupeň zastínění se mění nejen během dne, ale i během roku, což je ovlivněno především výškou slunce na obloze (v zimě je nejníže, v létě nejvýš).Vedle toho však hrají roli i půdní a vláhové podmínky. Obecně platí, že stinná místa bývají vlhčí, ale nemusí to být pravda. A nakonec je též důležitým kritériem, jaké druhy zde již byly vysazeny. Ne všechny rostliny se vedle sebe navzájem snesou.
Stín vytvořený skupinou vysokých a vyšších dřevin
Počítejte též s tím, že se všechny rostliny snaží dostat za světlem včetně těch stínomilných. Ty většinou pouze nesnáší sluneční úpal. Proto se například popínavky plazí vzhůru, proto nám cuketa na stinnějším místě vytvoří ohromné, mohutné listy apod. Čili na stinném stanovišti rostliny mění svůj tvar, přičemž nemají problém i vykvést (úroda cuket na našem vyvýšeném záhonu, který je po větší část dne ve stínu, je každý rok enormní a to vysazujeme jen 4 až 5 rostlin, ovšem roli zde samozřejmě hraje i výživná a vlhkost si držící půda, jejíž základ představuje kompost).
U vysokých stěn záleží na orientaci vůči světových stranám, nejvíce stěnu je na straně severní, nejméně na jižní
A které rostliny se tedy ho dí do stínu? Pro lehčí polostín můžeme zvolit hvězdnice (Aster), zvonky, konvalinky, sasanky, kapradiny, okrasné hluchavky, kopytníky, mochničky, mařinku vonnou, zběhovce, brčál barvínek, dymnivky apod.
Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce.
Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
U jezírek se doporučuje alespoň částečné zastínění, na tomto snímku ale vidíme zajímavost - láčkovku, která může být v zahradě ve stínu pouze letněna, zimu by venku nepřežila
Břečťan dokazuje svou stínomilnost ve volné přírodě
Kvíz: Poznáte zahradní trvalky podle jejich fotografií?
Která rostlina s drobnými fialovými květy je na obrázku? Rády se s ní mazlí kočky.
Šalvěj nádherná
Šanta
Mavun červený
1/10
