Jakými materiály můžeme lemovat zeleninové a okrasné záhony? Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Lemování záhonů udrží zeminu na svém místě, záhon se nám pak nerozlézá do stran. Navíc záhony právě díky lemům pěkně vypadají. Jaké materiály můžeme na lemy záhonů použít? A jaké existují alternativy tradičních řešení?

Lemy záhonů se používaly odjakživa, vysokým lemováním můžeme dokonce vytvořit záhony vyvýšené. Tradičními materiály lemů je dřevo, beton, kámen, ale i cihla. Dříve se používaly například ploché kameny, které se pokládaly na plocho, ale také usazovaly do země na stojato. Obzvláště oblíbená byla například břidlice, ovšem využití kamenů je závislé na lokalitě a tedy na tom, jaké kameny se v konkrétní lokalitě vyskytují. Používaly se však i palisády z nízkých kůlů, prkna a fošny, stejně jako betonové obrubníky, kdy se okraje záhonů vykopaly do určité hloubky, zašalovaly dřevěným bedněním a vybetonovaly.

Předností lemů je též zamezení zemině, aby pronikala do cestiček mezi záhony. Ty se dříve často vysypávaly pískem a nebo štěrkem, díky čemuž do cestiček neprorůstala tráva a plevele. Též při prudkých deštích půda ze záhonu nestéká, záhony si přitom zachovávají svůj tvar. Lemy prostě zásadně usnadňují péči o zahradu.

Tradice je tradice a opravdu nejpřirozeněji v zahradách působí lemy kamenné a dřevěné. Navíc je není vždy třeba kupovat, stačí staré materiály, které nám doma přebývají, například starší prkna, fošny a nebo trámy, nekontaminované pražce, ale i rozřezané části starého nábytku, pletení z proutí, jako kdybychom pletly hodně hrubý košík apod.

I kamenné materiály mají mnoho podob, můžeme použít například říční oblázky, které si sami nasbíráme, z kamene můžeme vyskládat nízkou zídku, můžeme jím záhony obložit jen v jedné vrstvě, stejně jako můžeme lemy z kamení vyzdít pomocí malty. Dokonce se i nabízí řešení, kdy kamenný lem z plochých kamenů slouží jako pěšina mezi záhony. Stejně tak lze lem vyzdít z cihel a nebo dlaždic.

Oblíbenými obrubami jsou palisády, které mohou být dřevěné, betonové, kamenné, ale i plastové či dřevoplastové. Dřevěné palisádové kůly a vůbec dřevěný materiál má vždy nižší životnost, ale čím silnější použité dřevo je, tím déle vydrží. O to víc, pokud je dobře namořené. Nejhorším řešením jsou proto tenčí prkna. Obrubu záhonů můžeme samozřejmě i vynechat, ale bude nás toto řešení stát dosti práce a musíme také počítat s pravidelným úbytkem zeminy, která se nám bude rozlézat okolo.

Kromě obrub je také důležitý přístup k záhonům. Chodníčky (resp. pěšiny) mezi záhony jsou prostě důležité. Určitě by neměly být příliš široké, stejně jako samotné záhony. Šířka záhonů by měla být nejvýše 120 centimetrů s přístupem z obou stran. Délka záhonů již není důležitá, přistupovat budeme k záhonům z boků. Komfort práce v zahradě a péče o záhony nakonec nejvíc zvýší záhony vyvýšené. Nemusíme se buďto tolik a nebo vůbec ohýbat.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com