Jarní výpravy za medvědím česnekem, kde jej v naší přírodě zaručeně najdete

Intenzivně vonící zelené lístky medvědího česneku můžeme sklízet i na svých zahradách, natrhat si jej ale můžeme i v přírodě, ovšem nikoli na chráněných územích, tam lovíme pouze s fotoaparátem. V každém případě jde doslova o detoxikační zázrak, který našim tělům prospěje právě po zimě. A lístky je třeba sbírat ještě předtím, než medvědí česnek vykvete.

Česnek medvědí (Allium ursinum) a nebo též lidově lesní česnek je vytrvalá jednoděložná rostlina z čeledi amarylkovitých. Vysoký je asi 10 až 45 cm a vyrůstá z podlouhlé podzemní cibule (délka cca 4 až 6 cm, šířka cca 1 až 2 cm). Cibule je obalena bělavými až žlutavými šupinami. Listy medvědího česneku jsou většinou přízemní, řapíkaté, s úzce eliptickými až úzce vejčitými čepelemi. Na rubu listů vyniká žlutá žilnatina. Dlouhé jsou cca 10 až 20 cm a široké 2 až 5 cm. Květy jsou uspořádány do lichookolíku (staženého šroubele) polokulovitého tvaru. Lichookolík je docela řídký, obsahuje cca 10 až 20 květů a nemá pacibulky. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem kratším jak stopky květů. Plodem medvědího česneku je tobolka.

U medvědího česneku rozeznáváme 2 poddruhy, medvědí česnek pravý (Allium ursinum subsp. Ursinum) a medvědí česnek ukrajinský (Allium ursinum subsp. Ucrainicum). Medvědí česnek pravý má květní stopky drsné a s papilami, zatímco medvědí česnek ukrajinský je má hladké a bez papil. Ten pravý roste spíše v západní části našeho území, ukrajinský ve východní. Ovšem v místech, kde se oblasti výskytu poddruhů dotýkají, najdeme dokonce přechodné typy a směsné populace tohoto rostlinného druhu.

Jinak je medvědí česnek spíše druhem evropským, rozšířeným hlavně v západní a střední Evropě, přičemž zasahuje až do Španělska, Itálie a na sever Balkánu, na severu pak až po Skandinávii, na východ až do evropské části Ruska a Kavkaz. Na našem území jde místně o běžný rostlinný druh, který není nijak chráněn. Při sběru čerstvých lístků v přírodě však dejte pozor, zda jste se zrovna nevyskytli na chráněném území. Hojnější je výskyt medvědího česneku na Moravě a v severovýchodní části Čech než v jihozápadní. Nejčastější je jeho výskyt ve vlhkých a na živiny bohatších lesích včetně lesů lužních, častěji roste v nížinách než v horských oblastech. A dokonce v některých nížinných luzích a vlhkých dubohabřinách se na Moravě vyskytuje masově, stejně jako například v národní přírodní rezervaci Libický luh nedaleko soutoku řek Labe a Cidliny.

Medvědí česnek je až opěvovanou léčivou bylinou, kterou řadíme mezi takzvané jarní efemeroidy, což jsou vytrvalé rostliny vyrůstající časně na jaře ještě předtím, než se opadavé listnaté stromy olistí. Má v tu dobu dostatek sluníčka. Do stejné skupiny efemeroidů řadíme také jedovaté sněženky a bledule, ale i u nás rostoucí krokus, jaterník podléšku, orsej jarní a dymnivky.

Ještě předtím, než začne kvést, medvědí česnek tvoří ve vlhčích lesích bujnou vegetaci, která láká svou typickou česnekovou vůní již z dálky. A právě v tuto dobu je třeba sbírat listy, jsou nejzdravější ještě před rozkvětem. Jakmile pak rozkvete, je ideální vzít fotoaparát a lovit snímky zelenavě bělavých ploch. Právě ke konci května, kdy medvědí česnek začíná kvést, ztrácí svou intenzivní vůni. Chráněn není, takže si v přírodě můžeme natrhat lístků do sytosti. Ještě jednou však zdůrazňujeme, při výskytu na chráněném území je zakázán veškerý sběr rostlin. Na území nechráněném sbírejte listy jen pro svou spotřebu, nesnažte se z toho dělat byznys, za pár let by tam již nemuselo růst nic. A v každém případě vždy nechte cibulky v zemi, za rok z nich vyrazí nové rostliny.

Medvědí česnek preferuje písčitohlinité až jílovité půdy, může se tedy vyskytovat i v oblastech skalnatějších, stále však zůstává podmínkou jeho výskytu vlhkost a plocha, na které se může rozšířit. Mapu ukazující konkrétnější stanoviště této bylinky naleznete zde, ovšem dlouhá desetiletí existují místa, která vás jako sběrače medvědího česneku a nebo fotografy zaručeně nezklamou:

• Okolí Prahy: Zde najdete medvědí česnek při procházce do Divoké Šárky a Přírodní rezervace Šance.
• Středočeský kraj: Lužní lesy podél Labe jsou na medvědí česnek bohaté, navštívit můžete například největší lužní les v Čechách Libický luh, ale i luh Pňovský a Veltrubský
• Ústecký kraj: Navštivte přírodní rezervaci Pístecký les u bechyně nad Ohří nedaleko Roudnice nad Labem a Lovosic
• Jižní Morava: Medvědí česnek najdete v přírodním parku Mikulčický luh nedaleko Břeclavi, v přírodním parku Rokytná u Moravských Budějovic a v přírodní rezervaci Habrova seč
• Olomoucký kraj: Navštivte přírodní rezervaci Království u Grygova, CHKO Litovelské Pomoraví a národní přírodní rezervaci Žebračku
• Severní Morava: Jistotou je Polanský les, Landek a Halda Ema

A pozor, v přírodních rezervacích a obzvláště v národních přírodních rezervacích je sběr rostlin přímo zakázán zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 29 odst. i a § 34 odst. e. Na jejich území proto medvědí česnek trhat nesmíme. Navíc ochranáři svá území dobře znají a na trhače zde v sezoně často číhají.

Celá rostlina medvědího česneku obsahuje jako nejdůležitější účinnou látku (stejně jako běžný česnek a cibule) především alicin, který brzdí růst hub a plísní, ovšem účinkuje také proti herpes virům (spalničky) a některým bakteriím rodů Bacillus, Enterococcus a Streptococcus. Sloučeniny obsažené v rostlinách rodu Allium reagují se sulfanylovými skupinami membránových proteinů buněk, zároveń obsahují vysoké množství organosírových sloučenin, které způsobují typicky štiplavý česnekový zápach. Nejsou však příliš odolné tepelné úpravě, proto se třeba do česnečky (polévky) přidává česnek až po jejím uvaření. Jsou též bohaté na fenoly, flavonoidy a vitamín C.

Medvědí česnek můžeme v zahradě pěstovat jako léčivou bylinku i okrasnou rostlinu, pěstován byl lidmi dokonce již v mezolitu. V gastronomii se užívá na výrobu pesta, čerstvou natí kořeníme bílé polévky, omáčky, masa apod. Česnekovou chuť má mírnější než běžný kuchyňský česnek, jedlá je přitom celá rostlina. Listy sbíráme před kvetením, nať na počátku květu a cibule v srpnu a září. Dobrý pozor však při sběru musíme dát na možnou záměnu s mladými listy jedovaté konvalinky.

Medvědí česnek zlepšuje trávení, léčí onemocnění dýchacích cest a je prevencí kardiovaskulárních chorob (ovlivňuje tekutost tukových membrán, reguluje zvýšený krevní tlak a ovlivňuje biosyntézu cholesterolu), snižuje křeče a napětí v trávicím traktu a snižuje srážlivost krve. Je též výbornou nektarodárnou a pylodárnou rostlinou, o které včelaři moc dobře vědí. Med z medvědího česneku má typický zápach po česneku, ten však delším skladováním medu zmizí.

Zdroj použitých fotografií: Shutterstock