Na podzim, kdy záhony čistíme od rostlinných zbytků a hrabeme listí, kterého je po jeho opadání všude dost, nastává problém, kam vlastně se zahradním odpadem. Ideálním řešením je tento odpad kompostovat. Výhodou je, že získáme kvalitní organické hnojivo pro zahradu i trávník. Toto hnojivo zapravujeme do půdy. Věděli jste, že množství vyprodukovaného kvalitního kompostu je důkazem našeho správného hospodaření?
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Na vesnicích se obzvlášť na podzim často setkáváme s hustým kouřem, který se valí přes zahrady. Touto likvidací však nejenže znečišťujeme vzduch, který pak škodí a může vyvolat alergickou reakci, ale můžeme také porušit vyhlášku, kterou má každá obec právo vydat. Tato vyhláška, která stanovuje jasné podmínky pro spalování rostlinných materiálů, může dokonce jejich spalování úplně zakázat, pokud zajistí jiný způsob jejich odstranění.
Při porušení vyhlášky hrozí finanční pokuta, která nemusí být zrovna zanedbatelná. Dobré je proto se v každé obci informovat, zda je možné rostlinný odpad pálit, nebo je zde zajištěn svoz bioodpadu. Rostlinný odpad je také možné odvést do sběrného dvora. Nejjednodušší a nejekologičtější je však kompostování, sami jím rostlinný materiál recyklujeme a vyrábíme si výborné přírodní hnojivo.
Podmínky pro kvalitní kompost
Nejvhodnějším obdobím pro zaležení kompostu je podzim, kdy je dostatek rostlinných odpadů – spadaného listí, ovoce, posečené trávy a rostlinných a zeleninových zbytků, kterých je na záhonech dostatek. Kompost je nejvhodnější umístit do rohu zahrady v polostínu, aby jej slunce nevysušovalo. Abychom nenarušili průběh rozkladu rostlin, je také nutné dodržet jistá pravidla. Do kompostu zejména nepatří vše, co nám přijde pod ruku.
Kompostovat je možné zelenou trávu, ovoce, zeleninu, hnůj, piliny a třísky. Ostatní suroviny by byly jen na škodu. Třeba odkvetlý plevel, plesnivé potraviny a nahnilé ovoce, plasty, tráva od silně frekventované silnice a jiné. Další podmínkou je velikost kompostu, která by měla být minimálně 1 m2. Kompostér si můžeme vyrobit svépomocí ze dřeva, které však jeho trvanlivost snižuje, nebo z pletiva, které je vhodnější. Zakoupit se ale dají plastové kompostéry, které lze snadno uzavírat.
Kompostér s kompostem
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Příprava kompostu
Dobré je kompostovat rostlinné zbytky, které jsou rozdrcené nebo rozřezané na menší části, protože se lépe rozkládají. Mezi jednotlivé vrstvy umisťujeme práškové pálené vápno, které ničí choroboplodné zárodky. Obvykle na 100 kg rostlinného opadu stačí zhruba 2 kg vápna. Aby bylo v kompostu dostatek půdních organismů, dáváme na 5 dílů odpadu 1 díl půdního substrátu. Kvalitu kompostu lze ovlivnit přidáním hnoje, peří, popele ze dřeva, kostní či rohové moučky nebo fosforečného hnojiva. Odpad vršíme do vrstvy okolo 150 cm, nedoporučuje se jej sešlapávat, aby byl kompost vzdušný.
Co s kompostem dál?
Na jaře je vhodné kompost přehodit na vedlejší stanoviště. Během vegetace jej zavlažujeme a opět za sezónu několikrát přehodíme, abychom podpořili rozkladné procesy. Na podzim, tedy po roce, zkontrolujeme, zda je kompost dobře uleželý. Pokud tomu tak není, postupujeme po celý další rok stejně. Jinak na podzim dobře uzrálý kompost přehazujeme přes kátrovací síť, a takto jej připravíme na jaro, kdy jej rytím zapravujeme do půdy. Výroba jedné dávky kompostu tedy trvá minimálně 1,5 roku a ti prozíravější v tomto procesu pokračují neustále.
)
)
)
